Nabídka práce v Německu - Starke JobsZeitarbeit Tarif pro české zaměstnance - jak platí agentura v Německu?
Zentrale: +49 3735 9489055

Zeitarbeit Tarif pro české zaměstnance

Zeitarbeit aneb jak je to s agenturním zaměstnáním

V Německu se můžete setkat s pojmem Zeitarbeit, který se dá do češtiny přeložit jako „dočasné zaměstnání“. V České republice tento typ zaměstnání není tak známý a nemáme pro něj žádný ekvivalent, který bychom mohli použít jako příklad pro lepší pochopení celé problematiky. Panuje kolem něj ovšem celá řada mýtů. Agenturnímu zaměstnávání se věnujeme v samostatném článku, pokud se chcete dozvědět víc, klikněte sem.

Zeitarbeit je v Německu běžnou formou zaměstnání

Pro zjednodušení připodobníme Zeitarbeit pronájmu zaměstnanců třetím osobám. To je taky asi nejpřesnější vyjádření, i když zní tak děsivě. Nepředstavujte si pod tím žádnou otrockou práci za nuzné peníze. V Německu představuje Zeitarbeit běžnou formu pracovních poměrů, na kterou jsou zaměstnanci zvyklí a kterou firmy vyhledávají. Důvody jsou pro to různé, především firmám odpadne nutnost vypisovat zdlouhavá a nákladná výběrová řízení.

Zákony požadují rovnost agenturních i kmenových zaměstnanců

Pro zaměstnance personálních agentur v rámci Zeitarbeit platí v Německu stejné podmínky a pravidla, jako pro stálé zaměstnance firem. Počet dní dovolené, délka a počet směn, výše mzdy dle platové skupiny, příplatků, stejné benefity, na tohle všechno mají agenturní zaměstnanci nárok. Aby bylo zajištěna rovnost zaměstnanců, přijali Němci zákon, který v roce 2015 stanovil novinku: minimální mzdu. Ta přitom pro personální agentury platila už od 1. ledna 2012.

§ 1 – Oblast působnosti

Pracovní agentury v Německu, které jsou součástí Spolku německých pracovních agentur (v němčině zkratka „iGZ“), jsou také povinny dodržovat kolektivní smlouvu, jejíž přijetí schválily jako jednu z podmínek členství v iGZ. Jedním z bodů této smlouvy je také stanovení minimální výše takzvané dočasné mzdy, která zavazuje personální agentury vyplácet svým zaměstnancům v rámci Zeitarbeit mzdy ve stanovené minimální výši. Ta se ovšem liší pro východní a západní spolkové země.

Kolektivní smlouva má podobu zákonného předpisu a obsahuje povinnosti zaměstnavatele vůči svým zaměstnancům. Pokud máte pocit, že se k vám vaše agentura nechová fér, obraťte se na německou celní správu. Ta je totiž pověřena dohledem nad činností personálních agentur a hájí práva agenturních zaměstnanců.

§ 2 – Začátek a konec pracovního poměru

Pracovní smlouva má dle kolektivní smlouvy vždy písemnou podobu. Uzavírá se výhradně k prvnímu pracovnímu dni, který je ve smlouvě sjednaný jako datum nástupu do zaměstnání. Pokud se zaměstnanec v první pracovní den na pracoviště nedostaví a neinformuje zaměstnavatele včas, má se za to, že pracovní poměr nevznikl.

Pracovní poměr končí k poslednímu pracovnímu dni v měsíci, ve kterém zaměstnanci vznikne nárok na starobní důchod, nebo pokud by takový nárok vznikl, kdyby zaměstnanec byl důchodově pojištěn.

2.1 Zkušební doba na půl roku

Kolektivní smlouva stanovuje také zkušební dobu a výpovědní lhůty. Zkušební doba je stanovena na prvních šest měsíců trvání pracovního poměru. V prvních čtyřech týdnech lze pracovní poměr ukončit výpovědní lhůtou dva pracovní dny, od pátého týdne do druhého měsíce je výpovědní lhůta jeden týden a od třetího do šestého měsíce je pak dva týdny. Od sedmého měsíce začínají platit zákonné lhůty, a to bez ohledu na to, zda byl pracovní poměr uzavřen na dobu určitou či neurčitou.

§ 3 – Pracovní doba

Pracovní doba zaměstnanců je stanovena na 151,67 hodin měsíčně. Tuto dobu zaměstnanci dostanou proplacenou bez ohledu na to, zda tomuto počtu hodin odpovídá počet pracovních dní v měsíci. Pokud zaměstnanec v měsíci napracuje více hodin než uvedených 151,67, dostane ty hodiny na své „Zeitkonto“. To slouží jako jakási časová rezerva, ze které můžete po předchozí domluvě čerpat volno například na návštěvu lékaře.

Zeitkonto je časově omezeno na 150 hodin a zaměstnanec s ním ovšem nemůže nakládat dle svého uvážení. O tom, že hodlá z Zeitkonta čerpat, je povinen dohodnout se se zaměstnavatelem nejméně dva dny předem. Zaměstnavatel má podle zákona možnost rozhodovat až o 2/3 Zeitkonta zaměstnance, například je proplatit. Zaměstnavatel má také povinnost nahradit zaměstnanci čas uložený v Zeitkontu při skončení pracovního poměru.

  • Počet pracovních dnů v měsíci
  • Proplacené hodiny

§ 4 – Příplatky

4.1 Práce přesčas

Pokud v měsíci odpracujete více než určitý počet hodin, nastává pro vás úplně jiná situace než převod do Zeitkonta. Teprve tehdy se totiž začíná mluvit o práci přesčas, kterou dostanete nad rámec mzdy proplacenou. Dejte si ale pozor, pokud totiž v měsíci odpracujete více než 15 hodin při práci přesčas, pravděpodobně svůj zisk odvedete na vyších daních.

Příplatek za práci přesčas je stanoven na výši 25 % minimální hodinové mzdy a je vyplácen, pokud zaměstnanec odpracuje:

  • 160 hodin při 20 pracovních dnech v měsíci
  • 168 hodin při 21 pracovních dnech v měsíci
  • 176 hodin při 22 pracovních dnech v měsíci
  • 184 hodin při 23 pracovních dnech v měsíci

4.2 Příplatek za noční

Za práci v noci se podle kolektivní smlouvy považuje výkon činnosti v době od 23 hodin do 6 hodin ráno, a to navíc za předpokladu, že zaměstnanec v tuto dobu odpracoval více než 2 hodiny. Za práci v noci dostanete příplatek ve výši 25 procent obvyklé hodinové mzdy, ovšem pozor. Pokud totiž pracujete v řádné noční směně, dostanete příplatek pouze 20 procent. A jestli jste zaměstnán například jako hlídač, u kterého se předpokládá obvyklý výkon činnosti právě v noci, pak za tuto noční nedostanete příplatek žádný.

4.3 Práce v neděli a o svátcích

Za práci v neděli náleží zaměstnancům příplatek ve výši 50 %, pokud není neděle součástí běžné pracovní doby. Pokud není svátek součástí běžné pracovní doby, náleží zaměstnancům příplatek ve výši 100 % hodinové mzdy.

4.4 Další příplatky

Výše jsme zmínili, že za práci mimo rozsah obvyklé pracovní doby náleží zaměstnancům příplatky. Uvedli jsme také výjimky, tedy že příplatek za noční nedostanete, pokud charakter vašeho zaměstnání předpokládá práci v noci. Jiná situace ovšem podle kolektivní smlouvy nastává pro zdravotní sestry, lékaře a jiné zdravotníky. Ti jsou odměňováni příplatky následovně:

  • Noční směny: +15 % hodinové mzdy
  • Neděle: +25 % hodinové mzdy
  • Práce o svátcích: +35 % hodinové mzdy
  • Sobota: +7,5 % hodinové mzdy

Podobně dostávají příplatky také zaměstnanci v pohostinství, jejichž výše však není stanovena kolektivní smlouvou, ale vnitřními předpisy zaměstnavatele.

§ 5 – Mimořádné volno

Ze zákona náleží i agenturním zaměstnancům nárok na čerpání volna při životních situacích. Zaměstnanci si tak nemusí čerpat dovolenou, pokud se například žení nebo vdávají. Počet dní mimořádného volna je stanoven na rok. Délka trvání mimořádného volna je stanovena následovně:

  • Manželství nebo uzavření registrovaného partnerství: 1 den
  • Porod manželky nebo registrované partnerky: 1 den
  • Úmrtí manžela/-ky nebo zákonného partnera/-ky: 2 dny
  • Úmrtí rodiče nebo dítěte: 1 den
  • Stěhování: 1 den
  • Při plnění povinností plynoucích ze zákonem stanovených povinností člena úřadu, například zastupitelů apod. Nárok na toto volno máte ovšem pouze v případě, že je výkon funkce neplacený.

Nárok na mimořádné volno vzniká až po šesti měsících trvání pracovního poměru. Zaměstnanec je povinen zaměstnavateli o nenadálé situaci říci předem a doložit doklady prokazující tuto situaci nejdéle do dvou týdnů od jejího vzniku. V případě, že nelze předpokládat, že uvedená situace nastane, je zaměstnanec povinen informovat zaměstnavatele i pracovní agenturu o tom, že do práce v onen den nepřijede.

§ 6 – Dovolená

Čerpání dovolené je možné výhradně se souhlasem zaměstnavatele. V rámci Zeitarbeit mají zaměstnanci nárok na dovolenou následovně:

  • První rok: 24 dní
  • Druhý rok: 25 dní
  • Třetí rok: 26 dní
  • Čtvrtý rok: 28 dní
  • Od pátého roku: 30 dní.

Pokud zaměstnanec nastoupí nebo odejde ze zaměstnání v průběhu roku, má za každý odpracovaný měsíc v roce nárok na 1/12 celkového počtu dní dovolené. Nárok na dovolenou zaniká k 31. prosinci daného roku.

Nevyčerpaná dovolená se zaměstnanci převádí do následujícího roku pouze v případě, že původní čerpání dovolené bylo zaměstnavatelem zamítnuto nebo pokud zaměstnanec nemohl dovolenou čerpat z provozních důvodů nebo kvůli nemoci. Převedenou dovolenou musí zaměstnanec vyčerpat nejpozději do 31. března, jinak dovolená bez náhrady zaniká.

24
V prvním roce
25
Ve druhém roce
26
Ve třetím roce
28
Ve čtvrtém roce
30
Od pátého roku

§ 6a – Mzda v době dovolené a nemoci

Mzda během dovolené a nemoci se počítá vždy v souladu se zákonnými předpisy a s předpisy celní správy. Při výpočtu náhrady mzdy se vždy vychází z průměrného výdělku a průměrné pracovní doby za poslední tří měsíce před nástupem na dovolenou nebo před pracovní neschopností.

§ 7 – Celozávodní dovolená

K celozávodní dovolené přistupuje celá řada podniků ve dnech, kdy se mezi víkend a státní svátek vejde jen jeden pracovní den. V takovém případě se společnosti uchylují k uzavření provozu a vyhlášení celozávodní dovolené právě na tento jediný pracovní den. V němčině se takovému pracovnímu dni říká „Brückentag“ a pro agenturní zaměstnance to často bývá jakousi překážkou v zaměstnání, na jejíž pokrytí musí čerpat volno buď ze svého Zeitkonta, nebo čerpáním řádné dovolené.

§ 8 – Roční mimořádné platby

Po zkušební době má každý zaměstnanec nárok na roční příplatky v podobě vánočních nebo prázdninových prémií. Prázdninové prémie obdrží zaměstnanec ve výplatě za měsíc červen, vánoční pak v prosinci ve výplatě listopadové. Pokud zaměstnanec ukončí sám pracovní poměr do 31. března a v předchozím roce vánoční prémie dostal, je povinen je vrátit svému zaměstnavateli.

Výše prémií se odvíjí od délky trvání pracovního poměru, a to následovně:

  • Po uplynutí šestého měsíce: 150 € hrubého
  • Ve třetím a čtvrtém roce: 200 € hrubého
  • Od pátého roku: 300 € hrubého

Platové skupiny

Zákonná minimální mzda v Německu je od 1. ledna 2019 stanovena na částku 9,19 € za hodinu odvedené práce. Předpokládá se její každoroční nárůst, od 1. ledna 2020 na částku 9,35 €. Tohle je ovšem minimální mzda platná pouze pro přímé zaměstnavatele. S personálními agenturami je to trochu jinak. Jejich zaměstnanci mají zákonem garantováno, že nedostanou méně než 9,49 € za hodinu. Od 1. října roku 2019 se tato částka zvedne na výši 9,66 €.

Minimální mzda zaměstnanců agentury je vyšší než u zaměstnanců kmenových

Minimální hodinovou mzdu 9,49 € si vydělají zaměstnanci zařazení do nejnižší platové skupiny. Podobné platové tabulky máme i v České republice. Platových skupin je u nás osm, čím zodpovědnější práci vykonáváte, tím vyšší minimální mzda pro vás platí. V rámci německého Zeitarbeit je to podobné, jen skupin mají devět. Pro každou skupinu je stanovena jiná minimální mzda. 9,49 € je tedy úplným minimem, které na vás v Německu čeká. Dostanete jej, pokud budete vykonávat činnosti jednoduchého rázu bez vedlejší zodpovědnosti.

Němci zavedli platové skupiny jako mzdové tabulky

Rozdělení povolání do platových skupin má své opodstatnění. Představte si situaci, že pracujete u jedné společnosti třeba na pozici operátora. Zaměstnavatel ví, že jste schopný člověk, a po čase vám svěří vedení týmu lidí. Jenže peníze vám nechá stejné, takže vy teď pobíráte stejnou mzdu jako vaši podřízení, ale s mnohem větší zodpovědností. Zdá se vám to nefér? Němcům taky. Pokud tedy takový kariérní postup nastane u německého zaměstnavatele, máte ze zákona nárok na vyšší mzdu.

Do platové skupiny podle charakteru vykonávané práce

Jako agenturní zaměstnanci si můžete vydělat více peněz než vaši kolegové, kteří jsou u stejné firmy zaměstnáni přímo. Záleží totiž především na charakteru vykonávané činnosti, na základě čehož jste zařazeni do příslušné platové skupiny.

  • 1. platová skupina – Sem patří činnosti typické pro pomocné práce. Nevyžadují žádnou odbornou kvalifikaci ani zvláštní znalosti. Jedná se například o balení, jednoduchou obsluhu stroje a podobně.
  • 2. platová skupina – Na úrovni této platové skupiny už jsou vyžadovány odborné zkušenosti nebo vzdělání na úrovni učebního oboru. Spadají sem obvykle svářeči, pomocníci v elektrotechnice atd.
  • 3. platová skupina – Týká se provádění všech činností, které vyžadují absoolvování odborného vzdělání nebo několik let odborné praxe. Je to první platový stupeň pro všechny kvalifikované profese.
  • 4. platová skupina – Vztahuje se na všechny profese, které vyžadují nejméně tři roky odborného vzdělávání a několikaletou praxi v oboru. Do této skupiny se dostane každý, kdo byl nejméně
  • 5. platová skupina – Sem náleží veškeré činnosti, které vyžadují kromě minimální tříletého vzdělávání a několikaleté praxe v oboru také další znalosti získané absolvováním dalšího vzdělávání.
  • 6. platová skupina – Sem náleží veškeré činnosti, které vyžadují kromě minimální tříleté odborné přípravy a několikaleté praxe v oboru také zvláštní kvalifikaci potřebnou pro výkon vedoucí funkce.
  • 7. platová skupina – Určena je všem profesím, které vyžadují vysokoškolský titul. Zaměstnanci spadající do platové skupiny 7 mají odpovědnost za personál a majetek nebo musí samostatně řešit komplexní úkoly.
  • 8. platová skupina – Provádění specifických činností, které vyžadují vysokoškolský titul, ve kterém je vyžadováno samostatné a komplexní řešení úkolů.
  • 9. platová skupina – Samostatné činnosti vyžadující ukončené vysokoškolské studium s několikaletou odbornou praxí.

Oborové příplatky

Minimální mzda pro Zeitarbeit v Německu má ještě jedno specifikum. Jsou jím oborové příplatky. Zjednodušeně řečeno, vaše výplata se řídí podle tabulek stanovených pro jednotlivé obory. Pokud tedy pracujete v kovodělném průmyslu, vyděláte si více než na stejné pozici s obdobnými povinnostmi třeba v papírenském průmyslu.

Oborové příplatky jsou vypláceny v těchto průmyslových odvětvích:

  • Dřevozpracující průmysl
  • Kovodělný průmysl a elektroprůmysl
  • Polygrafický a chemický průmysl
  • Těžební průmysl
  • Gumárenský průmysl
  • Zpracování plastů
  • Papírenský průmysl
  • Železniční doprava
  • Textilní průmysl a čalounictví
  • Tapetářství

Příplatky za obor se liší

Mzda odlišná pro různá průmyslová odvětví v rámci Zeitarbeit zjednodušeně vychází z rizik, která s sebou výkon povolání v tomto oboru nese. Těmi je myšlena například expozice škodlivým látkám nebo odpovědnost za výkon týmu, při rozhodování o platových úrovních ale hrála roli i náročnost příprav na výkon takového povolání.

Oborový příplatek dostanete jen ke skutečně odpracovaným hodinám

Je nutné zmínit, že oborové příspěvky jsou vypláceny pouze za skutečně odvedenou práci. Pokud čerpáte dovolenou nebo onemocníte, bude vám náhrada mzdy vypočítána ze základní mzdy. Oborové příplatky se také nezohledňují při výpočtu příplatků za přesčasy.

Oborový příplatek roste do 15. měsíce, pak se mzdy dorovnají na úroveň kmenových zaměstnanců

Výše příplatků vychází z minimální mzdy pro jednotlivé platové skupiny. Pro oborové příplatky jsou v případě Zeitarbeit Tarif stanoveny ještě platové stupně, což je obvyklé i v České republice. O navýšení mezd podle stupňů rozhodují odpracované měsíce, a to následovně:

  • 1. stupeň: po odpracovaném 6. týdnu
  • 2. stupeň: po odpracovaném 3. měsíci
  • 3. stupeň: po odpracovaném 5. měsíci
  • 4. stupeň: po odpracovaném 7. měsíci
  • 5. stupeň: po odpracovaném 9. měsíci
  • 6. stupeň: po odpracovaném 15. měsíci

Jako příklad zde uvádíme vývoj platových podmínek ve vybraných oborech.

Od 15. měsíce je společnost, pro kterou agenturní zaměstnanec vykonává činnost, povinna dorovnat mzdu na stejnou výši, jakou pobírají kmenoví zaměstnanci firmy. Mzdy zaměstnanců personální agentury ale mohou být podle kolektivní smlouvy v rozpětí od 90 do 100 procent mzdy kmenových zaměstnanců. O tom, jakou výplatu bude zaměstnanec personální agentury dostávat, musí zaměstnávající společnost písemně informovat personální agenturu.

Co se stane, když je agenturní zaměstnanec propuštěn pro nadbytečnost?

Může se stát, že společnost, pro kterou agenturní zaměstnanec pracuje, snižuje stavy. Nastává to třeba v případech, kdy je práce pouze sezónního charakteru nebo pokud partnerská společnost nemá dostatek zakázek. Často si ale již prověřené zaměstnance vezme zase zpátky v případě, že se výroba opět rozjede.

Pokud toto přerušení trvá maximálně tři měsíce, pak agenturnímu zaměstnanci náleží původní mzda ve stejné výši, jaké dosáhl ke dni propuštění. Pokud ale společnost přijme agenturního zaměstnance po době delší než tři měsíce, je zaměstnanec považován za zaměstnance nového. Tak je k němu i přistupováno platově, aby dosáhl znovu na plat, jaký měl, musí od začátku projít všemi šesti stupni.

Mzdu agenturního pracovníka tedy tvoří následující složky:

  • Základní hodinová mzda
  • Postup v jednotlivých platových stupních
  • Zvláštní odměny
  • Příplatky
  • Příspěvky na spoření
  • Jiné odměny (například hmotné)

Shrnutí na závěr

Mzdy agenturních zaměstnanců jsou tedy tvořeny v základu platem stanoveným kolektivní smlouvou o Zeitarbeit, která definuje základní minimální mzdu jako 9,49 € za hodinu. Na této hranici je však jen 1. platová skupina, pro ostatní platové skupiny platí mzda vyšší. Od října roku 2019 tato mzda vzroste na 9,66 € na hodinu. Tuto mzdu dostane každý nový zaměstnanec na pozicích pomocných prací, obsluhy strojů a dalších jednoduchých prací nevyžadujících žádnou zvláštní kvalifikaci.

Pokud je však váš obor náročnější, odvíjí se výše platu od zařazení do příslušného oboru (tzv. oborový příplatek). Kromě toho, v jakém odvětví průmyslu pracujete, naroste váš plat také o příplatky za noční nebo o práci o víkendech a nedělích. Němci jsou také štědří na vánoční a dovolenkové prémie nebo vám pomohou třeba se spořením.

German