
Publikováno: 8. února 2023, aktualizováno: 16. září 2026 – Český pendler zpravidla zůstává daňovým rezidentem České republiky, přestože jeho mzda za práci vykonanou v Německu podléhá německému zdanění. Pro správný výpočet daně je rozhodující především místo výkonu práce, bydliště, výše příjmů v obou zemích a to, zda je zaměstnanec v Německu posuzován jako osoba s omezenou, nebo neomezenou daňovou povinností.
Pendler nemá automaticky nárok na stejné daňové úlevy jako zaměstnanec, který trvale žije v Německu. Může však požádat, aby s ním německý finanční úřad zacházel jako s osobou s neomezenou daňovou povinností, pokud splní zákonné podmínky.
Kde platí daně český pendler pracující v Německu?
U příjmů ze zaměstnání je zpravidla rozhodující země, ve které zaměstnanec práci fyzicky vykonává. Pokud tedy český zaměstnanec dojíždí do německého podniku a práci vykonává v Německu, jeho mzdu obvykle zdaňuje Německo. To ale automaticky neznamená, že zaměstnanec přestává být českým daňovým rezidentem. Pokud má v Česku stálé bydliště, rodinu a centrum osobních nebo ekonomických zájmů, zpravidla nadále zůstává českým daňovým rezidentem.
Příjem z Německa proto může být nutné uvést také v českém daňovém přiznání. Dvojímu zdanění brání smlouva mezi Českou republikou a Německem. Konkrétní postup závisí na okolnostech zaměstnance a na českých daňových předpisech. Zvláštní pozornost vyžaduje práce z domova. Pokud pendler některé dny pracuje ze svého bydliště v Česku, může se daňové posouzení těchto pracovních dnů lišit od dnů odpracovaných přímo v Německu. Pravidelný homeoffice v Česku je proto vhodné konzultovat s daňovým poradcem se zkušeností s přeshraničním zdaněním.
Omezená daňová povinnost v Německu
Zaměstnanec, který nemá v Německu bydliště ani obvyklý pobyt, je zpravidla osobou s omezenou daňovou povinností – beschränkte Steuerpflicht. Německo v takovém případě zdaňuje především příjmy, které mají zdroj v Německu. U pendlera jde obvykle o mzdu za práci vykonanou pro německého zaměstnavatele na území Německa. Omezená daňová povinnost má několik nevýhod. Zaměstnanec nemusí mít nárok na všechny osobní a rodinné daňové úlevy, například:
- plné zohlednění základní nezdanitelné částky;
- společné zdanění manželů;
- některé úlevy související s dětmi;
- úlevu pro samoživitele;
- některé osobní mimořádné výdaje.
Náklady, které přímo souvisejí s německými příjmy, lze za splnění podmínek uplatnit také při omezené daňové povinnosti. Může jít například o uznatelné pracovní výdaje nebo náklady na dojíždění.
Neomezená daňová povinnost na žádost
Pendler může požádat, aby s ním Finanzamt zacházel jako s osobou s neomezenou daňovou povinností (unbeschränkte Steuerpflicht auf Antrag), i když nemá v Německu bydliště. Podle § 1 odst. 3 německého zákona o daních z příjmů musí splnit alespoň jednu ze dvou základních podmínek:
- nejméně 90 % jeho ročních příjmů podléhá německé dani z příjmů; nebo
- příjmy, které nepodléhají německé dani, nepřekročí zákonnou hranici odvozenou od německého Grundfreibetragu.
Německý Grundfreibetrag činí v roce 2026 částku 12 348 eur. Při posuzování zahraničních příjmů však může Finanzamt tuto hranici upravit podle poměrů v zemi bydliště. Nelze proto automaticky předpokládat, že pro každého českého pendlera platí celá částka 12 348 eur. Splnění podmínek se posuzuje podle příjmů za celý kalendářní rok, nikoli pouze podle výše německé mzdy v jednom měsíci.
Proč může být neomezená daňová povinnost výhodná?
Při posouzení jako osoba s neomezenou daňovou povinností může zaměstnanec získat přístup k širšímu okruhu osobních a rodinných daňových úlev. Podle konkrétní situace může uplatnit například:
- Grundfreibetrag;
- společné zdanění manželů;
- daňové úlevy spojené s dětmi;
- některé výdaje na pojištění;
- mimořádné výdaje;
- náklady na vedení dvojí domácnosti;
- další osobní odpočty.
Neomezená daňová povinnost ale není automaticky nejvýhodnější v každém případě. Zahraniční příjmy se sice zpravidla v Německu nezdaní podruhé, mohou však ovlivnit sazbu použitou na německé příjmy prostřednictvím takzvaného Progressionsvorbehaltu.

Vyznat se v německých daních může být složité i pro rodilé Němce, natož pro pendlery. Výši vaší daně ovlivňuje mnoho faktorů, daňovou třídu vybírejte hlavně podle toho, v jaké jste životní situaci.
Co znamená pravidlo 90 %?
Pravidlo 90 % porovnává příjmy podléhající německému zdanění s celkovými příjmy zaměstnance.
Příklad: Pendler pracoval celý rok pouze v Německu
Zaměstnanec bydlí v Česku, ale celý rok pracuje v Německu. V Česku neměl žádné další zdanitelné příjmy. Jeho německý příjem pravděpodobně představuje nejméně 90 % celkových příjmů. Může proto požádat o posouzení jako osoba s neomezenou daňovou povinností. Nulové příjmy v Česku musí doložit potvrzením českého finančního úřadu.
Příklad: Část roku pracoval v Česku a část v Německu
Zaměstnanec pracoval od ledna do dubna v Česku a od května v Německu. Finanzamt porovná jeho české a německé příjmy za celý rok. Nárok na neomezenou daňovou povinnost nevzniká automaticky. Záleží na poměru obou příjmů a na výši příjmů, které nepodléhají německému zdanění.
Příklad: Zaměstnanec má v Česku také podnikání
Pendler pracuje v Německu a současně má příjmy z podnikání v České republice. Při posuzování podmínek musí uvést také české příjmy z podnikání. Rozhodující není pouze obrat. Finanzamt posuzuje příjmy podle německých daňových pravidel a může si vyžádat české daňové přiznání, přehled příjmů a výdajů nebo další doklady.
Jak příjem manžela nebo manželky ovlivní německou daň?
Příjem partnera žijícího v Česku automaticky neznamená, že pendler musí mít daňovou třídu I nebo že vždy vznikne vysoký nedoplatek. Příjmy manžela nebo manželky jsou důležité zejména tehdy, když zaměstnanec žádá:
- o společné zdanění manželů;
- o manželskou daňovou třídu;
- o zohlednění rodinných daňových výhod.
Při společném zdanění je nutné doložit také příjmy druhého z manželů. České příjmy partnera se v Německu zpravidla nezdaní podruhé, mohou však ovlivnit německou daňovou sazbu. Čím vyšší jsou příjmy partnera v Česku, tím méně výhodné může být německé společné zdanění. Výsledek proto nelze určit pouze podle zvolené daňové třídy. Obecný přehled tříd I až VI, kombinací III/V a IV/IV i změny daňové třídy najdete v článku Daňové třídy v Německu 2026.
Mohou děti žijící v Česku ovlivnit německou daň?
Ano. Za splnění podmínek mohou být děti žijící v jiném členském státě Evropské unie zohledněny například při posouzení:
- Kinderfreibetragu;
- nároku na Kindergeld;
- úlevy pro samoživitele;
- některých nákladů souvisejících s péčí o dítě.
Samotné bydliště dítěte v Česku tedy německé daňové zvýhodnění automaticky nevylučuje. Zaměstnanec ale musí doložit příbuzenský vztah, bydliště dítěte, společnou domácnost a případně další skutečnosti. Podmínky německých přídavků na děti vysvětlujeme v článku Kindergeld v Německu: Nárok, výše a žádost.
Jaké potvrzení potřebuje český pendler?
Pro posouzení jako osoba s neomezenou daňovou povinností musí pendler doložit výši příjmů, které nepodléhají německému zdanění. K tomu slouží zejména formulář Bescheinigung EU/EWR – Potvrzení EU/EHP. Pendler do něj uvede své příjmy dosažené mimo Německo. Údaje následně potvrzuje příslušný český finanční úřad.
Potvrzení je potřeba také tehdy, když zaměstnanec v Česku neměl žádné příjmy. V takovém případě se uvede nulová hodnota, kterou český finanční úřad potvrdí. Pokud zaměstnanec žádá o společné zdanění s manželem nebo manželkou, musí obvykle doložit také příjmy druhého z manželů. Finanzamt může podle konkrétní situace požadovat další dokumenty, například:
- české daňové přiznání;
- potvrzení českého zaměstnavatele;
- přehled příjmů z podnikání;
- oddací list;
- rodné listy dětí;
- potvrzení o bydlišti;
- doklady o nákladech na dojíždění;
- potvrzení o dávkách nebo náhradách příjmu.

Vstoupit do manželství se může vyplatit, když je ten druhý třída! Zvlášť když jde o daně.
Jaké formuláře se podávají s německým přiznáním?
Konkrétní sestava formulářů závisí na situaci zaměstnance. Český pendler může potřebovat zejména:
- ESt 1 A – hlavní formulář přiznání při neomezené daňové povinnosti;
- ESt 1 C – přiznání při omezené daňové povinnosti;
- Anlage N – příjmy ze zaměstnání a související pracovní výdaje;
- Anlage Vorsorgeaufwand – některé výdaje na pojištění;
- Anlage Kind – údaje o dětech a související úlevy;
- Anlage WA-ESt – doplňující údaje pro případy se zahraničním prvkem;
- Bescheinigung EU/EWR – potvrzení zahraničních příjmů;
- případně další přílohy podle druhu příjmů a uplatňovaných výdajů.
Většinu přiznání lze podat elektronicky prostřednictvím portálu Mein ELSTER. Aktuální formuláře zveřejňuje německý formulářový portál daňové správy.
U kterého Finanzamtu má pendler podat přiznání?
Pendler si nemůže libovolně vybrat kterýkoliv německý finanční úřad. Pokud už v Německu přiznání podával a má přidělené daňové číslo (Steuernummer), uvede je v dalším přiznání a zpravidla pokračuje u stejného Finanzamtu, dokud mu úřad nesdělí změnu příslušnosti. Při prvním podání bez německého bydliště se příslušnost určuje zejména podle:
- místa výkonu práce;
- provozovny německého zaměstnavatele;
- druhu daňové povinnosti;
- případných dalších německých příjmů.
Pokud si zaměstnanec není jistý, může se zeptat mzdové účtárny zaměstnavatele nebo použít oficiální vyhledávání německých finančních úřadů. Daňové identifikační číslo Steuer-ID není totéž co Steuernummer. Steuer-ID zůstává člověku dlouhodobě, zatímco Steuernummer přiděluje konkrétní Finanzamt pro daňové řízení.
Co může pendler uplatnit v německém přiznání?
Podle své situace může zaměstnanec uplatnit například:
- náklady na cesty mezi bydlištěm a pracovištěm;
- pracovní pomůcky;
- odborné vzdělávání;
- náklady na vedení dvojí domácnosti;
- některé výdaje na stěhování za prací;
- příspěvky na pojištění;
- náklady na daňové poradenství vztahující se k příjmům;
- další pracovní výdaje.
U nákladů na dojíždění se zpravidla uplatňuje vzdálenost mezi bydlištěm a prvním pracovištěm pouze jedním směrem, nikoli součet cesty tam a zpět. Zaměstnanec musí být schopný počet cest a vzdálenost doložit.
Jak nemocenská a další dávky ovlivní daň?
Některé náhrady příjmu jsou v Německu osvobozené od přímého zdanění, ale vstupují do výpočtu daňové sazby prostřednictvím Progressionsvorbehaltu. Může jít například o:
- Krankengeld;
- Arbeitslosengeld;
- Elterngeld;
- Kurzarbeitergeld;
- Mutterschaftsgeld.
Tyto dávky proto mohou zvýšit sazbu použitou na ostatní zdanitelné příjmy. Pokud součet příslušných náhrad příjmu překročí 410 eur za rok, může zaměstnanci vzniknout povinnost podat německé daňové přiznání. Prvních šest týdnů pracovní neschopnosti, během kterých zaměstnavatel pokračuje ve výplatě mzdy, není Krankengeld. Jde o náhradu mzdy, která podléhá běžnému zdanění.
Nejčastější otázky pendlerů
Musí český pendler podávat daňové přiznání v Německu?
Ne vždy. Povinnost může vzniknout například kvůli kombinaci daňových tříd, souběhu zaměstnání, dalším příjmům, pobírání náhrad příjmu nebo výzvě Finanzamtu. Dobrovolné přiznání se může vyplatit kvůli pracovním výdajům a dojíždění.
Jsem automaticky osobou s neomezenou daňovou povinností, když pracuji v Německu?
Ne. Pendler bez německého bydliště je zpravidla omezeně daňově povinný. O zacházení jako s neomezeně daňově povinnou osobou musí požádat a doložit splnění příjmových podmínek.
Počítají se do pravidla 90 % také české příjmy?
Ano. Posuzují se celkové roční příjmy. Uvést je nutné i tehdy, když v Německu nepodléhají přímému zdanění.
Potřebuji potvrzení EU/EHP, když jsem v Česku nic nevydělal?
Ano, Finanzamt může požadovat potvrzení i o nulových zahraničních příjmech. Nulovou hodnotu potvrdí český finanční úřad.
Může mít český pendler manželskou daňovou třídu?
Za splnění zákonných podmínek ano. Záleží zejména na daňovém postavení zaměstnance, bydlišti manželů a příjmech obou partnerů. Manželství samo o sobě nezaručuje automatické zařazení do třídy III nebo IV.
Zdaní Německo také mzdu mého partnera z Česka?
Česká mzda partnera se v Německu zpravidla nezdaní podruhé. Při společném zdanění však může ovlivnit sazbu použitou na příjmy zdanitelné v Německu.
Mohu podat německé přiznání přes ELSTER?
Ano. Přiznání lze zpravidla podat přes Mein ELSTER. Potvrzení EU/EHP a další doklady se přikládají elektronicky nebo se předkládají na vyžádání Finanzamtu.
Zdroje:
- § 1 EStG – omezená a neomezená daňová povinnost
- Informace o omezené a neomezené daňové povinnosti
- Portál Mein ELSTER
- Formuláře německé daňové správy
- Vyhledávání příslušného Finanzamtu
































