Zákonná minimální mzda v Německu v roce 2026 vzroste

Ten příspěvek by mohl zajímat i ostatní. Sdílej ho se svými přáteli!

Publikováno: 10. listopadu 2025 – V roce 2025 rozhodla Komise pro minimální mzdu o jejím postupném zvyšování na 13,90 EUR hrubého za hodinu od 1. ledna 2026, od ledna 2027 pak platí sazba 14,60 EUR. Německá minimální mzda tak během jednoho roku vzroste o 13,88 procent, což je nejvyšší procentuální nárůst od roku 2015.

Ze zvýšení minimální mzdy v Německu bude mít prospěch na zhruba 6 milionů zaměstnanců především ve východním Německu nebo mezi ženami. Zaměstnanci pracující za minimum si tak od nového roku přijdou o přibližně 190 EUR měsíčně hrubého více, v roce 2027 stoupne hrubá mzda až o 310 EUR. V původním návrhu přitom SPD požadovala, aby se minimální hodinová mzda zvýšila na 15 EUR již během roku 2026.

Vyšší hodinová minimální mzda představuje zátěž pro firmy

Takové zvýšení však Komise pro minimální mzdu nedoporučila, neboť zvyšování minimální mzdy představuje vysoké mzdové náklady pro zaměstnavatele. Zároveň by mohlo vést ke ztrátě pracovních míst, omezení nových náborů nebo přenesení vyšších nákladů na zaměstnance do cen výrobků a služeb. Náklady pro zaměstnavatele už v příštím roce přitom dosáhnou výše přibližně 2,2 miliardy EUR, do roku 2027 až 3,4 miliardy EUR.

Nové hodinové sazby ve vybraných oborech

Minimální mzda v Německu není to jedné, co je pro zaměstnavatele závazné. Kromě ní totiž v Německu platí i další minimální mzdy pro vybrané sektory, jako je stavebnictví, pečovatelské služby nebo úklid. Říká se jim oborové mzdy, v Německu známé pod pojmem Branchenzuschläge, a jsou stejně právně závazné jako minimální mzda sama o sobě.

Zdroj: Freepik

Změna v limitech pro Minijob a Midijob v roce 2026

Zákonem stanovená pravidla o minimální mzdě se týkají nejen zaměstnanců na plný úvazek, ale i v rámci Minijob. Zatímco na tuto formu práce v Německu platila v roce příjmová hranice 556 € měsíčně, od ledna příštího roku stoupne vzhledem k navýšení minimální mzdy na 603 €. Hranice zvyšuje také maximální výši příjmů pro práci na Midijob, a to na 2.100 € měsíčně.

Minimální mzda agenturních pracovníků v lednu vzroste až o 190 € za měsíc

Vyšší minimální hodinovou mzdu pocítí také agenturní zaměstnanci. Od října 2025 platí v Německu nová kolektivní smlouva o mzdách, na jejíž podobě se dohodli zástupci zaměstnavatelů v Zeitarbeit a Německé odborové konfederace. Dohoda se aktualizuje každé dva roky a zavazuje zaměstnavatele po tuto dobu zvýšit mzdy agenturních pracovníků. Aktuálně platná dohody zvyšuje minimální mzdu agenturních zaměstnanců hned třikrát v období od ledna příštího roku do dubna 2027. Mzdové tabulky se v tomto období změní následovně:

Zvýšení minimální mzdy v agenturách může snížit počet zaměstnanců

Problematiku dočasného zaměstnávání (Zeitarbeit) diskutuje německá vláda v posledních letech čím dál častěji. Od listopadu roku 2017 klesl počet agenturních zaměstnanců o téměř 40 procent. Pokles počtu zaměstnanců je důsledkem hned několika faktorů. Německá ekonomika v posledních letech zpomaluje a klesá tak poptávka po pracovních silých především v průmyslových odvětvích. Zároveň dochází ke zpřísnění legislativy i k nárůstu mzdových nákladů, kvůli kterým je zaměstnávání agenturních pracovníků pro firmy méně atraktivní.

Práce v Německu trpí krizí, pracovní místa proto musí být atraktivní i finančně

Významnou roli hraje také automatizace a digitalizace výroby, stejně jako rostoucí požadavky na kvalifikovanost zaměstnanců. Přestává tedy platit, že agenturní zaměstnávání v Německu je vhodné pro nekvalifikované pracovní síly, které přitom dříve tvořily značnou část zaměstnanců v Zeitarbeit. Zároveň v důsledku pandemických výkyvů na trhu práce i následkem fúzí menších personálních agentur došlo ke snížení počtu pracovních míst v tomto segmentu.

Zdroj: Freepik

Minimální mzda v Německu pořád představuje konkurenční výhodu vůči českému trhu práce

Z toho, že Německo zvyšuje minimální mzdu, mají bezpochyby radost všichni pracovníci v nízkopříjmových sektorech. Mzdy v Německu tak budou i nadále vyšší než v Česku, což je skvělá zpráva pro všechny pendlery. Méně pozitivní je však pro firmy samotné, menší podniky využívající agenturních zaměstnanců se obávají ekonomických dopadů, které každé legislativou vynucené navýšení mezd přináší. Každé plošné navyšování mezd bez ohledu na ekonomickou situaci na trhu práce totiž negativně ovlivňuje zaměsnanost a může roztočit inflaci. A tak přestože zaměstnaní lidé na navýšení mezd vydělají, zároveň na něm mohou ve velkém tratit.

Zdroje: Zvoove, Lohnsteuer-Kompakt, Tagesschau, IG Metall