
Publikováno: 5. srpna 2025 – Zákonná minimální mzda v Německu se od 1. ledna 2025 zvýšila na 12,82 eur za hodinu. Tato úprava vychází z pravidelného doporučení Komise pro minimální mzdu, která stanoví její výši každé dva roky s ohledem na vývoj kolektivního vyjednávání, inflaci a situaci v oblasti zaměstnanosti. Zvýšení minimální mzdy funguje i jako určitá, byť minimální, ochrana pro přibližně tři miliony zaměstnanců v Německu.
Každé navýšení minimální mzdy v Německu znamená nejen povinnost zaměstnavatelů vyplácet od data účinnosti alespoň novou sazbu. Vztahuje se i na odměny za pracovní pohotovost, náhrady za služební cesty i na některé příplatky, pokud kolektivní smlouva nestanovuje jiné, přísnější požadavky. Úprava hodinové minimální mzdy v Německu posiluje hlavně mzdy v odvětvích s vysokou mírou částečných úvazků a nízkým pokrytím kolektivního vyjednávání, jako je například gastronomie, maloobchod a některé služby.
Proč právě minimální mzda 12,82 eur za hodinu?
Tohle číslo nestanovila Komise pro minimální mzdu pro rok 2025 náhodou. Vychází z kombinace ekonomických dat a sociálních aspektů. Tentokrát byl rozhodujícím faktorem silný cenový trend v roce 2024 a 2023, který vyvíjel tlak na reálné mzdy, především u dolní třetiny výdělečně činných osob. Zároveň kolektivní smlouvy v kovoprůmyslu, chemickém průmyslu a ve veřejném sektoru signalizovaly znatelně vyšší růst mezd. Výsledkem proto byl cíl necelých 13 eur.
| Rok | 2015 | 2017 | 2019 | 2021 | 2022 | 2023 | 2025 |
| Minimální mzda (€) | 8,50 | 8,84 | 9,19 | 9,50 | 10,45 | 12,00 | 12,82 |
Z tabulky je patrné, že minimální hodinová mzda v Německu vzrostla od jejího zavedení v roce 2015 přibližně o 51 procent. Tím se zmenšil také rozdíl mezi minimálnou mzdu a mediánem mezd v Německu, minimální mzda tedy v Německu v posledních letech rostla rychleji než mzdy samotné. Odborníci však poukazují na to, že hodinová minimální mzda 12,82 stále není dostatečně vysoká, kupní síla dotčených zaměstnanců se však znatelně zvýšila.
Co znamená hodinová minimální mzda v Německu pro zaměstnance s částečnými úvazky?
Jakákoli úprava minimální mzdy se dotýká i zaměstnanců, kteří pracují na minijob nebo midijob. Tyto typy pracovních úvazků jsou přitom na výši minimální mzdy založené, a to proto, aby lidé v těchto typech pracovních poměrů mohli odpracovat zhruba deset hodin týdně bez odvodů sociálního či zdravotního pojištění.
S každým zvýšením minimální mzdy proto dochází i ke zvýšení příjmových limitů pro pracovníky pracující na minijob nebo midijob. Všichni, kdo pracují na minijob, mohou v během roku 2025 vydělat 538 eur měsíčně, aniž by museli platit zákonné odvody. Zároveň platí i limity pro midijob, kde se hrubá mzda, která ještě nepodléhá odvodům, zvyšuje na 2.038 eur za měsíc.
Zvýšení minimální mzdy v Německu má vliv na zaměstnanost
Z pohledu českého čtenáře, který se s minimální mzdou setkává již od roku 1991, může být s takovým časovým odstupem obtížnější vžít se do pocitů Němců. Pravdou je, že institut minimální mzdy vzbuzuje v Německu i dnes, deset let od jejího zavedení, kontroverze. Jedním z nejsilnějších důvodů proti jejímu zavedení byly obavy z jejího negativního dopadu na trh práce.
Ekonomové však poukazují na to, že německý trh práce se této radikální změně přizpůsobil. Namísto avizovaného masivního propouštění došlo spíše k restrukturalizaci firem, ke snížení přesčasů či ke zkrácení pracovní doby na pozicích, kde se plný úvazek ukázal jako neefektivní.
Navýšení nejnižších mezd v Německu posiluje celostátní ekonomiku
Naopak jsou podle odborníků patrné pozitivní dopady, které nově stanovená minimální mzda v Německu přinesla. Vyšší mzdy obvykle vedou k vyšší spotřebě, tedy k vyšší poptávce po zboží a službách. Z tohoto pohledu jsou nejlepšími zákazníky právě lidé s nejnižšími příjmy. Čím více se zvyšuje minimální mzda, tím více peněz plyne do potravin, oblečení nebo energií. Tím stimulují ekonomiku na regionální i celostátní úrovni.
Ukázalo se také, že zákonem stanovená minimální mzda představuje pro firmy jeden z nástrojů, jak si udržet zaměstnance. Tam, kde jsou mzdy vyšší, se totiž podle zjištění odborníků snižuje fluktuace zaměstnanců. Firmy, které svým zaměstnancům vyplácejí více než průměrné mzdy, hlásí stabilnější týmy i menší úsilí personalistů při náborech.
Jaká mají zaměstnanci práva v otázce hodinové minimální mzdy?
Minimální mzda je v Německu garantovaná zákonem, to znamená, že každý zaměstnanec pracující v Německu má nárok na zákonem stanovenou minimální mzdu a nemůže za svou práci dostat méně. Minimální mzda platí pro všechna odvětví, pro všechny zaměstnance, pro všechny typy pracovních úvazků. Navzdory tomu stále dochází k porušování těchto zákonných předpisů ze strany zaměstnavatelů.
Zákon o minimální mzdě bojuje proti nečestným praktikám firem
Zákony však stojí na straně slabších účastníků pracovních poměrů. Pokud zaměstnanec v Německu dostává během roku 2025 méně než 12,82 eur hrubého za hodinu, může ve lhůtě do tří let podat na zaměstnavatele žalobu. Doporučujeme proto, abyste:
- Dokumentovali pracovní dobu i náplň činnosti,
- pravidelně kontrolovali výplatní pásku, případně přepočítávali mzdu na hodinu,
- v případě nejasností se obrátili na nadřízeného, případně právníky,
- včas uplatnili svůj nárok u pracovního soudu.
Zákonem daná minimální odměna za práci není pouhé číslo. Je to vaše právo posvěcené a chráněné zákonem.
Výjimky: Kdy zaměstnavatel nemusí minimální mzdu v Německu vyplácet?
Ačkoli v Německu minimální mzdu stanovuje zákon, ten se nevztahuje na úplně všechny zaměstnance. I tady totiž existují pracovněprávní vztahy, ve kterých je výše odměny více symbolická než důstojná, a to kvůli výjimkám z tohoto zákona:
- Mladí lidé mladší 18 let bez ukončeného odborného vzdělání,
- stážisté během odborného vzdělávání,
- povinné nebo dobrovolné stáže v délce až tří měsíců v rámci studia,
- dlouhodobě nezaměstnaní během prvních šesti měsíců po návratu do práce.
Důvodem pro tyto výjimky je účel minimální mzdy. Jejím smyslem je totiž zajistit nejnižší mzdovou hranici pro běžné pracovníky, nikoli pokrývat období odborné přípravy.
Kritici požadují dodržování výše minimální mzdy i pro výjimky
Výjimky jsou ovšem často kritizovány, kritici nechápou, proč jsou ve výjimkách i stážisti, když i stáže pracovní právo obsahuje právě proto, aby nedocházelo k obcházení práv stážistů.
Stejně tak hlasy proti výjimkám z minima nerozumí tomu, proč jsou mezi nimi i dlouhodobě nezaměstnaní. Podle zákonodárců má tato výjimka podpořit ochotu zaměstnavatelů uzavírat pracovní poměr i s lidmi, kteří z trhu práce na dlouhou dobu vypadli, kritici v tom ale vidí spíše zneužívání už tak nerovného postavení takových zaměstnanců.
Kam se posune vývoj minimální mzdy po roce 2025?
Inflace, která zasáhla Německo v postcovidových letech do roku 2024, stejně jako přetrvávající nejistota v některých odvětvích, vyvolává neustálé debaty ohledně výše minimální mzdy. Opakovaně se objevují především požadavky na větší sladění minimální mzdy, mediánu mzdy a životního minima.
Významnou roli hraje směrnice EU o minimální mzdě, kterou Německu implementovalo do konce roku 2024. Směrnice říká, že národní minimální mzda musí být „přiměřená“ a činit zhruba 60 procent mediánové mzdy, případě dosahovat poloviny toho, co je aktuální průměrná mzda. Aby Německo tento požadavek splnilo, ve střednědobém horizontu by muselo zavést hodinovou sazbu ve výši alespoň 13,50 eura za hodinu práce.
Je minimální mzda v roce 2025 už nedostatečná?
Již nyní přitom některé odbory prosazují, aby byla minimální mzda vyšší, a to nejméně 15 eur za hodinu. Pro jsou i některé politické strany, které upozorňují na stále se navyšující životní náklady, rostoucí ceny nájmů i energií. Asociace zaměstnavatelů však upozorňují, že přílišné zásahy ze strany státu by vedly k rozpadu kolektivního vyjednávání jako celku.
O dalším zvyšování minimální mzdy tak do značné míry rozhodne celkový vývoj ekonomiky i to, zda bude německý trh práce nadále ubývat kvalifikovaných zaměstnanců a odborníků.
































