
Publikováno: 24. listopadu 2025 – Otázku spravedlivé mzdy řeší snad každý z nás. Nejinak je tomu i v Německu, kam řada Čechů odchází hledat své uplatnění. Podle německého Federálního statistického úřadu činila průměrná mzda v Německu v dubnu 2024 výše 4.634 eur hrubého. Zaměstnanci v Německu si sice vydělají víc než Češi, jenže tak jednoduché to s platy v Německu není.
Hned v další větě totiž musíme dodat, že průměrná mzda je pojem velmi abstraktní a rozhodně není měřítkem toho, jestli člověk vydělává hodně nebo málo. To, kolik vyděláme, určuje naši finanční situaci a zároveň odráží nejen naše schopnosti, ale i ekonomickou situaci našeho odvětví i regionu. Průměr tedy významně ovlivňují vysoké příjmy v některých oborech, takže většna lidí se k němu ani nepřiblíží.
Průměrný plat v Německu značně převyšuje platy v Česku
Když česká vláda mluvila o tom, že jednou budeme mít platy jako v Německu, co tím vlastně myslela? Že dosáhneme průměrné české mzdy ve stejné výši, v jaké se pohybuje průměrný plat v Německu? Že měsíční mzda v Česku vzroste na úroveň, kdy se nám nevyplatí dojíždět za prací do Německa? Nebo to snad znamenalo, že se bude naše vláda všemožně snažit, aby se česká mzda alespoň přiblížila co nejblíže na úroveň německé mzdy?
Právě to, kolik naši sousedé berou i na nekvalifikovaných pozicích, je důvodem, proč Češi hledají práci i za hranicemi. Nejžádanějšími jsou profese jako servírka, řidič kamionu či práce skladníka, které se i v základu výrazně odlišují výší mezd od českých platů. I tak se ale peníze na těchto pozicích průměrné mzdě v Německu ani zdaleka nerovnají.
Neřešte průměr, sledujte medián
Přesnějším ukazatelem může být medián mezd, tedy když vezmete všechny německé platy a srovnáte je od nejnižšího po nejvyšší, mediánem bude mzda, která bude přesně uprostřed. Medián mezd v Německu ve stejném období přitom činil 4.000 eur hrubého. Polovina lidí v Německu tedy bere méně než 4.000 eur, polovina více. I tady ale mluvíme o mzdách napříč profesemi a regiony.
Pojďme tedy být ještě konkrétnější a podívejme se na výplaty v Německu v některých odvětvích:
- Průmysl: cca 4.900 € brutto
- Finanční služby: cca 5.200 € brutto
- Zdravotnictví: 4.200 € brutto
- Řemesla: 3.300 € brutto
Tahle srovnání dle profesí či odvětví už o poznání reálněji ukazují, že to, v jakém oboru jste našli práci v Německu, má přímý vliv na výši vaší výplaty. Roli také hraje velikost společnosti i to, zda je firma vašeho zaměstnavatele vázána kolektivní smlouvou. Hrubá mzda je navíc vždy částkou před zdaněním, a protože daňových tříd je v Německu rovnou šest, komplikuje nám to porovnání čistých mezd i v rámci jednoho pracoviště, natož po celém Německu.
Co všechno má vliv na výši mzdy v Německu?
Faktorů, které rozhodují o tom, kolik nám nakonec přijde na účet, je hned několik:
- Vaše profese, zkušenosti a délka dosavadní praxe,
- a také vaše kvalifikace a úroveň vašeho vzdělání,
- průmysl a ekonomická situace – když je ekonomika v recesi, na mzdách se šetří,
- velikost společnosti a zda se na ni vztahuje některá z kolektivních smluv,
- a nakonec i délka pracovní doby a do jisté míry i pohlaví.
Přestože tyhle faktory, a ten poslední obzvlášť, v nás vzbuzují beznaděj, že „nikdy lépe nebude“, nemůžeme na ně nahlížet samostatně jako na dílčí viníky.
Rozdíly mezi jednotlivými obory
Mezi nejlépe placené obory v Německu patří medicína, technologie a finanční služby. Oproti tomu v takových službách nebo maloobchodě pobírají zaměstnanci leckdy jen minimální mzdu. Velké mzdové rozpětí ale existuje i uvnitř jednotlivých profesí. Takoví řemeslníci si vydělají od minimální mzdy přes průměrnou až po nadstandardní hrubou mzdu. To, kolik vydělávají, obvykle souvisí s jejich kvalifikací, úrovní vzdělání i délkou praxe.
Firmy ve velkých městech platí lépe
A roli samozřejmě hrají i regionální faktory. Rozdíly jsou nejen podle spolkových zemí, průměrné platy v Německu se liší pro velká města i pro venkovské oblasti. Mzdy v jižním Německu jsou v mnoha případech vyšší než ve východním. Stejně v západních spolkových zemích jsou průměrné mzdy vyšší než v ostatních, například v Bavorsku berou pracovníci průměrně více než v Sasku. Také mzdy v metropolitních oblastech jsou podstatně vyšší než v podnicích na venkově.
Ženy mají nižší mzdy než muži
Podle aktuálních dat, která zveřejnil Institut pro hospodářský a sociální výzkum (Wirtschafts- und Sozialwissenschaftliches Institut, zkr. IHSV) vydělávají ženy v Německu v průměru o 15 procent méně než muži. Přestože se bavíme o rozdílech ve mzdách podle pohlaví, nelze na tento ukazatel nahlížet jako na diskriminaci žen.
Mluvíme-li o rozdílech v odměňování mužů a žen, vezměme v úvahu nerovnoměrné rozložení mužů a žen napříč různými typy úvazků i oborů. Podle údajů zveřejněných IHSV pracuje v nízkopříjmových oborech více žen než mužů, stejně tak ženy pracují v mnohem větší míře na některou z forem částečných úvazků. Ačkoli se povolání i dosavadní praxe žen od mužů neliší, rozdíl v platech dosahuje výše přibližně 6 procent.
Další analýzy ukazují, že rozdíly v platech mužů a žen ovlivňují i v roce 2025 strukturálními faktory, například nedostatek příležitostí ke kariérnímu postupu žen i tradiční genderové role. Obory, ve kterých pracují převážně ženy, navíc často nebývají pokryty kolektivním vyjednáváním, které ženou mzdy výše. Zvlášť viditelné jsou tyhle rozdíly ve středním managementu.
Jak se platy v Německu vyvinou v dalších letech?
Důraznější kolektivní vyjednávání odborů i zaměstnavatelů a rostoucí minimální mzda v Německu vedou k tomu, že firmy odměňují zaměstnance stále rostoucí mzdou. Na výplaty pracovníků působí inflace, která je na jednu stranu tlačí vzhůru, na stranu druhou ale zvýšila i ceny zboží a služeb. Ne vždy tak nominální nárůst platů znamená i zlepšení kupní síly obyvatel, naopak si reálně pořídí méně věcí než před rokem.
V některých oborech poroste mzda rychleji než v jiných. Nejrychleji rostoucí mzdu v Německu pociťují lidé zaměstnaní ve vysoce specializovaných profesích. Německá vláda zároveň dlouhodobě podporuje obory, ve kterých výplaty stagnují. Opatření, jako je pravidelně rostoucí minimální hodinová mzda, která se zvyšuje již k 1. lednu 2026, tak ovlivňují nejen to, kolik přijde na účet zaměstnancům s nejnižší mzdou, ale v konečném důsledku i celkový průměrný německý výdělek.
































