
Publikováno: 25. března 2025, aktualizováno: 26. srpna – Dovolená není jen zaslouženým odpočinkem za vykonanou práci, ale i vaše právo zaručené zákonem. Německá legislativa zajišťuje všem zaměstnancům 20 dní dovolené ročně při pětidenním pracovním týdnu. Mnoho firem ale počet dní roční dovolené navyšuje, leckdy i na 30 dní ročně. Jenže ne všichni zaměstnanci počet dní dovolené vyčerpají do posledního a nevyčerpaná dovolená jim pak přidělává vrásky. Co se tedy stane s nevyčerpanou dovolenou v Německu?
Většina zaměstnanců by jistě uvítala ještě více dní volna, starosti o to, co s nevyčerpanou dovolenou tedy neřeší. Jiná situace ale nastane, když jste na dovolenou nemohli nastoupit kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo rodičovské dovolené. Jak se vlastně řeší dovolená, když jste ji z legitimního důvodu ani čerpat nemohli? Propadne? Nebo si ji můžete převést? A můžete si dovolenou opravdu čerpat, kdy se vám zachce? Odpovědi nám poskytne Bundesurlaubsgesetz, tedy zákon o dovolené.
Zákonný nárok na dovolenou
V Německu má každý zaměstnanec podle § 3 federálního zákona o dovolené (BUrlG) pracující nárok na 24 dní dovolené, pokud oficiálně pracuje 6 dní v týdnu. Kdo pracuje 5 dní v týdnu, má nárok na 20 dní dovolené v roce. V řadě německých společností se ovšem setkáte se 30 dny dovolené, které zaměstnavatelé poskytují jako benefit. Zaměstnanci s těžkým zdravotním postižením mají navíc nárok na dalších 5 dní dovolené ročně při 5denním pracovním týdnu.
Nárok na dovolenou mají v Německu všichni zaměstnanci bez ohledu na typ úvazku. Zákonných 24 dní, respektive 20 dní, se vztahuje na hlavní pracovní poměr o 6, potažmo 5 pracovních dnech v týdnu. Pokud pracujete méně dní v týdnu, krátí se vám poměrně také dny dovolené.
Kdy se musí vybrat dovolená?
Podle § 7 odst. 3 Bundesurlaubsgesetz se má dovolená vyčerpat v kalendářním roce, za který zaměstnanci náleží. Převést ji do následujícího roku lze tehdy, když jejímu vyčerpání bránily naléhavé provozní důvody nebo důvody na straně zaměstnance, například pracovní neschopnost. Převedenou dovolenou je za běžných okolností nutné vyčerpat do 31. března následujícího roku.
Dovolená ale nepropadne automaticky jen proto, že si ji zaměstnanec nevybral. Zaměstnavatel ho musí včas a konkrétně informovat, kolik dovolené mu zbývá, vyzvat ho k jejímu vyčerpání a upozornit ho, že jinak může nárok zaniknout. Pokud zaměstnavatel tuto povinnost nesplní, zákonná dovolená se může převádět i do dalších let.
Informaci o zbývající dovolené najdete obvykle ve výplatní pásce, u nás ve Starke Jobs pak třeba přímo v aplikaci. Někteří zaměstnavatelé rozesílají informace o nevyčerpané dovolené v posledních měsících roku, takže přehled o tom, že jste ještě nevyčerpali všechny dny dovolené, máte. Jestliže ale takovou informaci od zaměstnavatele nedostanete, pak zaměstnavatel nesplnil svou informační povinnost a na zbylé dny dovolené pak máte nárok neomezeně dlouho, klidně i několik let.
1. Dovolená a dlouhodobá nemoc v Německu
Pracovní neschopnost sama o sobě nezastavuje vznik nároku na zákonnou dovolenou. Zaměstnanec tedy získává dovolenou také během dlouhodobé nemoci. Zaměstnavatel ji nemůže od sedmého měsíce pracovní neschopnosti krátit o 1/12 za každý další měsíc. Zákonná dovolená však při nepřetržité dlouhodobé pracovní neschopnosti nezůstává zachována neomezeně. Jestliže je zaměstnanec práce neschopný od začátku příslušného roku a nemůže dovolenou vyčerpat ani později, nárok zpravidla zanikne 15 měsíců po skončení roku, za který dovolená náleží.
Například zákonná dovolená za rok 2025 může při nepřetržité pracovní neschopnosti zaniknout 31. března 2027. Patnáctiměsíční lhůta se tedy nepočítá od ukončení pracovní neschopnosti. Jiná situace může nastat, pokud zaměstnanec v části daného roku pracoval a teprve později dlouhodobě onemocněl. U dovolené, kterou mohl před vznikem pracovní neschopnosti vyčerpat, hrae roli také to, zda ho zaměstnavatel včas vyzval k jejímu čerpání a upozornil na možné propadnutí. Bez splnění této informační povinnosti nemusí příslušná část dovolené po 15 měsících zaniknout.
Jak nemoc správně oznámit, jak funguje systém eAU a co musí obsahovat potvrzení českého lékaře, vysvětlujeme v článku Neschopenka v Německu: Jak postupovat a platí české potvrzení?.
2. Dovolená na zotavenou při rodičovské dovolené v Německu
Za každý celý kalendářní měsíc rodičovské dovolené může zaměstnavatel zkrátit roční nárok na dovolenou o 1/12. Ke krácení ale nedochází automaticky – zaměstnavatel musí dát zaměstnanci najevo, že toto právo uplatňuje. Krácení se nepoužije, pokud zaměstnanec během rodičovské dovolené pracuje na částečný úvazek u stejného zaměstnavatele. V takovém případě se nárok vypočítá podle počtu pracovních dní v týdnu.
Dovolenou, kterou zaměstnanec nevyčerpal před nástupem na rodičovskou dovolenou, musí zaměstnavatel poskytnout po jejím skončení v aktuálním nebo následujícím dovolenkovém roce. Pokud pracovní poměr během rodičovské dovolené skončí nebo po ní nepokračuje, musí být zbývající dovolená proplacena.
3. Dovolená a výpověď v Německu
Při skončení pracovního poměru by měl zaměstnanec zbývající dovolenou pokud možno vyčerpat ještě před posledním pracovním dnem. Pokud to již není možné, musí zaměstnavatel nevyčerpanou dovolenou finančně nahradit. Tento nárok se označuje jako Urlaubsabgeltung. Počet dní závisí také na datu skončení pracovního poměru. Pokud zaměstnanec po splnění šestiměsíční čekací doby odejde v první polovině roku, náleží mu za každý celý měsíc pracovního poměru 1/12 zákonné roční dovolené.
Při skončení pracovního poměru ve druhé polovině roku může mít nárok na celý zákonný roční rozsah dovolené. Pro dovolenou poskytovanou nad zákonné minimum může pracovní nebo kolektivní smlouva obsahovat odlišná pravidla. Podrobnější informace o ukončení zaměstnání najdete v článku Výpověď z pracovního poměru v Německu.
4. Dovolená a částečný úvazek, minijob a smlouvy na dobu určitou
Také zaměstnanci na částečný úvazek, s minijobem nebo smlouvou na dobu určitou mají nárok na placenou dovolenou. Rozhodující není počet odpracovaných hodin, ale počet pracovních dní v týdnu. Při zákonném minimu lze nárok vypočítat podle vzorce:
počet pracovních dní týdně × 20 ÷ 5
Zaměstnanec pracující tři dny týdně má tedy nárok nejméně na 12 dní dovolené ročně. Díky tomu získá stejně jako zaměstnanec pracující pět dní týdně čtyři týdny volna. Poměrný nárok ve výši 1/12 za každý celý měsíc se používá například tehdy, když zaměstnanec nesplnil šestiměsíční čekací dobu nebo po jejím splnění ukončí pracovní poměr v první polovině kalendářního roku.
5. Celozávodní dovolená
Někteří zaměstnanci si nemohou libovolně naplánovat svou dovolenou, ale musí se podřídit nařízené celozávodní dovolené. Během této doby bývají společnosti zcela zavřené a všichni zaměstnanci povinně čerpají dovolenou ze svého nároku.
Podle § 7 odst. 1 BUrlG musí zaměstnavatel při plánování dovolené zohlednit přání zaměstnanců, ledaže by jejich zohlednění bránily provozní důvody nebo přání jiných zaměstnanců, kteří mají při plánování dovolené přednost ze sociálních důvodů. Co to znamená v praxi? Že se můžete dostat do situace, kdy vám váš nadřízený plánovanou dovolenou neschválí, protože ji plánujete na dobu, kdy se bude hodit každá ruka.
Ať už pracujete jako jeden z desítek operátorů výroby nebo jste jediným finančním ředitelem, čas od času nastává období, kdy není možné čerpat dovolenou. Obvykle to bývá tehdy, když je výrobní kapacita podniku naplánována do posledního stroje a není možné, aby kvůli dovoleným výroba stála. Pokud zaměstnavatel vyhlásí celozávodní dovolenou neboli Betriebsferien, zaměstnanci během stanoveného období čerpají část svého nároku na dovolenou.
Zaměstnavatel musí termín oznámit s dostatečným předstihem a neměl by celozávodní dovolenou naplánovat tak, aby zaměstnancům nezůstala přiměřená část dovolené pro jejich vlastní potřeby. Jestliže tedy plánujete dovolenou už zkraje roku, zjistěte si, v jakém termínu vedení celozávodní dovolenou vyhlásí. Není nic nepříjemnějšího než koupit letenky a pak zjistit, že vás v tuhle dobu nepustí z práce.
Jak funguje proplacení dovolené v Německu
Ze zákona je dovolená určená k tomu, abyste si odpočinuli, nemá sloužit jako přilepšení k platu. Bundesurlaubsgesetz proto stanovuje povinnost dovolenou vyčerpat, nikoli převádět na peníze. Existuje však jedna výjimka, kdy dovolenou už čerpat nelze, a to je skončení vašeho pracovního poměru. Pouze tehdy vám vzniká nárok na proplacení nevyčerpaných dní dovolené, protože pokud váš pracovní poměr skončil, už je nemáte kdy vyčerpat.
Ovšem pozor. Nárok na dovolenou v Německu vzniká s každým odpracovaným měsícem. Pokud v zaměstnání skončíte s koncem roku, máte nárok na plný počet dní dovolené, jak stanovuje zákon nebo vaše pracovní smlouva. Jestliže ale skončíte už v lednu, nárok máte pouze na 1/12 z celkového počtu dní dovolené, což je při roční dovolené o délce 24 dní pouhé 2 dny.
Co dělat, aby dovolená nepropadla
Pokud víte, že vám na konci roku stále zbývá nevyčerpaná dovolená, je jediným řešením využít ji a aspoň na pár dní si pořádně odpočinout. Také je vhodné už na začátku roku dobře promyslet, kdy si dovolenou chcete vzít, aby vám to nekolidovalo třeba právě s obdobím, kdy je v práci nejvíc práce, a je tedy víc než jisté, že vám šéf dovolenou neschválí. Zvlášť s blížícím se koncem roku se blíží také konec lhůty pro vyčerpání dovolené a kdo ví, jaké provozní důvody přinese první kvartál dalšího roku.


































