Ten příspěvek by mohl zajímat i ostatní. Sdílej ho se svými přáteli!
Publikováno: 24. října 2025 – Německá sociální podpora je tak štědrá, že se v průzkumu z roku 2023 většina Němců shodla, že práce v Německu se leckdy nevyplácí. O neudržitelnosti sociálního systému v Německu tak svědčí i fakt, že německá vláda odsouhlasila zpřísnění podmínek pro výplatu státní sociální podpory. Jedním z dotčených je i Bürgergeld, občanský příspěvek, který v roce 2024 čerpalo 5,5 milionu příjemců.
Bürgergeld má charakter peněžité dávky a je jednou ze základních dávek pro osoby žijící v Německu, které pracují nebo mohou pracovat, ale nacházejí se v obtížné životní situaci, kdy jejich příjmy nestačí na pokrytí základních potřeb. Výše příspěvku se liší v závislosti na životní situaci, věku a rodinném stavu, částky se navíc každoročně upravují podle inflace a skutečné výše životních nákladů.
Rodiny v Německu čerpají stovky i tisíce eur na dávkách
Základní částka příspěvku v roce 2025 činí 563 eur měsíčně pro osamocené dospělé nebo samoživitele. Ostatní dostávají Bürgergeld následovně:
Dospělí v partnerském svazku: 506 €/měs. každý,
mladí ve věku 18 až 24 let bez vlastní domácnosti: 451 €/měs.,
děti 14 až 17 let: 471 €/měs.,
děti 6 až 13 let: 390 €/měs.,
děti do 5 let: 357 €/měs.
Za základní životní potřeby se pro potřeby Bürgergeldu rozumí náklady na potraviny, oděvy, osobní péči, domácí potřeby, energie, jakož i potřeby účasti na sociálním a kulturním životě. Náklady na uspokojení všech těchto potřeb se vyjadřují měsíční paušální sazbou. Každý příjemce dávek si sám určí, kolik na kterou z nich vyčlení peněz.
Současné podmínky Bürgergeldu považuje vláda za příliš velkorysé, chce proto zamezit jejich zneužívání. Zdroj: Freepik
Nárok mají lidé od narození až po důchodový věk
Nárok na dávku Bürgergeld mají všichni žadatelé, kteří trvale žijí v Německu, mohou pracovat alespoň 3 hodiny denně a jejich vlastní příjmy nestačí na pokrytí výše uvedených potřeb. Tuto dávku, v překladu známou též jako občanský příjem v Německu, je možné čerpat až do dosažení důchodového věku. Do výše dávky se započítávají i děti a nezaopatřené osoby. Podání žádosti je možné online nebo osobně u příslušného Jobcentra. K žádosti je nutné doložit doklad o pobytu, o příjmech, nákladech na bydlení a rodinné situaci.
Německá vláda snižuje výdaje na sociální dávky
Nově mají příjemci Bürgergeldu povinnost se spolupracovat s úřadem práce (Agentur für Arbeit), chodit na smluvené schůzky, absolvovat domluvené pohovory, přijímat adekvátní nabídky práce nebo aktivně pracovat na své rekvalifikaci. Na úpravě podmínek čerpání této sociální dávky se dohodli představitelé CDU/CSU a SPD v říjnu tohoto roku, v platnost vstupují nová pravidla od 1. ledna 2026.
Za nespolupráci s úřady hrozí úplné odebrání Bürgergeldu
Právě docházka na smluvené termíny žadatelů o dávku na úřad práce je jednou ze stěžejních. Kdo se nedostaví na schůzku na úřadu práce, dostane náhradní termín. Pokud se ani na druhý termín nedostaví, občanský příspěvek mu bude automaticky snížen o 30 procent. Nedostaví-li se ani na třetí schůzku, úřad příjem této dávky zcela pozastaví.
Ke ztrátě nároku na dávku dojde i v případě, že příjemce odmítne nastoupit do zaměstnávání, které odpovídá jeho kvalifikaci, pokud pro to nebude mít zvlášť závažný důvod. Razantní osekání se bude vzahovat i na další dávky, jako je příspěvek na bydlení. Podle ministryně práce Barbary Basové se zpřísnění pravidel nedotkne dlouhodobě nemocných osob.
Nově musí příjemci Bürgergeldu spolupracovat s úřady, v opačném případě o dávku nebo její část přijdou. Zdroj: Freepik
Štědrý sociální systém není dlouhodobě udržitelný
Smyslem všech přísných opatření je co nejvíce omezit počet nezaměstnaných, kteří sociálních dávek zneužívají. Jak ministryně Basová upozorňuje, na každých 100 tisíc žadatelů vynaloží německá vláda 1 miliardu eur, stát tak vyplácí na mnoho miliard eur ze systému sociálního zabezpečení jen na zlepšení životního standardu lidí.
Původní nápad podpořit nezaměstnané ve zvýšení kvalifikace nevyšel
Bürgergeld zavedla v roce 2023 takzvaná „semaforová vláda“ v rámci systému Hartz IV jako poskytnutí prostoru pro rekvalifikaci obyvatelstva. Úmysl se však se svým účinkem minul, obyvatelstvo se do rekvalifikace nehrnulo. Naopak se jim v nároku na podporu v nezaměstnanosti zalíbilo natolik, že se mnoho z příjemců rozhodlo do práce nenastoupit vůbec.
Kdo tedy usiluje o pokračující výplatu dávek, ten musí prokázat, že se sám aktivně uchází v Německu o práci. Zároveň stát zpřísní sankce za zneužívání sociálních dávek, zlepší komunikaci mezi úřady a hodlá se pustit do boje proti obchodu s chudobou v podobě předražených pronájmů.