Práce v horku v Německu, práva zaměstnanců a povinnosti zaměstnavatelů

Ten příspěvek by mohl zajímat i ostatní. Sdílej ho se svými přáteli!

Publikováno: 30. června 2026 – Práce v Německu je pro mnoho českých zaměstnanců lákavá hlavně kvůli vyšším mzdám a stabilním pracovním podmínkám. V létě se ale stále častěji řeší i téma, které se týká kanceláří, skladů, výrobních hal, stavenišť, gastronomie, logistiky i venkovních prací: práce v horku. Může zaměstnanec odejít domů, když je na pracovišti 35 °C? Musí zaměstnavatel zajistit klimatizaci? A kdy má pracovník v Německu nárok na opatření proti vedru?

V Německu neplatí jednoduché pravidlo, že při určité teplotě mají zaměstnanci automaticky volno. Takzvané Hitzefrei, tedy volno kvůli vedru, není u zaměstnanců obecný zákonný nárok. Zaměstnanec proto nemůže jen tak vypnout stroj, odejít z kanceláře nebo zůstat doma, protože je venku nebo na pracovišti horko. Německé zdroje k pracovnímu právu výslovně upozorňují, že ani při velmi vysokých teplotách nemají zaměstnanci automatické právo odejít z práce bez dohody se zaměstnavatelem.

Hitzefrei v práci v Německu automaticky neexistuje

To ale neznamená, že zaměstnavatel může horko ignorovat. Naopak. V Německu má zaměstnavatel povinnost chránit zdraví zaměstnanců. Musí posoudit rizika na pracovišti a přijmout vhodná opatření, pokud teplo ohrožuje zdraví, bezpečnost nebo schopnost zaměstnanců pracovat. Základem je Arbeitsschutzgesetz, tedy zákon o bezpečnosti práce, a také Arbeitsstättenverordnung, která požaduje zdravotně přijatelnou teplotu v pracovních prostorách a ochranu před nadměrným slunečním zářením.

Jaké teploty se v Německu řeší: 26, 30 a 35 stupňů

Pro práci v budovách je důležitá hlavně technická norma ASR A3.5 Raumtemperatur. Nejde o běžný zákon, ale o pracovní pravidlo, podle kterého se posuzuje, zda jsou pracovní podmínky v souladu s požadavky na ochranu zdraví. Německá BAuA uvádí, že v pracovních místnostech by teplota vzduchu zpravidla neměla překročit 26 °C. Pokud je venkovní teplota vyšší než 26 °C a používá se vhodné stínění, má zaměstnavatel při teplotě v místnosti do 30 °C přijímat opatření podle ASR A3.5.

Při teplotě nad 30 °C už musí zaměstnavatel účinná opatření přijmout. Může jít například o ranní větrání, zastínění oken, úpravu pracovní doby, přemístění práce do chladnější části budovy, povolení volnějšího oblečení, ventilátory, delší nebo častější přestávky a dostupné nápoje. Neznamená to ale automaticky povinnost nainstalovat klimatizaci nebo poslat zaměstnance domů.

Při teplotě nad 35 °C už běžný pracovní prostor bez dalších zvláštních opatření není podle ASR A3.5 vhodný jako pracovní místnost. Zaměstnavatel pak musí situaci řešit důrazněji, například přesunem zaměstnanců do chladnějších prostor, organizací ochlazovacích přestávek nebo opatřeními jako při práci v horkém provozu. Ani tady však neplatí, že zaměstnanec může bez domluvy odejít domů.

Ilustrační foto. Zdroj: Pexels

Co může a má zaměstnavatel v Německu udělat

Zaměstnavatel nemusí vždy zvolit přesně to opatření, které by zaměstnanec preferoval. Důležité je, aby opatření byla účinná a odpovídala konkrétní situaci. V kanceláři může být řešením zastínění oken, správné větrání a posunutí pracovní doby. Ve výrobní hale může být nutné upravit přestávky, omezit práci u zdrojů tepla, zajistit proudění vzduchu nebo zaměstnance střídat u náročnějších činností. Ve skladu nebo logistice může pomoci přesun těžké fyzické práce na chladnější část dne.

Německá DGUV doporučuje zaměstnavatelům u horka například sledovat výstrahy Německé meteorologické služby, informovat zaměstnance o rizicích, minimalizovat pobyt na přímém slunci, přizpůsobit přestávky pracovním podmínkám, umožnit dočasnou práci v chladnějších prostorách, poskytovat vhodné nápoje a plánovat náročné činnosti na chladnější denní dobu.

Důležité je také takzvané TOP-Prinzip. Nejprve se mají řešit technická opatření, například stínění, větrání nebo chlazení. Poté organizační opatření, tedy úprava pracovní doby, přestávky nebo střídání pracovníků. Teprve pak přichází osobní ochranná opatření, například vhodné oblečení, pokrývka hlavy nebo ochranné pomůcky.

Práce venku: stavby, zemědělství, údržba, doprava

U práce venku se nehodnotí jen samotná teplota vzduchu. Důležitá je také fyzická náročnost práce, pracovní oděv, osobní ochranné prostředky, přímé slunce, vlhkost vzduchu a vítr. DGUV uvádí, že při práci venku se mají od 26 °C přijímat opatření a od 30 °C jsou opatření nutná, přičemž se používá takzvaná posuzovaná teplota, která zohledňuje i další zátěžové faktory.

Typická opatření při práci venku zahrnují stínění pracovních míst, přestávky ve stínu, přesunutí těžké práce na ráno, omezení práce v poledních hodinách, dostatek pitné vody, klimatizované kabiny u strojů a vozidel, pokrývku hlavy, ochranu šíje, sluneční brýle s UV ochranou a vhodný opalovací krém. DGUV u ochrany proti UV záření uvádí, že od UV indexu 3 jsou ochranná opatření nutná; při velmi vysokém UV indexu je potřeba ochranu ještě zesílit.

Na co má zaměstnanec nárok

Zaměstnanec v Německu má právo na to, aby zaměstnavatel bral horko jako riziko pro zdraví a bezpečnost práce. Nemá ale automaticky nárok na klimatizaci, na práci v kraťasech, na home office ani na volno. Konkrétní řešení záleží na typu práce, pracovišti, kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě, dohodách ve firmě a výsledku posouzení rizik.

Pokud je na pracovišti dlouhodobě nesnesitelné horko, zaměstnanec by měl nejprve upozornit nadřízeného. Je vhodné popsat konkrétní problém: vysoká teplota v hale, nedostatek přestávek, absence pitné vody, přímé slunce na pracovišti, práce v těžkých ochranných pomůckách nebo zdravotní potíže. Ve větších firmách je možné obrátit se také na Betriebsrat, bezpečnostního technika, závodního lékaře nebo osobu odpovědnou za bezpečnost práce.

Zaměstnanec by neměl horko bagatelizovat. Varovné příznaky mohou být bolest hlavy, závrať, nevolnost, slabost, křeče, zmatenost, zimnice při horku, extrémní únava nebo poruchy soustředění. DGUV upozorňuje, že následky horka mohou sahat od nedostatku tekutin přes vyčerpání z horka, úpal a kolaps až po život ohrožující přehřátí organismu.

Ilustrační foto. Zdroj: Pexels

Může zaměstnanec odmítnout práci v horku?

Odmítnutí práce je v Německu citlivé téma. Obecně platí, že zaměstnanec nesmí svévolně odejít z pracoviště jen proto, že je mu horko. Pokud by to udělal bez dohody se zaměstnavatelem, může riskovat pracovněprávní následky. IHK München výslovně upozorňuje, že svévolné „hitzefrei“ může vést k napomenutí a v opakovaném případě i k výpovědi.

Jiná situace nastává, pokud hrozí bezprostřední ohrožení zdraví nebo bezpečnosti. Pak je nutné okamžitě informovat nadřízeného, přerušit nebezpečnou činnost, zajistit první pomoc a podle situace volat lékařskou pomoc. U strojů, řízení vozidel, práce ve výškách nebo práce s nebezpečnými látkami může být přehřátí nebo ztráta soustředění rizikem nejen pro zaměstnance, ale i pro ostatní.

Co platí pro home office

U práce z domova záleží na tom, zda jde o Telearbeit, tedy zaměstnavatelem oficiálně zřízené domácí pracoviště, nebo o běžné mobilní práci. U telearbeitu má zaměstnavatel větší odpovědnost za pracovní podmínky, zatímco u mobilní práce nese zaměstnanec za prostředí doma větší díl odpovědnosti. Pokud je doma nesnesitelné horko, může být řešením dohoda se zaměstnavatelem, například dočasný návrat na pracoviště, práce z jiného vhodného místa nebo úprava pracovní doby.

Praktické doporučení pro Čechy pracující v Německu

Pokud pracujete v Německu ve výrobě, skladu, logistice, na stavbě nebo v potravinářství, zajímejte se už při nástupu o to, jak firma řeší horko. Zeptejte se na přestávky, dostupnost nápojů, klimatizaci nebo větrání, možnost střídání činností a pravidla pro pracovní oděv. U venkovních prací je důležité i to, zda zaměstnavatel poskytuje stín, ochranu proti UV záření a možnost přesunout náročné úkoly na chladnější část dne.

Práce v Německu má jasná pravidla, ale nefunguje stylem „je 30 stupňů, jdu domů“. Zaměstnanci mají právo na ochranu zdraví, zaměstnavatel má povinnost horko řešit a obě strany by měly hledat praktické řešení dřív, než se z horka stane zdravotní nebo bezpečnostní problém.

Náš blog