Publikováno: 11. srpna 2022 – Úmorná vedra mají trvat ještě několik týdnů. Máte-li možnost utéct k vodě nebo se schovat v klimatizované místnosti, následující řádky klidně přeskočte. Jestliže ale musíte do práce, kde o klimatizaci můžete leda snít, je určitě dobré vědět, jaká jsou v Německu vaše práva a povinnosti, když je venku horko. Vysoké teploty na pracovišti v Německu řeší směrnice ASR A3.5. Ta stanovuje minimální a maximální přijatelné teploty na pracovišti. Pokud je ale teplota nižší nebo vyšší, samo o sobě to neznamená, že zaměstnanci nemohou pracovat. Od teplot v práci se ale odvíjí povinnosti zaměstnavatele postarat se o to, aby u zaměstnanců nedošlo k dopadům na jejich zdraví.
Vysoké teploty jsou zdraví ohrožující, stejně jako ty příliš nízké
Jako minimální teploty na pracovišti udává směrnice ASR A3.5 teploty 19 °C pro práci vsedě a 20 °C pro středně náročné aktivity. Pro výkon fyzické práce vestoje či za chůze nesmí klesnout teploty pod 19 °C v případě lehkých aktivit, 17 °C pro středně náročné aktivity a pod 12 °C pro náročné fyzické aktivity. Horní teplotní hranice jako taková se neudává. Pokud ale teplota v místnosti stoupne nad 26 °C, je zaměstnavatel povinen přijmout opatření tak, aby zajistil „teplotu prospěšnou zdraví“. Za kritické teploty se považuje teplota v místnosti nad 35 °C. Ani její překročení ale neznamená, že zaměstnanec je zproštěn povinnosti pracovat.
Je v místnosti 26 stupňů? Máte nárok na ventilátor nebo žaluzie
Pokud teplota na pracovišti dosáhne 26 °C, je zaměstnavatel povinen zajistit účinné opatření, která povedou k ochlazení prostor a osvěžení zaměstnanců. Sem patří zajištění dostatku nápojů, instalace žaluzií či pořízení větráků, které sice horko v místnosti výrazně nesníží, ale vytvoří aspoň trochu dýchatelné prostředí. Ohled je zvlášť nutné brát na zaměstnance, kteří navzdory teplotě musí nadále vykonávat těžkou fyzickou práci, dále na zaměstnance s povinností nošení speciálního oblečení či ochranných prostředků, které tělesnou teplotu mohou ještě zvýšit (dlouhé kalhoty, kotníkové boty, přilby), a také na zaměstnance vyžadující zvýšenou ochranu zdraví. Sem patří třeba těhotné ženy, senioři, osoby s nepříznivým zdravotním stavem a další. V těchto případech je nutné posoudit jednotlivá rizika a přijmout taková opatření, která zaměstnance ochrání před negativními dopady vysoké teploty na jejich zdraví.
30 stupňů v kanceláři? Nevětrejte přes den, pouštíte tak do místnosti horko
Při teplotách nad 30 °C je třeba věnovat ochlazování pracoviště větší pozornost. Na scénu nastupují kromě technických opatření (žaluzie, větráky) také organizační opatření. Zaměstnanci mají při vnitřních teplotách nad 30 °C nárok na delší nebo častější přestávky. Směrnice ASR A3.5 doporučuje v případě extrémních tropických teplot větrat pracoviště zásadně přes noc a nahnat tak studenější vzduch do místností. Hned ráno je pak ideální okno zavřít a zatemnit. To by mělo teplotu vzduchu v místnosti udržet na co nejnižší hodnotě během pracovního dne. Vhodné je také odstranit všechny zdroje tepla, jako jsou permanentně zapnuté tiskárny a jiné přístroje.
Ani vysoké teploty nad 35 stupňů v místnosti neukládají zaměstnavateli povinnost pustit vás domů
Stoupnou-li teploty v místnosti nad 35°C, není možné v nich nadále pracovat. To ale neznamená, že zaměstnanec nebude pracovat vůbec, práce je nemožná pouze v konkrétní místnosti či prostoru. Zaměstnavatel je tedy povinen vyčlenit zaměstnancům jiné prostory. Není-li to možné, pak je nutné provést mechanické ochlazení prostor, ať už klimatizací, nebo vzduchovou sprchou. V některých případech může zaměstnavatel dočasně upravit pracovní dobu, například ji přesunout do večerních hodin nebo může zavést několikahodinové siesty. To však není v kompetencích jednoho nadřízeného, ale celého vedení společnosti.
Musím dodržovat dress code nebo nosit ochranné oblečení, když je takové horko?
Diskutabilní otázkou je dodržování dress code nebo nošení pracovního oděvu v době extrémních teplot. Pracujete-li s lidmi a vyžaduje-li charakter vaší práce dodržování striktních pravidel, jako je nošení obleku či dámských kostýmů, které se nikdy neobejdou bez silonek, je možné zlehka porušit tento kodex a najít vhodnou alternativu, ve které vám nebude nesnesitelné horko. Pokud ale musíte nosit pracovní oděvy a osobní ochranné pomůcky, jako jsou dlouhé kalhoty z pevných materiálů, dlouhý rukáv či přilby, jste povinni tyto zásady BOZP dodržovat za každé situace.
Pokud máte pocit, že horko v dlouhých kalhotách při teplotách atakujících čtyřicítky nevydržíte, musíte tuto skutečnost řešit se svými nadřízenými, kteří vám mohou zajistit třeba úpravu pracovní doby. Svévolným porušením zásad BOZP tím, že do práce místo v dlouhých kalhotách přijdete v kraťasech, se totiž dopouštíte porušení BOZP, což může v konečném důsledku vést v lepším případě k výpovědi, v tom horším k fatálním úrazům. A stejné je to i s požadavkem na oblek: pokud jste se zavázali dodržovat dress code, jste povinni jej dodržovat bez ohledu na to, jaké horko vám v něm je.
V respirátoru je horko, můžu ho odložit?
Stejným případem, jako nošení ochranných prostředků, je i používání respirátorů. Ten je z pohledu ochrany zdraví považován za osobní ochranný prostředek. Pokud je tedy nařízeno nosit respirátor na pracovišti, jste povinni jej nosit se stejnou důležitostí, jako musíte nosit třeba ochranné brýle při svařování. Samozřejmě i v případě nošení respirátoru v době vysokých teplot platí povinnost zaměstnavatele kompenzovat toto nepohodlí delšími nebo častějšími pauzami.
Práce na stavbě má specifické požadavky na bezpečnost
Pracujete na stavbě? Pak se na vás vztahuje od roku 1998 vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví na staveništích. Ta zaměstnavatelům ukládá povinnost vyhodnotit rizika práce na stavbě při nízkých či naopak vysokých teplotách. Není tedy možné z minuty na minutu odhodit rukavice a odjet domů, protože je zaměstnanci horko, je ale možné například předem se zaměstnavatelem vyjednat, za jakého počasí budou mít zaměstnanci volno. I na stavbách při extrémních teplotách musí zaměstnanci dodržovat veškerá pravidla BOZP a činit maximum pro ochranu svého zdraví, což znamená nejen povinnost nosit bezpečnostní přilbu, ale také povinnost používat opalovací krémy a dodržovat pitný režim. Zaměstnavatel je v tomto ohledu povinen zajistit zaměstnancům vše, co k ochraně svého zdraví za vysoké teploty potřebují.
Zaměstnanci na stavbách tedy mají za vysokých teplot nárok na následující opatření, které je zaměstnavatel povinen zajistit:
- Úprava pracovní doby – přesunutí prací na časné ranní či pozdně odpolední hodiny, prodloužení přestávek, jejich vyšší četnost, zkrácená pracovní doba
- Ochrana před sluncem – sluneční brýle, opalovací krémy, ale i sluneční clony a jiná mechanická stínící technika
- Bezplatné poskytnutí vody
- Žádné nařízené přesčasy
- Omezení těžké fyzické práce
- Pravidelné sledování fyzických možností zaměstnanců a projevů úpalu, úžehu či přehřátí organismu