
Publikováno: 22. září 2025, aktualizováno: 24. září 2026 – Rodičovská dovolená Elternzeit a rodičovský příspěvek Elterngeld nejsou v Německu totéž. Elternzeit představuje pracovní volno určené k péči o dítě, zatímco Elterngeld nahrazuje část příjmu, o který rodič po narození dítěte přijde.
Basiselterngeld v roce 2026 činí 300 až 1 800 eur měsíčně, ElterngeldPlus 150 až 900 eur. Nárok mohou mít také rodiče žijící v České republice, pokud je rodina prostřednictvím zaměstnání spojena s německým systémem.
Elterngeld a Elternzeit nejsou stejná věc
Pojmy Elterngeld a Elternzeit se často zaměňují, označují však dvě rozdílné věci:
| Německý pojem | Co to znamená |
| Elternzeit | Neplacené pracovní volno určené k péči o dítě - obdoba naší rodičovské dovolené |
| Elterngeld | Peněžitá dávka nahrazující číst příjmu po narození dítěte - obdoba našeho rodičovského příspěvku |
| Basiselternged | Základní varianta rodičovského příspěvku v Německu |
| ElterngeldPlus | Nižší měsíční částka vyplácená po delší dobu |
| Partnerschaftsbonus | Další měsíce ElterngeldPlus při souběžné práci obou rodičů na částečný úvazek |
| Mutterschutz | Zákonná ochranná doba matky v Německu před porodem a po něm - obdoba naší mateřské dovolené |
| Mutterschaftsgeld | Mateřská dávka v Německu vyplácená během Mutterschutz - obdoba naší peněžité pomoci v mateřství |
Elternzeit může čerpat pouze člověk, který má zaměstnavatele, protože jde o pracovní volno. O Elterngeld ale mohou za určitých podmínek žádat také osoby samostatně výdělečně činné, studenti, nezaměstnaní nebo rodiče, kteří před narozením dítěte neměli vlastní příjem. Pravidla ochranné doby a mateřské dávky vysvětlujeme samostatně v článku Mateřská dovolená v Německu: Mutterschutz a Mutterschaftsgeld.
Kdo má nárok na Elterngeld?
Elterngeld je určen rodičům, kteří po narození dítěte osobně pečují o dítě a kvůli této péči nepracují nebo svoji pracovní činnost omezí. Mezi základní podmínky patří zejména:
- rodič žije s dítětem ve společné domácnosti;
- osobně o dítě pečuje a vychovává je;
- během pobírání dávky pracuje v průměru nejvýše 32 hodin týdně;
- splňuje podmínky pobytu nebo pravidla evropské koordinace;
- jeho rozhodný zdanitelný příjem nepřekračuje stanovenou hranici.
Elterngeld mohou dostávat zaměstnanci, OSVČ, studenti i rodiče bez předchozího příjmu. Předchozí zaměstnání tedy není samo o sobě nezbytnou podmínkou. Ovlivňuje ale výši dávky.
Příjmový limit pro rok 2026
U dětí narozených od 1. dubna 2025 nárok nevznikne, pokud zdanitelný roční příjem rodiče nebo rodičů přesáhl 175 000 eur. U rodičů žijících v páru se posuzuje jejich společný zdanitelný příjem. Stejná hranice platí také pro samoživitele. Nejde o hrubou mzdu, ale o německý daňový údaj zu versteuerndes Einkommen za kalendářní rok před narozením dítěte.
Kolik činí Elterngeld v roce 2026?
Výše rodičovského příspěvku závisí především na příjmu před narozením dítěte a na příjmu, který rodič získává během čerpání dávky.
| Varianta | Minimální částka | Maximální částka |
| Basiselterngeld | 300 eur měsíčně | 1 800 eur měsíčně |
| ElterngeldPlus | 150 eur měsíčně | 900 eur měsíčně |
| Partnerschaftsbonus | 150 eur měsíčně | 900 eur měsíčně |
Basiselterngeld zpravidla odpovídá přibližně 65 % příjmu, který rodiči po narození dítěte vypadl. U rodičů s nižšími příjmy může být procentní podíl vyšší. Úřad nepočítá dávku přímo z částky uvedené jako čistá mzda na výplatní pásce. Z hrubého příjmu vypočítá podle zákonných pravidel takzvané Elterngeld-Netto, které se může od skutečné čisté mzdy lišit.
Příklad bez práce po narození dítěte
Rodič měl před narozením dítěte rozhodný čistý příjem 2 000 eur měsíčně. Po narození dítěte přestane pracovat. Orientační Basiselterngeld při náhradě 65 % příjmu:
2 000 × 0,65 = 1 300 eur měsíčně
Pokud zvolí ElterngeldPlus a nebude mít další příjem, může orientačně dostávat 650 eur měsíčně po dvojnásobný počet měsíců.
Příklad práce na částečný úvazek
Rodič vydělával před narozením dítěte 2 000 eur měsíčně. Po narození dítěte začne pracovat na částečný úvazek a jeho rozhodný příjem klesne na 1 000 eur. Výpadek příjmu činí 1 000 eur. Orientační dávka při náhradě 65 % rozdílu může činit přibližně:
1 000 × 0,65 = 650 eur měsíčně
Přesnou výši vždy stanoví příslušná Elterngeldstelle. Pro orientační výpočet lze využít oficiální německou kalkulačku Elterngeld.
Co je Basiselterngeld?
Basiselterngeld je základní varianta německého rodičovského příspěvku. Jeden rodič ho může zpravidla čerpat nejvýše 12 životních měsíců dítěte. Pokud se na péči podílejí oba rodiče a alespoň jednomu z nich po narození dítěte klesne příjem, mohou společně využít až 14 měsíců. Takzvané partnerské měsíce obvykle znamenají, že každý rodič musí čerpat Elterngeld alespoň dva životní měsíce dítěte. Rodiče si mohou měsíce rozdělit například takto:
- matka 12 měsíců a otec 2 měsíce;
- každý rodič 7 měsíců;
- matka 10 měsíců a otec 4 měsíce.
Elterngeld se nepočítá podle kalendářních měsíců, ale podle životních měsíců dítěte. Pokud se dítě narodí například 15. října, jeho první životní měsíc trvá od 15. října do 14. listopadu.

Zdroj: Freepik
Mohou rodiče pobírat Basiselterngeld současně?
U dětí narozených od 1. dubna 2024 mohou oba rodiče zpravidla pobírat Basiselterngeld současně pouze jeden životní měsíc, a to během prvních 12 životních měsíců dítěte. Z omezení existují výjimky, například u:
- předčasně narozených dětí;
- vícečetných porodů;
- novorozenců se zdravotním postižením;
- sourozenců se zdravotním postižením, pokud rodině náleží Geschwisterbonus.
Pokud alespoň jeden rodič pobírá ElterngeldPlus, mohou se dávky obou rodičů překrývat déle.
Co je ElterngeldPlus?
ElterngeldPlus umožňuje rozložit rodičovský příspěvek na delší dobu. Jeden měsíc Basiselterngeld lze převést na dva měsíce ElterngeldPlus. ElterngeldPlus činí nejméně 150 a nejvýše 900 eur měsíčně. Jeho měsíční výše je omezena polovinou Basiselterngeld, které by rodiči náleželo bez příjmu po narození dítěte. Varianta se může vyplatit zejména rodičům, kteří:
- chtějí dávku pobírat déle;
- během péče o dítě pracují na částečný úvazek;
- se chtějí v péči postupně vystřídat;
- chtějí kombinovat Basiselterngeld a ElterngeldPlus.
ElterngeldPlus lze čerpat i bez práce na částečný úvazek. Právě při souběhu práce a péče o dítě ale může být jeho využití nejvýhodnější.
Jak funguje Partnerschaftsbonus?
Partnerschaftsbonus umožňuje oběma rodičům získat další dva, tři nebo čtyři měsíce ElterngeldPlus. Podmínkou zpravidla je, aby oba rodiče ve stejném období:
- pracovali v průměru nejméně 24 hodin týdně;
- pracovali nejvýše 32 hodin týdně;
- splnili podmínku v každém z vybraných životních měsíců dítěte.
Partnerschaftsbonus může za obdobných podmínek čerpat také samoživitel. Pokud se skutečný rozsah práce od povoleného rozmezí odchýlí, může úřad dávku zpětně přepočítat. Změnu pracovní doby nebo příjmu je proto nutné oznámit Elterngeldstelle.
Lze během pobírání Elterngeld pracovat?
Ano. Rodič může během pobírání Elterngeld pracovat v průměru nejvýše 32 hodin týdně. Rozhodující je průměr za daný životní měsíc dítěte, nikoliv každá jednotlivá pracovní směna. Příjem z práce se zpravidla promítne do výpočtu dávky. Elterngeld totiž nahrazuje rozdíl mezi příjmem před narozením dítěte a příjmem během péče. Do výpočtu se zahrnuje také příjem z Minijobu nebo samostatné výdělečné činnosti.
Jak se počítá příjem zaměstnance?
U zaměstnanců se zpravidla vychází z příjmů za 12 kalendářních měsíců před měsícem narození dítěte. U matky se obvykle posuzuje období před měsícem, ve kterém začal Mutterschutz. Některé měsíce lze za zákonných podmínek z rozhodného období vynechat, například pokud v nich rodič:
- pobíral Mutterschaftsgeld;
- pobíral Elterngeld na starší dítě;
- měl nižší příjem kvůli nemoci související s těhotenstvím;
- vykonával vojenskou nebo civilní službu podle příslušných pravidel.
Do výpočtu se obvykle nezahrnují jednorázové příjmy, například:
- vánoční odměna;
- příspěvek na dovolenou;
- odstupné;
- jednorázová prémie;
- nepravidelná provize.
Zahraniční příjem může být pro výpočet relevantní, pokud byl zdaněn v Německu, v jiném členském státě EU, v Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarsku.
Co platí pro OSVČ a vedlejší podnikání?
U osoby samostatně výdělečně činné se zpravidla vychází z příjmu za poslední ukončené daňové období před narozením dítěte. Pokud měl rodič vedle zaměstnání také příjem ze samostatné činnosti, může být pro Elterngeld posuzován jako OSVČ. To může změnit rozhodné období i způsob dokládání příjmů.
U velmi malých vedlejších příjmů ze samostatné činnosti lze za určitých podmínek požádat, aby se při výpočtu postupovalo jako u zaměstnance. Aktuální pravidla umožňují tuto možnost řešit, pokud vedlejší příjmy ze samostatné činnosti nepřesahovaly v průměru 35 eur měsíčně.
OSVČ při žádosti zpravidla dokládá daňové rozhodnutí a při pokračování v podnikání také odhad příjmů během pobírání dávky. Elterngeldstelle může nejprve vydat předběžné rozhodnutí a po doložení skutečného příjmu dávku přepočítat.
Jaké příplatky mohou zvýšit Elterngeld?
Geschwisterbonus
Rodina může získat sourozenecký bonus, pokud ve společné domácnosti žije další malé dítě. Bonus činí zpravidla 10 % vypočteného Elterngeld, nejméně však:
- 75 eur měsíčně u Basiselterngeld;
- 37,50 eura měsíčně u ElterngeldPlus.
Rozhodující je počet a věk dalších dětí. U dítěte se zdravotním postižením platí vyšší věková hranice.
Příplatek při narození vícerčat
Při narození dvojčat nebo dalších vícerčat se nevyplácí celá dávka samostatně na každé dítě. Rodič dostane Elterngeld na jedno dítě a k němu Mehrlingszuschlag:
- 300 eur měsíčně za každé další dítě u Basiselterngeld;
- 150 eur měsíčně za každé další dítě u ElterngeldPlus.
Elterngeld a Mutterschaftsgeld se započítávají
Mutterschaftsgeld a doplatek zaměstnavatele za dobu po porodu se započítávají do Elterngeld matky. Životní měsíce dítěte, během kterých matka dostává mateřské dávky, se považují za měsíce Basiselterngeld. Výplata rodičovského příspěvku se proto automaticky neposune až za osm týdnů Mutterschutz.
Pokud Mutterschutz zasáhne do prvního a druhého životního měsíce dítěte, tyto měsíce se matce zpravidla započítají jako první dva měsíce Basiselterngeld. Od třetího životního měsíce pak může dostávat vypočtené Basiselterngeld v plné výši. Podrobnosti o mateřské dávce najdete v článku Mateřská dovolená v Německu.
Jak dlouho trvá Elternzeit?
Každý zaměstnaný rodič může čerpat až tři roky Elternzeit na jedno dítě. Část rodičovské dovolené lze převést do období mezi třetími a osmými narozeninami dítěte. V tomto období lze vyčerpat nejvýše 24 měsíců. Elternzeit lze rozdělit až do tří časových úseků. Další rozdělení je možné se souhlasem zaměstnavatele.
U matky začíná Elternzeit po porodu, ale ochranná doba Mutterschutz po narození dítěte se započítává do celkové tříleté doby. Pokud tedy matka oznámí Elternzeit až do třetích narozenin dítěte, neznamená to další tři roky počítané až od skončení Mutterschutz.
Jak oznámit Elternzeit zaměstnavateli?
Elternzeit se zaměstnavateli předkládá jako oznámení neboli Anmeldung, nikoliv jako běžná žádost o schválení. Pokud zaměstnanec splní zákonné podmínky a dodrží lhůtu, zaměstnavatel nemůže řádně oznámenou Elternzeit jednoduše odmítnout. Pro Elternzeit před třetími narozeninami dítěte platí zpravidla lhůta nejméně sedm týdnů před plánovaným začátkem. Pro Elternzeit mezi třetími a osmými narozeninami dítěte platí zpravidla lhůta 13 týdnů.
U dětí narozených od 1. května 2025 lze oznámení podat v textové podobě, například dopisem nebo e-mailem. Kvůli prokazatelnosti je vhodné vyžádat si od zaměstnavatele potvrzení o přijetí a evidovaném období Elternzeit. Matka, která chce nastoupit na Elternzeit ihned po skončení osm týdnů trvajícího Mutterschutz, může oznámení doručit také po porodu. Musí tak ale učinit nejpozději sedm týdnů před koncem ochranné doby. Prakticky jí proto zbývá přibližně jeden týden od narození dítěte. Bezpečnější je připravit oznámení předem a po porodu doplnit potřebné údaje.
Německý vzor oznámení Elternzeit
Betreff: Anmeldung der Elternzeit
Sehr geehrte Damen und Herren,
hiermit melde ich Elternzeit für mein Kind [jméno dítěte], geboren am [datum narození], für den Zeitraum vom [datum začátku] bis zum [datum konce] an.
Bitte bestätigen Sie mir den Eingang dieser Anmeldung sowie den Zeitraum der Elternzeit.
Mit freundlichen Grüßen
[jméno a příjmení]
Pokud rodič oznamuje Elternzeit před třetími narozeninami dítěte, musí zároveň uvést, ve kterých obdobích během následujících dvou let ji hodlá čerpat. Tento závazný časový úsek se označuje jako Bindungszeitraum.
Může zaměstnanec během Elternzeit pracovat?
Během Elternzeit lze pracovat v průměru nejvýše 32 hodin týdně. Zaměstnanec může pokračovat u svého zaměstnavatele nebo za určitých podmínek pracovat pro jiného zaměstnavatele či podnikat. Pro práci u jiného zaměstnavatele nebo zahájení samostatné činnosti během Elternzeit může být potřebný souhlas původního zaměstnavatele. Ten může souhlas odmítnout pouze z vážných provozních důvodů. Samotné povolení pracovat během Elternzeit ještě neznamená, že příjem neovlivní Elterngeld. Příjem je nutné oznámit také Elterngeldstelle.

Zdroj: Freepik
Platí během Elternzeit ochrana před výpovědí?
Během řádně oznámené Elternzeit platí zvláštní ochrana před výpovědí. Začíná nejdříve:
- osm týdnů před začátkem Elternzeit čerpané před třetími narozeninami dítěte;
- 14 týdnů před začátkem Elternzeit čerpané mezi třetími a osmými narozeninami dítěte.
Zaměstnavatel může dát výpověď pouze ve výjimečných případech a zpravidla potřebuje souhlas příslušného úřadu. Ochrana platí jen během oznámených úseků Elternzeit, nikoliv automaticky v přestávkách mezi nimi. Pracovní smlouva na dobu určitou se Elternzeit zpravidla neprodlužuje. Může proto skončit sjednaným datem i během rodičovské dovolené.
Jak požádat o Elterngeld?
O Elterngeld lze požádat až po narození dítěte. Žádost se podává u příslušné Elterngeldstelle podle spolkové země. Podání žádosti zbytečně neodkládejte. Elterngeld se vyplácí zpětně nejvýše za tři životní měsíce dítěte. Formuláře, příslušný úřad a možnost elektronického vyplnění najdete na Familienportal – formuláře k Elterngeld.
Jaké dokumenty jsou k žádosti potřeba?
Konkrétní seznam se může lišit podle spolkové země a rodinné situace. Obvykle se dokládají:
- vyplněná žádost o Elterngeld;
- rodný list dítěte určený pro účely Elterngeld;
- doklad totožnosti rodičů;
- potvrzení o příjmech za rozhodné období;
- potvrzení Krankenkasse o Mutterschaftsgeld;
- potvrzení zaměstnavatele o doplatku k Mutterschaftsgeld;
- údaje o příjmu během pobírání Elterngeld;
- potvrzení o pracovní době, pokud rodič pokračuje v práci;
- daňové rozhodnutí u OSVČ;
- doklady k zahraničnímu zaměstnání a zahraničním rodinným dávkám;
- potvrzení o bydlišti a společné domácnosti s dítětem;
- případně doklad o uznání otcovství.
U přeshraniční rodiny může německý úřad požadovat také rozhodnutí českého úřadu o rodičovském příspěvku nebo potvrzení, zda byla česká dávka přiznána.
Mají na Elterngeld nárok čeští pendleři?
Bydliště v České republice samo o sobě německý nárok nevylučuje. U přeshraničních rodin se ale musí určit, který stát je za výplatu rodinných dávek odpovědný přednostně. Rozhodující je zejména:
- ve kterém státě pracuje první rodič;
- ve kterém státě pracuje druhý rodič;
- kde dítě skutečně žije;
- zda některý rodič pobírá důchod nebo dávku v nezaměstnanosti;
- zda vzniká nárok na české dávky.
Elterngeld patří pro účely evropské koordinace mezi rodinné dávky. Nelze proto automaticky pobírat plnou českou a plnou německou dávku za stejné období bez vzájemného zohlednění.
Oba rodiče pracují v Německu
Pokud oba rodiče pracují v Německu a dítě žije s rodinou v České republice, bývá zpravidla přednostně příslušné Německo. Samotné české bydliště dítěte nepřenese automaticky odpovědnost na Českou republiku.
Jeden rodič pracuje v Německu a druhý v Česku
Pokud jeden rodič pracuje v Německu, druhý pracuje v České republice a dítě žije v Česku, bývá zpravidla přednostně příslušná Česká republika. Německo může jako druhý stát posuzovat nárok na případný rozdílový doplatek.
Jeden rodič pracuje v Německu a druhý v Česku nepracuje
Pokud je jediným pracovním spojením rodiny zaměstnání jednoho rodiče v Německu a druhý rodič v České republice nepracuje, může být přednostně příslušné Německo. Konkrétní výsledek ale závisí také na dalších skutečnostech, například na pobírání dávek nebo pojištěné činnosti v Česku.
Rodič pracuje současně v Německu i v České republice
Při souběhu zaměstnání a podnikání ve dvou státech je nejprve nutné určit, kterým právním předpisům sociálního zabezpečení rodič podléhá. Teprve potom lze spolehlivě posoudit odpovědnost jednotlivých států. Přeshraniční případ je proto vhodné oznámit německé Elterngeldstelle i českému Úřadu práce. Oba úřady si mají potřebné informace předat a určit pořadí nároků.
Jak se Elterngeld kombinuje s českým rodičovským příspěvkem?
Český rodičovský příspěvek a německý Elterngeld se při souběhu nároků koordinují. Rodina zpravidla nedostane obě dávky v plné výši za stejné období. Stát s přednostní povinností vyplatí svoji dávku. Druhý stát následně porovná výši svého nároku a může vyplatit rozdíl, pokud by jeho dávka byla vyšší.
Orientační příklad
Rodina žije s dítětem v Česku. Matka pracuje v České republice a otec v Německu. Protože nárok v obou zemích vychází ze zaměstnání a dítě žije v Česku, bývá přednostně příslušná Česká republika. Pokud česká dávka za posuzované období činí v přepočtu 500 eur a německý nárok by činil 900 eur, Německo může za splnění všech podmínek vyplatit rozdíl 400 eur. Jde pouze o zjednodušený příklad. Úřady porovnávají konkrétní dávky a období podle pravidel evropské koordinace.
Elterngeld není Kindergeld
Elterngeld nahrazuje příjem rodiče po narození dítěte. Kindergeld je naproti tomu základní rodinná dávka vyplácená na dítě. Každá dávka má jiné podmínky, dobu výplaty i způsob výpočtu. Rodina může při splnění podmínek pobírat Kindergeld i Elterngeld současně. Podmínky Kindergeldu najdete v článku Kindergeld v Německu: Nárok, výše a žádost.
Nejčastější otázky
Kolik činí Elterngeld v roce 2026?
Basiselterngeld činí 300 až 1 800 eur měsíčně. ElterngeldPlus a Partnerschaftsbonus činí 150 až 900 eur měsíčně.
Jak dlouho lze Elterngeld pobírat?
Jeden rodič může zpravidla čerpat Basiselterngeld nejvýše 12 měsíců. Rodiče mohou společně získat až 14 měsíců. Jeden měsíc Basiselterngeld lze převést na dva měsíce ElterngeldPlus.
Jak dlouho trvá Elternzeit?
Každý zaměstnaný rodič může čerpat až tři roky Elternzeit na jedno dítě. Z toho lze nejvýše 24 měsíců převést do období mezi třetími a osmými narozeninami dítěte.
Mohu při Elterngeld pracovat?
Ano, nejvýše v průměru 32 hodin týdně. Příjem z práce ale může ovlivnit výši dávky.
Musí zaměstnavatel Elternzeit schválit?
Elternzeit se zaměstnavateli oznamuje. Pokud zaměstnanec splní zákonné podmínky a dodrží lhůtu, nejde o běžnou dovolenou závislou na dobrovolném souhlasu zaměstnavatele.
Kdy musím oznámit Elternzeit?
Před třetími narozeninami dítěte zpravidla nejméně sedm týdnů předem. Pro čerpání mezi třetími a osmými narozeninami platí zpravidla lhůta 13 týdnů.
Kdy podat žádost o Elterngeld?
Až po narození dítěte. Žádost je vhodné podat co nejdříve, protože dávku lze doplatit maximálně za tři životní měsíce dítěte zpětně.
Dostane Elterngeld také rodič bez předchozího příjmu?
Ano, při splnění podmínek může dostat minimálně 300 eur Basiselterngeld nebo 150 eur ElterngeldPlus měsíčně.
Dostane německý Elterngeld rodina žijící v Česku?
Může, pokud je prostřednictvím zaměstnání nebo jiné relevantní skutečnosti spojena s německým systémem. U přeshraničních rodin je ale nutné určit přednostně příslušný stát a zohlednit případnou českou dávku.
Mohu současně pobírat Mutterschaftsgeld a Elterngeld?
Mateřské dávky vyplácené matce za dobu po porodu se započítávají do jejího Elterngeld. První životní měsíce dítěte se proto zpravidla považují za měsíce Basiselterngeld.






























