
Publikováno: 22. května 2024, aktualizováno: 1. září 2026 – Pracovní úraz může zaměstnance potkat i při dodržování všech bezpečnostních pravidel. Podle předběžných statistik německého zákonného úrazového pojištění došlo v roce 2025 k 730 598 hlášeným pracovním úrazům a dalším 175 140 hlášeným úrazům na cestě do zaměstnání nebo z něj. Zaměstnanci jsou pro tyto případy v Německu ze zákona úrazově pojištěni. Důležité ale je vědět, co se skutečně považuje za pracovní úraz, komu jej oznámit a kdo zaměstnanci při pracovní neschopnosti vyplácí peníze.
Co se považuje za pracovní úraz v Německu?
Podle definice německého práva jsou pracovním úrazem úrazy, které zaměstnanci utrpěli při své práci nebo na své denní cestě do zaměstnání či zpět anebo během pracovní cesty, a to v souvislosti s plněním pracovních úkolů. Patří sem tedy také úrazy, ke kterým dojde během vaší pracovní doby při plnění úkolů, ke kterým vás zaměstnavatel pověřil. Počítají se i úrazy, ke kterým dojde při účasti na pracovních akcích, které přímo nesouvisejí s tím, co děláte. Pojištění se může vztahovat také na některé oficiální firemní akce nebo podnikový sport. Neplatí však, že je automaticky pojištěna každá společná aktivita kolegů. Rozhodující je mimo jiné organizační souvislost s firmou, účel akce a okolnosti konkrétního případu. Vedle pracovních úrazů kryje německé zákonné úrazové pojištění také nemoci z povolání (Berufskrankheiten).
Stejně tak se úrazové pojištění vztahuje i na cesty z a do práce, a to i když jste pendleři a při cestách za prací překračujete státní hranice. Při své cestě z práce domů nebo z domova do práce dokonce můžete přivézt či odvézt dítě do školy či školky, vyzvednout kolegu, vyhnout se uzavírce nebo jet po jiné cestě, která je vzhledem k dopravní situaci nejrychlejší. Počítají se sem i úrazy, které si přivodíte při práci, která sice nesouvisí s vaším povoláním, ale provádíte je jako součást týmových úkonů. Typicky může jít třeba o situaci, kdy se jako operátor výroby pořežete o rozbitou sklenici, kterou myjete po svém kolegovi. V takovém případě může případný soud přihlédnout k tomu, že vám takovou práci sice nadřízený nenařídil, její provedení ale bylo v zájmu zaměstnavatele.
Úraz v jídelně není pracovní úraz, ale cestou tam či zpět ano
Pracovní úraz v Německu si můžete přivodit, i když o polední pauze jdete na oběd mimo pracoviště. Počítá se ovšem jen cesta k restauraci, jakmile by se vám něco stalo uvnitř restaurace, nejde o pracovní úraz a případné odškodnění za nehodu by musela posoudit příslušná pojišťovna. Pokud by k úrazu došlo z důvody pochybení ze strany provozovatele restaurace, odškodnění byste dostali z jeho pojištění odpovědnosti.
Homeoffice
Covid a karanténa přepsaly pravidla také pro pracovní úrazy, které si zaměstnanci přivodí při práci na homeoffice. Od 18. června 2021 se tak úrazové pojištění vztahuje i na úrazy, ke kterým došlo při práci z domova. Tady ale hraje roli, co konkrétně zaměstnanec dělal. I v tomto případě se tedy pojištění vztahuje jen na úrazy související s plněním pracovních úkonů? Zvrtli jste si kotník při cestě k tiskárně? Jde o pracovní úraz. Způsobili jste si popáleniny při ohřívání oběda? To už se za pracovní úraz nepovažuje.

Za pracovní úraz v Německu je považován každý úraz, který se vám stane o pracovní době v souvislosti s plněním pracovních úkolů či úkolů v zájmu zaměstnavatele.
Úraz cestou do práce nebo z práce: pozor na soukromé zajížďky
Německé zákonné úrazové pojištění se vztahuje také na takzvané Wegeunfälle, tedy úrazy na pojištěné cestě do zaměstnání nebo zpět. Nemusí přitom vždy jít o kilometricky nejkratší trasu. Pojištěna může být také dopravně výhodnější cesta, objížďka nebo například nezbytná cesta související s odvozem dítěte do zařízení péče či se spolujízdou do práce. Jiná situace nastává při soukromých odbočkách. Pokud si například cestou z práce zajedete na nákup nebo navštívit známého, během této soukromé části cesty zpravidla nejste chráněni zákonným úrazovým pojištěním. Po návratu na původní cestu může pojistná ochrana znovu pokračovat.
Pokud však soukromé přerušení cesty trvá déle než dvě hodiny, podle pravidel zákonného úrazového pojištění se na následnou zbývající cestu domů už pojistná ochrana nevztahuje. Samotné zdržení nebo pozdější průjezd určitým místem ale automaticky neznamená, že úraz nemůže být uznán jako Wegeunfall. Rozhodují konkrétní okolnosti.
Jak postupovat při pracovním úrazu v Německu?
I drobné zranění, při kterém byla poskytnuta první pomoc, by mělo být řádně zdokumentováno. Firma může vést evidenci například prostřednictvím Meldeblocku nebo elektronického systému. Záznam může později sloužit jako důkaz, pokud se objeví následky původně banálního poranění. Náležitosti, které se do knihy úrazů zapisují, jsou:
- jméno a příjmení zraněného, datum jeho narození,
- datum, čas a místo úrazu,
- charakter úrazu, druh zranění, popis zraněné části těla,
- zdroj a příčiny úrazu,
- popis toho, jak k úrazu došlo,
- počet zraněných osob,
- jména případných svědků úrazu.
U drobných poranění, jako je povrchové pořezání, budete zpravidla jen ošetřeni na pracovišti. Pokud jsou zranění vážnější a vyžadují návštěvu lékaře, navštívit byste měli ideálně hned tzv. Durchgangsarzt, tedy speciálně kvalifikovaného lékaře zapojeného do systému zákonného úrazového pojištění. Pokud to charakter a místo vašeho úrazu vyžaduje, navštívit můžete jakéhokoli nejbližšího nebo odborného lékaře (i v ČR), k posudkovému se ale budete muset dostavit, jakmile to bude možné. Váš zaměstnavatel by měl vědět, ke kterému Durchgangsarzt vás poslat. Ve Starke Jobs se můžete obrátit na tyto Durchgangsarzt:
- Dr. med. Gábor Balint, Töpferstraße 1, Marienberg, ordinační doba Po: 08:00-16:00, Út: 12:00-18:00, St: 08:00-13:00, Čt: 08:00-14:00, Pá, So, Ne: zavřeno, tel. +03735 23038/ +49373523038
- MVZ Chirurgie, Dipl. med. A. Weigel, Erzgebirgsklinikum MVZ GmbH, Albertstraße 2, Olbernhau, ordinační doba Po, Út, Čt: 08:00-12:00, 14:00 – 17:00, St, Pá: 08:00-12:00, Čt: 08:00-14:00, So, Ne: zavřeno, tel. 037360 72556 / +493736072556
Ať už vás jako první ošetří kterýkoli lékař, vždy řekněte, že se jedná o pracovní úraz a trvejte na tom, aby byla tato informace zanesena do lékařské zprávy.
Postup pro správné hlášení pracovních úrazů v Německu ze strany zaměstnance:
Ve zkratce, hlášení pracovního úrazu musí vždy obsáhnout tyto tři úkony:
1. Úraz co nejdříve oznamte nadřízenému nebo jiné určené osobě ve firmě.
2. Nechte zaznamenat okolnosti úrazu a případnou poskytnutou první pomoc.
3. Pokud potřebujete lékařské ošetření, vždy lékaři řekněte, že jde o pracovní nebo cestovní pracovní úraz (Arbeitsunfall / Wegeunfall).
4. Pokud jsou splněny podmínky pro návštěvu D-Arzt, dostavte se k němu.

I když stačí drobné poranění zalepit náplastí, trvejte na tom, aby bylo zapsáno do knihy úrazů. I zdánlivá banalita může způsobit velké komplikace, později ale těžko prokážete pracovní úraz.
Jaké povinnosti má zaměstnavatel, když se mi stane pracovní úraz?
Zaměstnavatel musí podat Unfallanzeige příslušné Berufsgenossenschaft nebo Unfallkasse, pokud zaměstnanec následkem úrazu zemře nebo je pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny. Oznámení musí být podáno do tří dnů od chvíle, kdy se zaměstnavatel o úrazu dozvěděl. U závažných, hromadných nebo smrtelných úrazů platí povinnost bezodkladného oznámení.
Průběh posouzení pracovního úrazu na cestě z nebo do zaměstnání
Přivodíte-li si úraz během cesty z nebo do práce, o tom, zda jde o úraz pracovní, rozhoduje úrazová pojišťovna v Německu. Své rozhodnutí opírá o lékařské zprávy, záznamy policie nebo o výpovědi poškozeného či případných svědků události. Pojišťovna prověřuje příčinné souvislosti mezi situací, při které došlo k úrazu, a poškozením zdraví. V případě pochybností nechá úrazová pojišťovna vypracovat odborný posudek. Má-li pojišťovna všechny potřebné podklady, vydá rozhodnutí o uznání nebo zamítnutí pracovního úrazu. Proti tomuto rozhodnutí se můžete do jednoho měsíce odvolat, případně později i podat žalobu k sociálnímu soudu v Německu. V takovém případě se ale vždy poraďte s právníkem
Jak se platí pracovní úraz v Německu?
Zaměstnanci jsou v Německu ze zákona pojištěni proti pracovním úrazům a nemocem z povolání. Příspěvky do zákonného úrazového pojištění za ně hradí zaměstnavatel. U osob samostatně výdělečně činných je situace odlišná: většina se může pojistit dobrovolně, některé skupiny však podléhají povinnému úrazovému pojištění. Pokud zaměstnanec následkem pracovního úrazu nemůže pracovat, nejprve se zpravidla uplatní Entgeltfortzahlung, tedy pokračování ve výplatě pravidelného pracovního příjmu zaměstnavatelem. Nárok vzniká obecně po čtyřech týdnech trvání pracovního poměru a může trvat až šest týdnů.
Není úplně přesné hovořit o „100 procentech čisté mzdy“. Zaměstnavatel pokračuje ve výplatě pracovního příjmu, který by zaměstnanci náležel při jeho pravidelné pracovní době. Do výpočtu se například nezahrnuje dodatečná odměna za přesčasy, které zaměstnanec kvůli pracovní neschopnosti nevykonal.
Po šesti týdnech nastupuje Verletztengeld
Pokud pracovní neschopnost kvůli pracovnímu úrazu pokračuje i po skončení náhrady mzdy od zaměstnavatele, zpravidla nastupuje Verletztengeld ze zákonného úrazového pojištění. Verletztengeld činí 80 procent takzvaného Regelentgelt, nesmí však překročit pravidelný čistý pracovní příjem zaměstnance. Z výsledné částky se ještě odvádějí příslušné podíly na důchodové pojištění a pojištění v nezaměstnanosti.
Verletztengeld může administrativně vyplácet zdravotní pojišťovna, nejde však o běžné Krankengeld zdravotní pojišťovny. Náklady nese příslušný nositel zákonného úrazového pojištění, například Berufsgenossenschaft nebo Unfallkasse.
Jaké další dávky může úrazové pojištění poskytovat?
Německé zákonné úrazové pojištění může podle následků pracovního úrazu zajišťovat zejména léčbu a rehabilitaci, Verletztengeld při pracovní neschopnosti, Übergangsgeld během příslušných rehabilitačních opatření, dávky při potřebě dlouhodobé péče, úrazovou rentu při splnění zákonných podmínek a dávky pozůstalým v případě úmrtí následkem pracovního úrazu. Konkrétní nárok vždy závisí na okolnostech úrazu a jeho následcích.
Můžu se léčit v Česku, když jsem pendler, co pracuje v Německu?
Český pendler, který pracuje a je sociálně pojištěn v Německu, může za splnění pravidel EU čerpat zdravotní péči také v zemi svého bydliště. Pro registraci běžného nároku na zdravotní péči se u přeshraničních pracovníků používá zejména dokument S1. Pokud jde o zvláštní léčbu a další věcné dávky související s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, používá se dokument DA1 (dříve E123). O jeho vystavení je potřeba požádat příslušnou instituci. Peněžité dávky související s pracovním úrazem přitom poskytuje stát, ve kterém je zaměstnanec pojištěn, u zaměstnance pojištěného v Německu tedy německý systém.






























