
Publikováno: 14. dubna 2025 – Když firma potřebuje co nejrychleji pokrýt nedostatek pracovních sil, sáhne po zaměstnancích agentury. Je to totiž daleko rychlejší proces náboru zaměstnanců, než psát inzeráty, domlouvat pohovory a absolvovat je s nepřeberným množstvím zájemců, kteří často ještě mají závazky vůči stávajícímu zaměstnavateli.
Všude se dočítáme, že agenturní zaměstnanci v Německu musí mít stejná práva jako zaměstnanci firmy. Stejný počet dní dovolené, stejná výplata, stejné možnosti. Mají ale práva i v otázce rady zaměstnanců či odborů? Do jaké míry se mohou zaměstnanci agentur v Německu podílet na dění ve firmě?
Co je rada zaměstnanců a jak funguje v Německu
Zvlášť rada zaměstnanců v Německu má pro zaměstnance velký význam. Chrání totiž jejich práva přímo na pracovišti, narozdíl od odborů, které působí na celostátní úrovni. Radu zaměstnanci zakládají, když chtějí mít vliv na podobě pracovních podmínek v podniku. Jednoduše řečeno, rada zaměstnanců v Německu se stará o spravedlivé mzdy, bezpečnost na pracovišti, ale i to, aby jednotliví zaměstnanci měli možnost vyjádřit se k různým změnám, které na pracovišti nastanou. Jde třeba o změny v pracovní době nebo v organizaci práce. Činnost rady řídí v Německu zákon o závodní radě (Betriebsverfassungsgesetz, zkr. BetrVG).
Agenturní zaměstnanci v Německu a rada zaměstnanců přímo ve firmě
Agenturní zaměstnanci jsou sice zaměstnanci, kteří uzavřeli pracovní poměr s agenturou, fyzicky ale pracují v konkrétní firmě. Mají tedy nárok spolupodílet se na tom, jak jejich pracovní prostředí vypadá. Podle § 7 BetrVG mohou zástupce do rady zaměstnanců volit i agenturní zaměstnanci, kteří ve firmě pracují déle než 3 měsíce. Tento paragraf tak umožňuje i pracovníkům agentury mluvit do pracovních podmínek, mezd a dalších.
Jiná věc ale je pasivní volební právo, tedy právo být zvolen do rady zaměstnanců. Zákon zajišťuje právo být zvolen do rady, která působí u jejich zaměstnavatele. Tím je ale u agenturních pracovníků agentura. Podle zákona tedy může agenturní pracovník kandidovat výhradně jen do té rady zaměstnanců, která působí při personální agentuře. Přestože tedy agenturní pracovníci pracují pro konkrétní firmu, nemají možnost podílet se na její organizaci přímo, ale pouze prostřednictvím volených zástupců.
Agenturní zaměstnanci v radě personální agentury
Jak jsme psali v předchozím odstavci, agenturní zaměstnanci se mohou stát členy rady zaměstnanců personální agentury v Německu, se kterou mají uzavřenu pracovní smlouvu. Jako členové rady pak mají právo projednávat s vedením agentury otázky týkající se pracovních podmínek, pracovní doby, BOZP, délky dovolené a mnoha dalšího. Na schůzích bývají zároveň informováni o vývoji zaměstnavatele, dozvídají se o plánech společnosti či změnách, které na pracovišti nastanou. Zároveň se tu otevírá prostor pro diskuzi mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci.
Proč se stát členem rady zaměstnanců v Německu?
Členství v radě zaměstnanců v Německu je dobrovolné a závisí pouze na vaší vůli (a také na tom, zda vás do rady ostatní zaměstnanci zvolí). Přestože členství v radě s sebou nese bezesporu jistou dávku zodpovědnosti, přináší také některé výhody. Jaké například?
- V první řadě jde o ochranu před výpovědí. Zákon BetrVG chrání členy rady před propuštěním lépe než platná legislativa běžné zaměstnance. Je to hlavně proto, aby vedení firmy nemohlo členy rady vydírat a umlčovat pohrůžkami výpovědí ve chvíli, kdy se zaměstnanci bouří.
- Zároveň mají lepší přehled o dění ve firmě. Vedení s radou konzultuje svoje organizační záměry a někdy dokonce vyžaduje její účast na spolurozhodování.
Kdo chrání práva agenturních zaměstnanců přímo ve firmě?
Zmíněný zákon o závodní radě v Německu (BetrVG) v § 99 stanovuje povinnost firmy požádat radu zaměstnanců o souhlas s najmutím agenturních pracovníků. To znamená, že ve firmách v Německu, které mají radu zaměstnaců zřízenou, nemůže vedení svévolně najmout agenturní zaměstnance bez schválení závodní rady. Firma přitom musí závodní radě sdělit důvod, proč agenturní zaměstnance najímá, na jakou pozici a na jak dlouho.
Úkolem rady je prozkoumat, jestli je záměr zaměstnavatele v souladu s interními předpisy firmy i zákony, kterými se firma řídí. Když rada zaměstnanců zjistí, že agenturní zaměstnanci mají sloužit jako levná pracovní síla náhradou za stálé zaměstnance, může s tímto krokem firmy udělit nesouhlas. Firma pak nemůže agenturní zaměstnance s tímto záměrem najmout, jinak se dopouští porušení právních předpisů.
Do práv agenturních zaměstnanců tedy vstupuje závodní rada firmy, a to přesto, že sami agenturní zaměstnanci si svá práva ve firmě hájit nemohou.
Proč vůbec rada zaměstnanců firmy mluví do najmutí agenturních pracovníků?
Agenturní zaměstnanci v Německu, ale nejen zde, jsou dodnes vnímáni jako levnější pracovní síla, kterou firmy využívají namísto toho, aby vytvořily klasické pracovní místo na dobu neurčitou. Takové škatulkování pak ovlivňuje nejen agenturní zaměstnance jako takové, ale i kmenové zaměstnance. To je možnou odpovědí, proč si v některých firmách drží kmenoví zaměstnanci k těm agenturním velký odstup: Mohou se jejich přítomností cítit rychle nahraditelní.
Nejen proto závodní rada schválení najmutí pracovníků agentury tak zvažuje. Protože je rada tvořená právě zaměstnanci, orientuje se na blaho každého z nich bez ohledu na to, s kým uzavřeli pracovní smlouvu. Co dalšího může rada zaměstnanců v Německu řešit?
- Nepřichází agenturní zaměstnanci proto, aby firma někoho propustila? → Úkolem rady je ochránit kmenové zaměstnance před propuštěním.
- Má agenturní zaměstnanec šanci na přijetí do kmene? → Rada brání tomu, aby zaměstnanci pracovali v nejistotě z toho, kdy přijdou o práci.
- Odpovídají pracovní podmínky agenturních zaměstnanců podmínkám kmenových? → Jestliže agenturní zaměstnance firma krátí na přestávkách, odměnách nebo pokud třeba pracuje bez ochranných podmínek, rada zaměstnanců jim v tomto ohledu pomůže.
Jaký je tedy význam odborů a rady zaměstnanců v Německu?
Rada zaměstnanců i odbory jsou nejen v Německu vnímány s lehkou kontroverzí. Podle některých ohlasů jde o zkostnatelé instituce coby pozůstatek socialismu, který do tržního hospodářství nepatří. Obě přitom hrají zásadní roli ve zlepšení pracovních podmínek agenturních zaměstnanců, které po dlouhá léta nebyly vůbec příznivé. Souhlas rady s najmutím agenturních pracovníků hraje důležitou roli v ochraně těchto zaměstnanců před zneužitím. Přeci jen jsou vzhledem k tomu, že je jejich zaměstnavatelem někdo jiný a že je jejich pracovní poměr ve firmě omezen na dobu určitou, ve značně stíženém postavení. Rada zaměstnanců firmy proto usiluje o to, aby zaměstnanci agentury měli ve firmě stejné postavení a stejné možnosti, jako mají zaměstnanci firmy.
Otázky a odpovědi
Co je rada zaměstnanců v Německu?
Jde o skupinu zvolených zástupců z řad zaměstnanců společnosti, kteří hájí jejich práva. Formálně je to nezávislý orgán uvnitř firmy, který dohlíží na spravedlivé pracovní podmínky. Těmi je například pracovní doba, bezpečnost na pracovišti či právní ochrana zaměstnanců. Mají také právo mluvit do rozhodnutí firmy, zvlášť v tom ohledu, kdy se takové rozhodnutí dotýká zaměstnanců samotných v jejich neprospěch.
Kdo může radu zaměstnanců v Německu založit?
Všichni zaměstnanci ve firmě, ve které pracuje alespoň 5 zaměstnanců s obecným volebním právem.
K čemu se rada zaměstnanců vyjadřuje?
Ke všem změnám, které se týkají pracovních podmínek zaměstnanců. Jde třeba o změny pracovní doby, o mzdy a pracovní podmínky. Vyjadřuje se také k otázkám personální obsazenosti, především k propouštění nebo naopak najmutí agenturních pracovníků.
Může rada zaměstnanců v Německu zabránit propouštění?
Ano, může ho zpochybnit a žádat vysvětlení. U hromadného propouštění žádá o včasné informace a o konzultace.
Můžou být v radě zaměstnanců firmy agenturní pracovníci v Německu?
Nemohou. Mají ale právo do rady zaměstnanců zvolit zástupce a mohou sami kandidovat o post člena rady zaměstnanců v personální agentuře, se kterou uzavřeli pracovní smlouvu.