Nemocenská v Německu - výše a nárok na pracovní neschopnost

Ten příspěvek by mohl zajímat i ostatní. Sdílej ho se svými přáteli!

Publikováno: 1. prosince 2025 – Nemocenská v Německu je jednou ze základních dávek vyplácenou ze zdravotního pojištění a slouží jako finanční pomoc v případě pracovní neschopnosti zaměstnance. V prvních šesti týdnech dostávají nemocenskou v podobě mzdy od zaměstnavatele, poté povinnost vyplácet nemocenskou přechází na zdravotní pojišťovnu.

Základním předpokladem pro nemocenskou je doložení potvrzení o pracovní neschopnosti vystavené ošetřujícím lékařem. Nemocní zaměstnanci mají nárok na vyplácení náhrady mzdy ve výši 70 procent hrubého výdělku, zároveň však ne více než 90 procent čisté mzdy. Pro nemocné zaměstnance to představuje zásadní finanční podporu v době pracovní neschopnosti z důvodu nemoci či úrazu. Vyplácení nemocenské v Německu trvá maximálně 78 týdnů během tří let. Pro jednu diagnózu se tedy doby sčítají, a to i když mezi jednotlivými dny pracovní neschopnosti uplyne nějaká doba.

Co přesně znamená nemocenská v Německu?

Nemocenská v Německu, německy Krankengeld, je náhrada mzdy v Německu za dobu trvání pracovní neschopnosti. Vyplácí se z veřejného zdravotního pojištění a nahrazuje část příjmu v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti. Upravuje ji sociální zákoník, Sozialgesetzbuch, a je jednou ze známek solidarity státu s osobami, které nemohou své životní potřeby zajistit samy.

Výše nemocenské a základ pro výpočet

V Německu funguje nemocenská jako velmi dobrý základ náhrady ušlé mzdy během nemoci, její výše ovšem nedosahuje plnému platu. Pokud tedy pracujete v Německu a nevíte, jak se nemocenská v Německu vyplácí, mějte na paměti následující pravidla:

1. 70 procent hrubé mzdy, 90 procent čisté mzdy

Výše náhrady za pracovní neschopnost zaměstnance se vždy počítá z jeho pravidelného hrubého výdělku. Zpravidla dostáváte 70 procent hrubého, tato částka ale zároveň nesmí překročit 90 procent čistého. Pokud máte v pracovní smlouvě uvedenu mzdu například 3.000 eur, náhrada mzdy bude 2.100 eur.

2. Zohlednění jednorázových plateb

Do výpočtu náhrady mzdy při nemoci se započítávají také mimořádné platby, jako je dovolená nebo vánoční prémie. Tyhle platby zvyšují váš průměrný příjem, což je dobrá zpráva. Pokud totiž pracujete v Německu a onemocníte, máte během pracovní neschopnosti nárok na náhradu, která se vypočítá právě z tohoto vyššího průměru.

3. Maximální limit dle pojistného výměru

Jak jsme psali v úvodu, nemocenská v Německu coby finanční pomoc státu během pracovní neschopnosti je známkou solidarity státu s lidmi, kteří se o sebe nemohou postarat sami. Platí to nejen pro pracovní neschopnost z důvodu nemoci či úrazu, ale i pro starobní či invalidní důchod, rodičovský příspěvek, podporu v nezaměstnanosti a další dávky v Německu.

Smyslem tedy je nemocným zaměstnancům pomoci zaplatit základní výdaje, aby se nestalo, že se lidé budou vyhýbat léčbě a řešení svých zdravotních problémů v obavách z existenciálních problémů. Stát z tohoto hlediska považuje za nejohroženější skupinu ty zaměstnance, kterým zaměstnavatel vyplácí jen nízkou mzdu a na tvorbu úspor už jim nezbývá. A naopak, čím více zaměstnanec vydělá, tím vyšší je předpoklad, že se zvládne zajistit sám pro případ výpadku příjmu.

Proto Německo výši náhrad mzdy zastropovalo částkou 128,63 eur za den pro rok 2025. I když je 90 procent vaší čisté denní mzdy vyšší, dostáváte náhradu jen v této výši.

4. Srážky, daně a sociální zabezpečení

Z výše náhrady, kterou zdravotní pojišťovna vypočítá, se dále odvádí příspěvky na důchodové pojištění, pojištění v nezaměstnanosti a pro případ dlouhodobé péče. Na účet tak nakonec dostanete ještě méně, než je oněch avizovaných 70 procent.

Z nemocenské neodvádíte žádné daně, ovšem jejich příjem zvyšuje vaši daňovou sazbu ostatních (zdanitelných) příjmů. Pokud je vám v kalendářním roce vyplácena nemocenská nejméně 410 eur, musíte podat daňové přiznání k dani z příjmu, kde kromě jiného uvedete právě i výši náhrad mzdy.

Jak se náhrada mzdy během pracovní neschopnosti vyplácí?

Nárok na nemocenskou mají v Německu zaměstnanci, kteří přispívají na veřejné zdravotní pojištění. Osoby pojištěné soukromě v Německu žádnou podporu během pracovní neschopnosti nemají. Za učitých okolností ale mohou nemocenské dávky pobírat i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které platí odvody na zdravotní pojištění v režimu s nárokem na nemocenskou.

1. Zaměstnanci

Prvních 6 týdnů pracovní neschopnosti dostávají zaměstnanci mzdu v plné výši od svého zaměstnavatele, i když do práci kvůli nemoci či úrazu nechodí. Teprve po uplynutí těchto 6 týdnů nastupuje do hry zdravotní pojišťovna v Německu (Krankenkasse), která vyplácí náhradu mzdy až po dobu 78 týdnů v případě stejné diagnózy. Náhrady mzdy za pracovní neschopnost v Německu dosahuje oněch v úvodu zmíněných 90 % hrubé mzdy, maximálně však 70 % čisté mzdy.

2. Osoby samostatně výdělečně činné

Nárok na náhradu mzdy mají za určitých okolností i OSVČ, není však automatický jako u zaměstnanců. Pokud si OSVČ nepřiplácí ve veřejném zdravotním pojištění za dobrovolnou variantu s nárokem na nemocenskou, nedostanou během nemoci žádnou finanční podporu.

Ovšem ani nemocenská v Německu při variantě, při které pojišťovně dobrovolné nemocenské pojištění připlácíte, není kdovíjakou výhrou. V případě nemoci totiž mají OSVČ nárok na dávky až od 43. dne nemoci. Také pro OSVČ platí limity 90 procent hrubého, maximálně však 70 procent čistého výdělku a strop 128,63 eur (v roce 2025).

OSVČ se však mohou dobrovolně přihlásit k soukromému pojištění, které bývá doplňkem zákonného a díky kterému pravděpodobně budete mít nárok na výplatu nemocenské už od prvního dne nemoci. Takové pojištění tak může výrazně ulehčit výpadku příjmu důsledkem předchozí nemoci či úrazu, což může být jinak pro OSVČ likvidační.

3. Nezaměstnaní v režimu Arbeitslosengeld I

Také osoby s nárokem na podporu v nezaměstnanosti Arbeitslosengeld I (ALG I) mohou v případě nemoci pobírat nemocenské dávky, a to navzdory tomu, že nemají žádný pracovní poměr. Obdobně jako u zaměstnanců, i nezaměstnaní dostávají prvních 6 týdnů podporu v nezaměstnanosti od úřadu práce v Německu, teprve poté nastává zdravotní pojišťovně povinnost vyplácet náhradu mzdy. I v tomto případě její výplata trvá až 78 týdnů.

ALG I je formou dávky v nezaměstnanosti, na kterou mají nárok všichni, kdo dříve pracovali a v posledních měsících pravidelně přispívali do systému sociálního pojištění. Nárok na ALG I je časově omezený, výše výplaty se počítá z vašeho předchozího výdělku. Obvykle jde o 60 % (nebo 67 %, pokud máte děti) z vaší poslední čisté mzdy.

Arbeitslosengeld II (ALG II) je oproti tomu dávkou sociální pomoci určená lidem, kteří nemají nárok na ALG I. Zpravidla proto, že neodpracovali potřebnou minimální dobu nebo proto, že neměli dostatečné příjmy. Výše ALG II se neřídí tím, kolik jste vydělali, ale spíše tím, kolik momentálně potřebujete na základní zabezpečení, jako je jídlo či bydlení.

4. Ošetřování člena rodiny (OČR) v Německu

Ve výčtu osob, které mohou za určitých podmínek čerpat náhradu mzdy za dobu nemoci, jsou pochopitelně i rodiče nemocných dětí. Ti mají nárok na Kinderkrankengeld ve výši zhruba 90 % vynechaného čistému příjmu, obvykle po dobu maximálně 15 dní pro jednoho rodiče, celkem tedy 30 dní doma s jedním dítětem. U osamělých rodičů se tyhle doby sčítají, pokud o děti pečuje jen jeden z rodičů, může s nimi být doma celkem 30 dní. Pro výplatu této dávky je nezbytné potvrzení lékaře, že dítě vyžaduje péči a dohled rodiče.

Kdo naopak nemá nárok na pracovní neschopnost?

Stručně řečeno, na nemocenské dávky během pracovní neschopnosti nemá nárok nikdo, kdo neodvádí příspěvky na zdravotní pojištění. Patří sem především:

Pojištěnci bez vlastního příjmu,
studenti, stážisté nebo brigádníci, kteří nemají příjem podléhající odvodům na zdravotní pojištění ani si jej neplatí jako samoplátci,
příjemci Arbeitslosengeld II (nyní Bürgergeld),
pojištěnci v soukromém zdravotním pojištění.

Jak dlouho trvá nárok na náhrady mzdy za dobu nemoci?

Doba, po kterou nemocní čerpají náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti, není v Německu neomezená. Jakmile vyčerpáte 78 týdnů nemocenské během tří let za stejnou nemoc, ztrácíte nárok na další finanční podporu. Ovšem pozor, do této doby se počítá i nárok na 6 týdnů náhrady mzdy, reálně tedy pojišťovna hradí „pouze“ 72 týdnů nemocenské.

Pokud však vaše pracovní neschopnost stále trvá, musíte zvážit další možnost finanční pomoci ze strany státu. Jednou z nich jsou dávky státní sociální podpory, v jiném případě ale můžete mít nárok na invalidní důchod. Dosažení maximální podpůrčí doby tak postihuje především chronicky nemocné pojištěnce s dlouhodobou pracovní neschopností.

Pozor! Pokud během pracovní neschopnosti pobíráte i jiné dávky, například přechodný příspěvek během rehabilitací (Übergangsgeld bei Reha-Maßnahmen), pravděpodobně přijdete o nárok na výplatu náhrady mzdy, i když jen dočasně. Jakmile rehabilitace ukončíte a váš zdravotní stav stále nebude slučitelný s vaším návratem do práce, máte opět nárok na náhradu mzdy.

Co všechno doložit, aby měl zaměstnanec nárok?

Nárok na finanční pomoc státu v době, kdy onemocníte, má zároveň jasně deklarované podmínky. V případě, že nesplníte alespoň jednu z nich, nemocenská a náhrada mzdy vám přiznána nebude. Pro nárok na výplatu dávek v době nemoci tedy musíte splnit následující:

Musíte si platit veřejné zdravotní pojištění v Německu,
předložit platné rozhodnutí o pracovní neschopnosti,
vyčkat prvních šest týdnů nemoci (po tuto dobu vyplácí zaměstnavatel řádnou mzdu).

V Německu už žádost funguje elektronicky, kdy informaci o vaší pracovní neschopnosti zašle německý lékař přímo na vaši zdravotní pojišťovnu (např. AOK nebo DAK). Jste-li pendleři a navštěvujete-li pouze svého českého lékaře, musíte na pojišťovnu i zaměstnavateli sami zaslat papírové potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti vystavené vaším lékařem.

Pro zákonný nárok na dávku při nemoci hrají roli i dokumenty, které pojišťovně zašle váš zaměstnavatel. Ten musí nahlásit výši vaší mzdy, zpravidla mzdovým výměrem. Může se stát, že zaměstnavatel tuto povinnost nesplní nebo ji splní částečně, v takovém případě nemáte nárok na výplatu náhrady, ani když vy sami neuděláte nic špatně. Jediné, co můžete, je tlačit na zaměstnavatele buď osobně, nebo se obrátit na pracovní soud.

Neschopenka a výpověd z pracovního poměru v Německu

Zatímco v České republice neschopenka pozdrží výpovědní lhůtu a prodlouží tak trvání pracovního poměru, v Německu pracovní neschopnost nemá tento odkladný účinek. I když tedy během výpovědní doby ze zaměstnání v Německu onemocníte, váš pracovní poměr končí ke dni uvedenému ve výpovědi.

Co tedy dělat, když končíte v práci v Německu a zároveň jste nemocní? Potvrzením od lékaře doložte zaměstnavateli i pojišťovně skutečnost, že jste nemocní. Na základě tohoto vám po zbytek výpovědní lhůty, nejdéle však 6 týdnů, náleží mzda od zaměstnavatele. Po uplynutí těchto 6 týdnů nebo dnem, kdy váš pracovní poměr skončí, vám náleží náhrada mzdy od zdravotní pojišťovny. Ta od té doby platí zbylých 72 týdnů nemocenské dávky.

Náš blog