Nemocenská v Německu 2026: Výše, výpočet a nárok

Ten příspěvek by mohl zajímat i ostatní. Sdílej ho se svými přáteli!

Když zaměstnanec pracující v Německu onemocní, prvních šest týdnů mu zpravidla pokračuje ve vyplácení mzdy zaměstnavatel. Pokud pracovní neschopnost trvá déle, přechází finanční zajištění na zdravotní pojišťovnu, která začne vyplácet Krankengeld neboli nemocenskou. Ta zpravidla činí 70 % pravidelné hrubé mzdy, nejvýše však 90 % poslední čisté mzdy.

V roce 2026 je Krankengeld omezeno částkou 135,63 eura za kalendářní den před odečtením sociálních odvodů. Při stejné nemoci lze náhradu mzdy a následnou nemocenskou pobírat dohromady maximálně 78 týdnů během tří let. Samotné Krankengeld od pojišťovny se proto obvykle vyplácí nejvýše 72 týdnů.

Co přesně znamená nemocenská v Německu?

Při pracovní neschopnosti se v Německu rozlišují dvě navazující formy finančního zajištění. Během prvních šesti týdnů nemoci zaměstnanci zpravidla vyplácí plnou mzdu zaměstnavatel. Německy se tato náhrada označuje jako Entgeltfortzahlung. Pokud pracovní neschopnost pokračuje, přebírá výplatu zdravotní pojišťovna a zaměstnanec začíná dostávat Krankengeld neboli nemocenskou. Nemocenská už nedosahuje celé původní mzdy.

Výše nemocenské a základ pro výpočet

Krankengeld nahrazuje část příjmu zaměstnance po skončení náhrady mzdy od zaměstnavatele. Jeho výše však nedosahuje celé původní mzdy.

1. 70 procent hrubé mzdy, 90 procent čisté mzdy

Výpočet vychází ze dvou hodnot. Zdravotní pojišťovna nejprve vypočítá 70 % pravidelné hrubé mzdy a následně 90 % poslední čisté mzdy. Pro stanovení nemocenské použije nižší z obou částek. Pokud zaměstnanec například vydělává 3 000 eur hrubého měsíčně, 70 % odpovídá 2 100 eurům. Jestliže však 90 % jeho čisté mzdy činí méně, vychází nemocenská právě z této nižší částky. Z výsledku se navíc odečítají některé sociální odvody, takže skutečně vyplacená suma bude ještě o něco nižší.

2. Zohlednění jednorázových plateb

Při výpočtu mohou být zohledněny také jednorázové platby, například vánoční prémie nebo příspěvek na dovolenou. Neznamená to však, že se k nemocenské jednoduše připočítají v plné výši. Zdravotní pojišťovna je zohlední podle zákonných pravidel při stanovení rozhodného příjmu.

3. Maximální výše Krankengeld v roce 2026

Nemocenská je omezena také zákonným maximem. V roce 2026 může Krankengeld činit nejvýše 135,63 eura za kalendářní den před odečtením příslušných sociálních odvodů. Limit vychází z maximálního příjmu, který se započítává pro účely zdravotního pojištění. Takzvaná Beitragsbemessungsgrenze činí v roce 2026 celkem 5 812,50 eura měsíčně, respektive 69 750 eur ročně. Zaměstnanci s vyšším příjmem proto nedostávají nemocenskou vypočítanou z celé své mzdy.

4. Srážky, daně a sociální zabezpečení

Z vypočteného Krankengeld se dále odvádějí příspěvky na důchodové pojištění, pojištění v nezaměstnanosti a pro případ dlouhodobé péče. Na účet proto zaměstnanec nakonec dostane méně, než činí původně vypočtená nemocenská. Krankengeld se přímo nedaní, jeho započtení však může prostřednictvím takzvaného Progressionsvorbehalt zvýšit sazbu daně použitou na ostatní zdanitelné příjmy.

Kdo platí prvních šest týdnů nemoci a kdy začíná Krankengeld?

Nárok na nemocenskou mají v Německu zaměstnanci, kteří přispívají na veřejné zdravotní pojištění. Zaměstnanci se soukromým zdravotním pojištěním nemají automatický nárok na zákonné Krankengeld od veřejné zdravotní pojišťovny. Výpadek příjmu si však mohou krýt sjednaným soukromým pojištěním denní dávky při pracovní neschopnosti, označovaným jako Krankentagegeld. Výše dávky a okamžik zahájení jejího vyplácení závisí na konkrétní pojistné smlouvě. Za určitých okolností ale mohou nemocenské dávky pobírat i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které platí odvody na zdravotní pojištění v režimu s nárokem na nemocenskou.

1. Zaměstnanci

Prvních šest týdnů pracovní neschopnosti zaměstnanci zpravidla dostávají náhradu mzdy v plné výši od zaměstnavatele. Pokud pracovní neschopnost pokračuje, začne následně nemocenskou neboli Krankengeld vyplácet zdravotní pojišťovna. Krankengeld zpravidla činí 70 % pravidelné hrubé mzdy, nejvýše však 90 % poslední čisté mzdy. Z vypočtené částky se odečítají příspěvky na důchodové pojištění, pojištění v nezaměstnanosti a pojištění dlouhodobé péče. Celková podpůrčí doba při stejné nemoci může činit nejvýše 78 týdnů během tří let, přičemž se do ní započítává také zpravidla šestitýdenní období náhrady mzdy od zaměstnavatele.

Nemoc během prvních čtyř týdnů v nové práci

Nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele vzniká zpravidla až po čtyřech týdnech nepřetržitého trvání pracovního poměru. Pokud zákonně zdravotně pojištěný zaměstnanec onemocní dříve, může mu za splnění podmínek vyplácet Krankengeld zdravotní pojišťovna. Po skončení čtyřtýdenní čekací doby může při pokračující pracovní neschopnosti začít náhradu mzdy poskytovat zaměstnavatel, a to nejvýše po dobu šesti týdnů.

Co když se stejná nemoc vrátí?

Jestliže se zaměstnanec stane opět práce neschopným kvůli stejné nemoci, nevzniká automaticky pokaždé nový nárok na šest týdnů náhrady mzdy. Jednotlivá období pracovní neschopnosti se mohou sčítat.

Nový nárok na nejvýše šest týdnů náhrady mzdy od zaměstnavatele vznikne, pokud zaměstnanec před opětovnou pracovní neschopností nejméně šest měsíců nebyl práce neschopný kvůli stejné nemoci. Nárok se obnoví také tehdy, když od začátku první pracovní neschopnosti způsobené stejnou nemocí uplynulo alespoň dvanáct měsíců.

Pokud není splněna ani jedna z těchto podmínek a šestitýdenní nárok už byl vyčerpán, může při další pracovní neschopnosti způsobené stejnou nemocí začít Krankengeld vyplácet zdravotní pojišťovna.

Co když během pracovní neschopnosti vznikne jiná nemoc?

Pokud zaměstnanec během už probíhající pracovní neschopnosti onemocní další nemocí, nezačíná kvůli tomu automaticky nové šestitýdenní období náhrady mzdy. Obě onemocnění se zpravidla posuzují jako jeden případ pracovní neschopnosti.

Nový nárok na náhradu mzdy může vzniknout tehdy, pokud první pracovní neschopnost už skutečně skončila a teprve následně začala pracovní neschopnost způsobená jinou nemocí. V případě sporu může zaměstnanec prokazovat, že mezi oběma nemocemi už byl práce schopný.

2. Osoby samostatně výdělečně činné

Také OSVČ mohou mít za určitých podmínek nárok na Krankengeld. Nárok však není automatický a závisí na způsobu jejich zdravotního pojištění a zvoleném tarifu. Dobrovolně zákonně pojištěné OSVČ se mohou rozhodnout pro pojištění s nárokem na Krankengeld, případně si sjednat zvláštní tarif.

Při zákonném pojištění vzniká OSVČ nárok na Krankengeld zpravidla od 43. dne pracovní neschopnosti. Dávka se obvykle odvozuje od 70 % příjmu, z něhož OSVČ odvádí zdravotní pojištění. V roce 2026 může činit nejvýše 135,63 eura za kalendářní den. Konkrétní výše a začátek výplaty závisí na způsobu pojištění.

OSVČ si mohou sjednat také soukromé pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti neboli Krankentagegeld. Od kterého dne a v jaké výši pojišťovna dávku vyplácí, závisí na sjednané smlouvě.

3. Nezaměstnaní v režimu Arbeitslosengeld I

Také osoby s nárokem na podporu v nezaměstnanosti Arbeitslosengeld I (ALG I) mohou v případě nemoci pobírat nemocenské dávky, a to navzdory tomu, že nemají žádný pracovní poměr. Obdobně jako u zaměstnanců, i nezaměstnaní dostávají prvních 6 týdnů podporu v nezaměstnanosti od úřadu práce v Německu. Pokud pracovní neschopnost pokračuje déle, může následně výplatu převzít zdravotní pojišťovna a začít vyplácet Krankengeld.

Nárok na ALG I je podmíněn především potřebnou dobou účasti na pojištění pro případ nezaměstnanosti. Výše podpory se zpravidla odvozuje od předchozího příjmu a obvykle odpovídá 60 % vypočteného čistého příjmu, případně 67 % u příjemců, kteří splňují podmínky zvýšené sazby kvůli dítěti.

4. Ošetřování člena rodiny (OČR) v Německu

Za určitých podmínek mohou finanční podporu získat také rodiče pečující o nemocné dítě. V takovém případě nejde o běžné Krankengeld zaměstnance ani o náhradu mzdy, ale o samostatnou dávku Kinderkrankengeld.

Kdo naopak nemá nárok na zákonné Krankengeld?

Nárok na Krankengeld není automaticky spojen s každým zdravotním pojištěním ani s každou pracovní neschopností. Rozhodující je, zda je člověk účastníkem zákonného zdravotního pojištění v režimu, který nárok na Krankengeld zahrnuje.

Zákonné Krankengeld zpravidla nedostávají například rodinně pojištěné osoby bez vlastního pojištěného příjmu nebo soukromě pojištění lidé. Ti si však mohou sjednat soukromé pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti neboli Krankentagegeld. U OSVČ závisí nárok na zvoleném režimu zákonného pojištění nebo zvláštním tarifu. Konkrétní situaci je proto vhodné ověřit přímo u zdravotní pojišťovny.

Jak dlouho se vyplácí Krankengeld?

Celková podpůrčí doba při pracovní neschopnosti způsobené stejnou nemocí činí nejvýše 78 týdnů během tří let. Do této doby se zpravidla započítává také prvních šest týdnů, během kterých zaměstnavatel poskytoval náhradu mzdy. Zdravotní pojišťovna proto obvykle vyplácí samotné Krankengeld nejvýše 72 týdnů. Předchozí období pracovní neschopnosti způsobená stejnou nemocí však mohou dostupnou dobu dále zkrátit.

Pokud pracovní neschopnost pokračuje i po vyčerpání maximální podpůrčí doby, je potřeba včas prověřit nárok na jiné zabezpečení, například invalidní důchod nebo příslušné sociální dávky.

Jestliže během pracovní neschopnosti pobíráte jinou dávku, například Übergangsgeld během rehabilitace, výplata Krankengeld může být po tuto dobu pozastavena. Po skončení rehabilitace může jeho výplata za splnění zákonných podmínek pokračovat.

Jak doložit pracovní neschopnost pro výplatu Krankengeld?

Podmínkou výplaty Krankengeld je řádně a nepřetržitě doložená pracovní neschopnost. Pokud mezi jednotlivými lékařskými potvrzeními vznikne mezera, může to zkomplikovat nebo přerušit výplatu nemocenské. Při návštěvě německého lékaře se u zákonně pojištěných zaměstnanců zpravidla používá elektronický systém eAU.

Potvrzení českého lékaře se do německého systému automaticky nepřenáší, takže zaměstnanec musí pracovní neschopnost oznámit a potřebné dokumenty obvykle doručit zaměstnavateli i zdravotní pojišťovně sám. Podrobný postup, lhůty a náležitosti zahraničního potvrzení najdete v článku Neschopenka v Německu: Jak postupovat a platí české potvrzení?.

Neschopenka a výpověď z pracovního poměru v Německu

Pracovní neschopnost sama o sobě nebrání skončení pracovního poměru ani automaticky neprodlužuje jeho trvání. Pokud zaměstnání skončí během pracovní neschopnosti, kontaktujte bezodkladně zdravotní pojišťovnu. Ta posoudí, od kterého dne vzniká nárok na Krankengeld a zda jsou splněny podmínky jeho další výplaty.

Nelze obecně tvrdit, že zaměstnavatel vždy vyplácí náhradu mzdy až do konce výpovědní doby nebo že zdravotní pojišťovna následně automaticky uhradí celých 72 týdnů. Výsledek závisí mimo jiné na důvodu skončení pracovního poměru, délce pracovní neschopnosti a dosud vyčerpané podpůrčí době. Podrobnosti o pravidlech a lhůtách najdete v článku Výpověď z pracovního poměru v Německu.

Nejčastější otázky o nemocenské v Německu

Kolik činí nemocenská v Německu?

Krankengeld zpravidla činí 70 % pravidelné hrubé mzdy, nesmí však překročit 90 % poslední čisté mzdy. Použije se nižší z obou vypočtených částek. Následně se ještě odečítají některé sociální odvody.

Jaká je maximální nemocenská v Německu v roce 2026?

V roce 2026 činí maximální Krankengeld 135,63 eura za kalendářní den před odečtením sociálních odvodů. Limit se každý rok může změnit.

Kdo platí prvních šest týdnů nemoci?

Prvních šest týdnů pracovní neschopnosti zpravidla pokračuje ve vyplácení mzdy zaměstnavatel. Jde o Entgeltfortzahlung, nikoliv ještě o Krankengeld od zdravotní pojišťovny.

Od kdy nemocenskou vyplácí zdravotní pojišťovna?

Při pokračující pracovní neschopnosti začíná zdravotní pojišťovna Krankengeld zpravidla vyplácet od 43. kalendářního dne nemoci, tedy po skončení šestitýdenní náhrady mzdy od zaměstnavatele.

Jak dlouho lze pobírat Krankengeld?

Kvůli stejné nemoci lze náhradu mzdy a Krankengeld pobírat maximálně 78 týdnů během tří let. Protože se do této doby započítává také zpravidla šest týdnů placených zaměstnavatelem, zdravotní pojišťovna obvykle vyplácí Krankengeld nejvýše 72 týdnů.

Dostanu z nemocenské skutečně 70 % hrubé mzdy?

Ne vždy. Výsledek nesmí překročit 90 % poslední čisté mzdy a podléhá také zákonnému maximálnímu limitu. Z vypočtené nemocenské se navíc odečítají příspěvky na některé druhy sociálního pojištění.

Je německá nemocenská zdaněná?

Krankengeld se přímo nedaní, ale podléhá takzvanému Progressionsvorbehalt. Může tedy zvýšit sazbu, kterou se zdaní ostatní příjmy. Pobírání nemocenské může zároveň založit povinnost podat v Německu daňové přiznání.

Poslední odborná kontrola: 25. srpna 2026. Informace byly ověřeny podle německého Entgeltfortzahlungsgesetz a pravidel zákonného zdravotního pojištění.

Náš blog

První den práce ve výrobě v Německu: Od příchodu do konce směny

20/10/2026 , Petra

Informace, Kariéra

Nástup do nové práce je stresující sám o sobě, natož když vás čeká nová práce ve výrobě v Německu, kde...