O tom, jestli se vám bude v nové práci líbit, rozhodují už první chvíle mezi novými kolegy. Období, kdy se nový zaměstnanec seznamuje s novým prostředím a začíná nahlížet pod pokličku nové práce, se mezi personalisty nazývá anglickým výrazem onboarding, česky označuje proces adaptace nováčků do firmy. Týkat se ale může i stávajících zaměstanců , kteří mění svou pozici v rámci firmy. Na pomoc vlastním lidem se ale často zapomíná.
Co to znamená onboarding?
Nováčci přicházejí do nové práce obvykle s nadšením, plni nápadů, jenže pokud není jejich nadšení naplněno, nadšení vystřídá zklamání. A jakmile vás přestane práce naplňovat a bavit, ztrácíte také motivaci ji vůbec vykonávat. Proto se HR specialisté ve firmách zaměřují také na proces adaptace nových zaměstnanců ve firmě, kterému se říká právě onboarding.
Jak dlouho trvá onboarding?
Onboarding jako takový začíná už ve chvíli, kdy zareagujete na nabídku práce zasláním životopisu. Prvotní kontakt, jaký nastane mezi vámi a personalistou, hraje jednu z rozhodujících rolí. Od vašeho prvního dne v práci pak probíhá onboarding v několika fázích, během kterých se seznámíte nejen s náplní vaší práce, ale i s firemní kulturou a procesy uvnitř společnosti.
Jak probíhá onboarding?
Starší generace si možná pamatují, že jejich proces adaptace do nového prostředí v dobách nedávno minulých nikdo významně neřešil. První den byli představeni zásadním kolegům, potřásli rukou a pak se vrhli do procesu zaučení na své nové pozici. Jakákoli integrace zaměstnance dříve nebyla obvyklá a nepřikládal se jí žádný význam. Možná i vy od svých rodičů slýcháte jako radu na všechny vaše pochyby věty typu „to si sedne“ nebo „dej tomu čas“ – takhle naši rodiče opravdu fungovali. Dnes ale zkušení HR ale vědí, že nováčci, kteří kromě svého pracovního stolu znají maximálně nejbližšího kolegu a cestu k rychlovarné konvici, jsou z nové práce mnohem déle nervózní a také častěji ukončují pracovní poměr ještě ve zkušební lhůtě. A přesně tohlě firmy nechtějí.
Moderní onboarding proto začíná ještě před samotným nástupem do práce. Obvykle jsou to personalisté, kdo nastupujícímu kolegovi předá všechny podstatné informace a připraví pracoviště. Nováčci také dostanou k dispozici nějakého mentora, který ho učí nejen fakticky jeho řemeslu, ale seznamuje ho i s procesy uvnitř firmy. A nejde jen o směrnice jako takové. Na některých pracovištích je třeba zvykem společný oběd, jinde nosí do práce doma pečené moučníky nebo ve středu chodí na pravidelný volejbal. Sociální integrace je zvlášť u nováčků velmi důležitá. Jen ten, kdo se na pracovišti cítí jako jeho nedílná součást, je mnohem produktivnější a samozřejmě i spokojenější a loajálnější.
Proč je začlenění nového zaměstnance tak důležité?
Důvody, proč firmy neodceňují proces onbardingu, lze shrnout do následujících bodů:
1. Snižuje míru fluktuace zaměstnanců
Zkušení HR vědí, že častým důvodem, proč zaměstnanci odcházejí ještě ve zkušební době, je právě nedostatečné zaškolení a začlenění zaměstnance do kolektivu. Časté střídání kolegů neprospívá ani týmu, který už spolu nějakou dobu funguje. Dlouhodobé výzkumy však ukazují, že kvalitní onboarding riziko častého střídání zaměstnanců na jedné pozici výrazně snižuje.
2. Rychlejší zapracování
Abyste se v nové práci stali produktivními, nějakou dobu to trvá. Závisí to pochopitelně i na míře zaškolení – pokud nad vámi stojí mentor, který vám ukazuje všechny postupy a metody a předává své zkušenosti, zapracujete se daleko rychleji, než když vás takzvaně hodí do vody. I proto je tedy onboarding důležitý.
3. Noví zaměstnanci chybují méně
Chyby, které jako nováček uděláte, mohou firmu vyjít pěkně draho, zvlášť pokud ji způsobíte jako důsledek nedostatečného proškolení. Onboarding tedy minimalizuje pravděpodobnost chyb a je v zájmu zaměstnavatelů kvalitní zaškolení nováčků zajistit.
4. Lepší sociální integrace ve firmě
Bezchybný chod firmy záívizávisí mimo jiné i na tom, jak spolu vycházejí zaměstnanci. Pěstovat dobré vztahy znamená budovat důvěru mezi kolegy navzájem, podporuje výměnu názorů i pocit, že do firmy patříte. Tím spíše se pak bez obav zeptáte někoho z kolegů, když si nebudete čímkoli jisti. Sociální vazby se ale netýkají jen nováčků, důležité jsou i pro služebně starší kolegy.
Čtyři fáze onboardingu
Začlenění nováčků do společnosti lze popsat jako proces o čtyřech fázích, které na sebe navazují. Každá má své specifické cíle i úkoly, které optimálně integrují nového zaměstnance do společnosti.
1. Přípravná fáze
Tato fáze začíná přijetím uchazeče na konkrétní pozici. Zahrnuje přípravu pracoviště a poskytnutí nezbytných informací, jako kde se v den nástupu ohlásit a co se bude dít. V téhle fázi potěší třeba i uvítací e-mail a když bude jeho součástí i plán zaškolení, první den v práci zvládnete v mnohem menším stresu.
2. První den v práci
První den v nové práci je pravděpodobně nejdůležitějším bodem celého onboardingu. Právě první den totiž rozhoduje o tom, jak na vás firma jako celek zapůsobí. V tento den nejspíš podepíšete pracovní smlouvu, seznámíte se s kolegy i s vaším pracovištěm a podíváte se, jak vypadá takový běžný den u nového zaměstnavatele. Na první pohled nic složitého. Jenže i špatně zorganizovaný první den ve vás může vyvolat pochybnosti, zda jste tady správně.
3. První týdny
Každý další den pro vás bude něčím nový. Budete se postupně seznamovat s novými úkoly a čím dál více jich budete muset umět vyřešit samostatně. V prvních týdnech tedy absolvujete snad nejvíc školení za celou dobu vašeho setrvání v zaměstnanenckém poměru v nové firmě. Také budete poznávat své nové kolegy nejen jako odborníky, ale i po lidské stránce. V téhle fázi je tedy nejdůležitější pěstovat sociální vazby, třeba nějakým drobným teambuildingem nebo alespoň společným obědem.
4. Prvních šest měsíců
První půlrok v nové práci slouží k dlouhodobé integraci a posílení loajality nových zaměstnanců. Na konci prvního půlroku v nové práci už byste měli svěřené úkoly plnit samostatně a s jistotou, má už vlastní cíle a chápe svou roli v rámci celé společnosti.
>>> Onboarding se týká i stávajících zaměstnanců při návratu do práce po dlouhodobé pracovní neschopnosti. Jak zvládnout návrat do práce po dlouhé absenci se dočtete zde. <<<
Když onboarding coby integrační plán nefunguje
Žádný univerzální návod na to, jak rychle a efektivně začlenit nováčky do pracovního procesu i kolektivu, neexistuje. První týdny jsou zkrátka náročné samy o sobě. Emocí, které budete a startu nové kariéry prožívat, je mnoho, od nadšení po obavy, zda dokážete obstát, nicméně žádná z nich by neměla být typický red flag. Jaký?
1. První den nemáte nic připraveno
Jak jsme psali výše, onboarding začíná už ve chvíli, kdy vám firma oznámí úspěšné přijetí do nové práce. Období nástupu do nové funkce je pro vás stresující stejně jako samotná příprava na pohovor. Nedostatečná nebo pozdní příprava onboardingu navíc nevrhá dobré světlo na zaměstnavatele – co si pomyslíte, když v den nástupu personální teprve shání podklady pro pracovní smlouvu nebo počítač na vašem stole není ani zapojen?
2. Nikdo vás neseznámí s kolegy ani s prostředím
Hned od prvního dne byste se měli cítit jako nedílná součást týmu. Musíte cítit, že se můžete kdykoli na kohokoli s důvěrou obrátit. Tenhle proces je součástí dlouhodobého vytváření sociálních vazeb a právě ty mohou za to, že do práce budete chodit rádi i v době, kdy se jinak budete cítit pod tlakem povinností. Jeden neochotný nebo až arogantní kolega může způsobit, že s prací seknete, i když vás jinak baví a je dobře placená.
3. Úkoly, které dostáváte, jsou složité a nikdo vám s nimi neporadí
Než do vaší pracovní náplně plně proniknete, budete mít hlavu jako pátrací balon. V prvních týdnech nebo měsících proto nejste zrovna nejvhodnější kandidát na řešení složitých úkolů či vážných problémů firmy. Úkoly, které vám v tuhle dobu vedení dává, patří k těm nejlehčím, které brzy zvládnete sami. Jestliže ale hned v prvních dnech na vás kolegové navrší hromadu povinností, se kterými sami nevíte rady, pak se nebojte ozvat.
4. Nikdo s vámi nekomunikuje
Děláte svou práci už nějaký ten měsíc nebo rok, ale nikdo vám neposkytuje zpětnou vazbu? I kritika je v téhle fázi lepší než úplné mlčení. Pocit neviditelnosti ještě umocní fakt, že nedostane žádné nebo jen minimální prémie. Co si o tom máte myslet? Zkuste se se svým nadřízeným domluvit na pravidelných schůzkách, třeba jednou za měsíc, kde si řeknete, zda plníte očekávání vašeho šéfa a zda práce, kterou dostáváte, dává smysl vám. Bez zpětné vazby nelze fungovat až do důchodu.
Otázky a odpovědi
Co to znamená onboarding?
Onboarding je anglický termín pro zaškolení nového zaměstnance a jeho adaptaci na novém pracovišti.
Jak dlouho trvá onboarding?
Proces onboardingu v podstatě nikdy nekončí. Intezivní je však především v prvním roce zaměstnání nového zaměstnance ve společnosti.
Jak probíhá onboarding?
Celý proces lze shrnout do čtyř fází:
- Přípravná fáze – začíná už v momentě přijetí uchazeče od pracovního poměru.
- První den v nové práci – zahrnuje zejména seznámení nováčka s kolegy i pracovním prostředím.
- První týdny – nováček se učí samostatně plnit úkoly podle náročnosti, k ruce mívá mentora, kolegové jsou ochotni pomoci a poradit.
- Prvních šest měsíců – na jejich konci nováček zvládá samostatně plnit jednodušší úkoly, na pracovišti se orientuje, zná své kolegy i interní postupy a vize společnosti, zná své postavení a svůj význam pro společnost.
Závěr
Dobře strukturovaná adaptace zvyšuje šanci na udržení motivovaných zaměstnanců ve firmě a snižuje pravděpodobnost ukončení pracovního poměru. Proto je zvláště v době nedostatku kvalifikované pracovní síly klíčové vést lidi kvalitními procesy onboardingu. Příprava začíná před prvním dnem práce a pokládá základ pro pozitivní zkušenost pro zaměstnance i zaměstnavatele. První den práce se zaměřuje na vřelé přivítání a představení. V prvních týdnech probíhá intenzivní technická školení a integrace do firemní kultury. Prvních šest měsíců slouží k dlouhodobé stabilizaci a udržení.
Dobře promyšlený plán školení podporuje produktivitu, snižuje chybovost a posiluje sociální integraci zaměstnanců, což v konečném důsledku zajišťuje jejich loajalitu a úspěch společnosti.