Publikováno: 22. března 2023 – Práce v Německu na tři směny není pro každého. Především ženy, na které doma čeká rodina, dávají přednost kratším úvazkům, které jsou v Německu rozšířenější než v Česku. Německé zkrácené úvazky se nazývají Minijob, Midijob či Teilzeit a jsou oblíbenou formou brigády v Německu. Můžete jich mít hned několik, zákony vám ale stanovují určité podmínky. Zvlášť jako pendleři z nich často nemůžete čerpat výhody, které tyto zkrácené úvazky v Německu nabízejí. Jaký je mezi nimi rozdíl a jaké jsou jejich výhody i nevýhody pro pendlery?
Minijob
Minijob funguje jako jakási alternativa brigády v Německu. Až na výjimky se z něj neodvádí odvody na sociální a zdravotní pojištění ani daně, pro připodobnění ho lze vnímat jako jakýsi ekvivalent českých prací na dohodu. Minijob hojně vyhledávají studenti, maminky na rodičovské dovolené nebo senioři v důchodu jako formu brigády. Minijob je definován jako úvazek, při kterém nesmí zaměstnanec vydělat více než 520 € za měsíc (platí pro rok 2023).
Výjimečně je možné vydělat si i více, v součtu to ale nesmí být více než 6.240 € za rok a výkyvy nesmí být výrazně vyšší. Není tedy možné vydělat si jeden měsíc 2.000 € a po další tři měsíce po 100 € měsíčně. Z minijobu se odvádí důchodové pojištění ve výši 3,6 % výdělku, můžete ale požádat o osvobození od této povinnosti. V takovém případě ale příjem z brigády ovlivní i váš budoucí důchod. Minijob není vhodný jako jediný zdroj příjmu!
Protože je minijob limitován výší příjmu, s každým zvýšením minimální mzdy si zaměstnanci na minijobu sáhli do kapsy. Aby i nadále nepodléhal příjem z minijobu odvodům a plnil tak svůj účel, novela zákona o minimální mzdě od roku 2024 upravuje maximální výši příjmu z minijobu výpočtem, nikoli pevnou částkou, jako tomu bylo doposud. Vzorec pro výpočet maximální hranice příjmu z minijobu vypadá takto: minimální hodinová mzda x 130 / 3. Při minimální mzdě 13 € byste tak na minijob mohli vydělat 13 x 130 / 3 = 564 € měsíčně.
Na minijob neodvádíte žádná povinná pojištění, zdravotní si ale uzavřít musíte
Jak jsme uvedli na začátku, minijobeři neplatí odvody na zdravotní pojištění. Pro pendlery tu tak nastává jedno velké ale. Pokud jste občany České republiky a jediný zdroj vašeho příjmu je z Německa, pak byste měli být podle nařízení EU o sociálním pojištění č. 883/2004 sociálně pojištěni v Německu. Co tedy dělat, když se na minijob povinné odvody nevztahují, ale vy máte zákonnou povinnost být zdravotně pojištěni? Toho dosáhnete jen v rámci rodinného pojištění nebo jako samoplátci. Pokud jste rodiče, pamatujte na to, že v případě brigády v Německu formou minijobu nemáte nárok na Kindergeld. Na ten má nárok jen ten, kdo i s dítětem trvale žije v Německu, nebo odvádí na území Německa daně. Při ztrátě minijobu nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti.
I v případě brigády na minijob máte samozřejmě nárok i na dovolenou na zotavenou. Zákonným minimem počtu dnů dovolené je 24 pracovních dní při 6denním pracovním týdnu, při 5denním je to 20 dní. Pro minijobery je rozhodující, kolik dní týdně pracují. Pokud pět, pak mají nárok na 20 dnů placené dovolené za rok. V případě, že pracují jen dva dny v týdnu, mají nárok na 8 dní dovolené. Výpočet vychází ze vzorce počet pracovních dní v týdnu x 24 : 6 (pro 6denní týden a 24 dní dovolené) nebo počet pracovních dní v týdnu x 20 : 5 (pro 5denní týden).
- Výhody: neplatíte odvody ani daně
- Nevýhody: nemáte nárok na náhradu mzdy v době nemoci, na podporu v nezaměstnanosti, peněžitou pomoc v mateřství a jako pendleři ani na Kindergeld
Midijob
Jinou formou brigády v Německu je midijob. Při této formě úvazků si můžete vydělat od 520,01 € do 1.600 € za měsíc, odpracovat však můžete maximálně 133,3 hodin za měsíc. Na midijob už se vztahuje povinnost odvádět odvody na sociální a zdravotní pojištění, midijobeři ale platí procentuálně méně na odvodech, než lidé s příjmy nad 1.600 €. Odvody jsou na jednu stranu velmi nízké, na druhou i takové už dávají řadu výhod. V první řadě budete mít při ztrátě midijobu nárok na podporu v nezaměstnanosti, při nemoci vám bude vyplácena nemocenská, těhotným matkám pak peněžitá pomoc v mateřství.
V otázce daní je to s midijobem trochu složitější. Narozdíl od povinnosti platit odvody totiž nemáte povinnost odvádět daně nebo je platíte jen velmi nízké, pokud jste zařazeni do daňové třídy 1, 2 a 4. Ve 3. daňové třídě neplatíte daně žádné. Tato povinnost platí jen pro daňové třídy 5 a 6. Nárok na Kindergeld mají jen ti pendleři, kteří v Německu odvádějí sociální pojištění a daně. Pendleři v daňových třídách 1 až 4 tuto podmínku nenaplňují, a tedy nárok na Kindergeld nemají.
- Výhody: nárok na náhradu mzdy v době nemoci, na podporu v nemoci, peněžitou pomoc v mateřství
- Nevýhody: Kindergeld jen v závislosti na daňové třídě
Teilzeit
Částečný úvazek v Německu je hlavně pro ženy z řad pendlerů velmi žádaným typem úvazku. Za Teilzeit je považován jakýkoli úvazek, který je kratší než obvyklá pracovní doba vašich kolegů na pracovišti. Pokud tedy pracujete 39 hodin týdně, zatímco vaši kolegové 40 hodin, už se dá mluvit o práci na částečný úvazek. Pro Teilzeit platí stejné předpisy na minimální mzdy, jako pro jakýkokoli jiný typ úvazku. Minimální mzda práce na částečný úvazek je tedy 12 € na hodinu. Teilzeit tedy není důvodem pro snížení hodinové mzdy, jak se někdy zaměstnavatelé mylně domnívají. Rozhodl o tom před dvěma lety nejvyšší soud v případu záchranáře z Bavorska, který na Teilzeit pobíral 12eurovou hodinovou mzdu, zatímco jeho kolegové na plný úvazek dostávali za stejnou práci 17 € na hodinu.
Na práci na Teilzeit se vztahují stejné povinnosti odvodů na zákonná pojištění i daní jako v případě plného úvazku. Jestliže máte povinnost odvádět ze svých příjmů daně, máte nárok i na přídavky na dítě Kindergeld. V případě nemoci dostáváte náhradu mzdy, přispíváte do důchodového systému, takže z něj pak budete moci i čerpat a pokud o práci přijdete, budete mít nárok na podporu v nezaměstnosti.
- Výhody: srovnatelné se zaměstnáním na plný úvazek
- Nevýhody: v podstatě nejsou
Práce v Německu na půlúvazek jako přilepšení k platu? Pozor na zákony!
O práci v Německu se uchází často i zájemci, kteří už na nějaký hlavní poměr pracují. Nezáleží přitom na tom, zda pracují na klasickou pracovní smlouvu nebo na živnost, na všechny se vztahují jistá zákonná opatření. V Německu totiž existují zákony o pracovní době, které definují, kolik hodin týdně smí zaměstnanci maximálně pracovat nebo jak dlouhé musí být pauzy mezi jednotlivými směnami. To se netýká jen plánování směn uvnitř jedné firmy, vždy se musí zohlednit celkový součet odpracovaných hodin u VŠECH vašich zaměstnavatelů. Proto je vaší povinnosti zaměstnavatele informovat o tom, že máte ještě další brigády.
Odpracovat smíte maximálně 48 hodin týdně
V Německu je maximální počet odpracovaných hodin stanoven na 48 hodin týdně, a to platí pro všechna vaše zaměstnání včetně brigády. Pokud tedy standardně pracujete 40 hodin týdně, na další práci už vám zbývá ve stejném týdnu jen 8 hodin. Mezi jednotlivými směnami musí být pauza nejméně 11 hodin. Co to v praxi znamená? Pokud pracujete ve fabrice v Německu ve třísměnném provozu na plný úvazek 40 hodin při pětidenním pracovním týdnu a o víkendu chodíte vypomáhat do hospody, v pátek byste se na place neměli vůbec objevit. I když totiž vaše ranní směna skončí ve 14:30, do druhé práce můžete jít nejdříve v sobotu v půl druhé ráno.
Stejně tak pokud v neděli pinglujete v hospodě do desíti do večera, nesmíte jet na pondělní ranní směnu, která začíná v šest hodin ráno. Je nám jasné, že dodržování zákonem daných předpisů v otázkách pracovní doby často porušují sami zaměstnanci, vy sami byste ale měli vědět, že takové nezákonné postupy můžete nakonec citelně pocítit vy sami.
Zaměstnavatele informuje o dalších pracovních závazcích
Pokud se vám totiž přihodí pracovní úraz na place hospody a přijde se na to, že jste teprve před pěti hodinami opustili brány fabriky, nebudete mít nárok na náhradu mzdy v případě nemoci právě proto, že jste porušili pracovní předpisy. Takové jednání navíc způsobí problémy i vašemu zaměstnavateli, který si to obvykle líbit nenechá a zaměstnance, který se dopustil porušení zákona, bez milosti na hodinu propustí. Co byste tedy ve vlastním zájmu měli udělat, aby si na vás zaměstnavatelé ani zákony nepřišli? V první řadě pamatujte na to, že při souběhu zaměstnání máte povinnost oznámit další zaměstnání svému nadřízenému, a to bez ohledu na to, o jaký typ úvazku se jedná. Zaměstnavatel dokonce musí souhlasit s tím, že kromě práce pro něj máte i další brigády. Hlásit jste povinni nejen brigády nebo Teilzeit, ale i živnost, kterou provozujete na území ČR.