Publikováno: 5. prosince 2019 – V roce 2019 nastaly pro obyvatele České republiky zlaté časy. Nezaměstnanost klesla na rekordně nízkou úroveň, podařilo se dospět také výrazného zlepšení v otázce zvýšení mezd. Na přelomu let 2019 a 2020 hlásily úřady práce více volných pracovních míst, než jaký byl počet nezaměstnaných. Přesto obsadila Česká republika v rámci Evropské unie první místo v žebříčku nezaměstnanosti matek malých dětí. Samoživitelky i rodiny s malými dětmi jsou tak ohroženy rizikem chudoby. Proč je práce pro ženy tak málo a v čem je aktuální nabídka práce nedostatečná?
Z uchazečů o práci, kteří od ledna 2016 zaslali do naší personální agentury životopis, tvořily ženy jen 25 procent. Z celkového počtu všech zaměstnanců, kteří ve spolupráci s námi získali v Německu zaměstnání, bylo žen 30 procent. Největší zájem mezi Čechy je o práci na pozici operátor výroby. Tato místa jsou obsazena ženami ze 38 procent. Ačkoli je žen více, mezi zaměstnanými se jich pohybuje výrazněji méně než mužů.
Na zkušenosti s hledáním práce pro ženy jsme se zeptali nejen uchazeček, ale také zaměstnavatelů. Z informací, které jsme získali, jsme sepsali následujících 6 bodů. Ty nám mohou alespoň trochu přiblížit postavení žen a matek malých dětí na trhu práce.
-
Volná pracovní místa jsou určena především mužům
Potkat ženu se svářečkou nebo zednickou lžící je jako spatřit sněhuláka za horkých letních dní. V nabídkách práce však převažuje poptávka po ryze mužských profesích. Typicky jsou to řidiči nákladních vozidel, svářeči, skladníci, pracovníci na stavbách a další fyzicky náročnější profese. Pozice, které by byly vhodné jako práce pro ženy, jsou vypisovány daleko méně. Patří mezi ně profese jako je kadeřnice, kosmetička, pokojská nebo pečovatelka. Aby se ženám práce na takových pozicích vyplatila finančně i časově, častěji přistupují k vlastnímu podnikání.
Jana, 32 let, SŠ s maturitou: „Mé poslední zaměstnání bylo na pozici vedoucí logistiky. Hodili mi na starosti i sklad s materiálem určeným k přepravě. Padesátikilové balíky jsou i na rudlíku těžké, když jich za šichtu nataháte desítky. Ráda bych dělala něco, kde se nebudu muset tahat s těžkými věcmi.“
-
Ženy dají přednost práci na částečný úvazek před prací lépe ohodnocenou
Bezdětné ženy jsou daleko více flexibilnější než ženy, které vědí, že se stávající pracovní dobou nestihnou vyzvednout děti ze školky. Zatímco v Německu je na částečný úvazek zaměstnáno 32 procent zaměstnanců, v České republice je takových míst jen 9 procent. Práce pro ženy, které mají děti, by tak podle představ uchazeček o zaměstnání měla být právě s flexibilní pracovní dobou. Ideální je však úvazek ženám zkrátit, často by jim stačilo o půl hodiny denně. České firmy tvrdí, že částečný úvazek je neekonomickou formou zaměstnání. Podle názoru personalistů je na vině hlavně zkonstnatělost systému a neochota českých zaměstnavatelů měnit zaběhlé stereotypy.
Pavlína, 38 let, SŠ s maturitou: „Jako kadeřnice jsem nemohla celé dny stát na nohou. Proto jsem si dálkově dodělala maturitu na obchodce. V kanceláři jsem ale zjistila, že s pracovní dobou od půl osmé do čtyř nestihnu vůbec nic. Vrátila jsem se zpátky do salónu, kde se o křeslo dělíme. Obě si vyděláme méně, ale máme polovinu pracovního týdne jen pro sebe.“
-
Čeští zaměstnavatelé nejsou ochotni slevit z požadavků na zaměstnance
Čeští personalisté se shodují, že personalistika jako obor se za posledních deset let výrazně změnila. Zatímco dříve se na jednu pozici hlásilo i padesát zájemců, dnes zůstává řada míst neobsazena i déle než jeden rok. Personalisté tedy nyní musí sami vyvíjet aktivitu, aby našli vyhovující uchazeče. Problém je především s obsazením vyšších postů vyžadujících odbornou kvalifikaci a jazykové znalosti. Podle jedné z oslovených personalistek firmy nechtějí slevit z požadavků na uchazeče. Raději nechají volné pracovní místo neobsazené, ačkoli každá chybějící pracovní síla brzdí provoz a snižuje zisky.
Romana, 41 let, VŠ: „Jako inženýr v oblasti strojírenství nemám problém sehnat práci, problém je, že umím jen anglicky. Když jsem chtěla před půlrokem nastoupit do společnosti, která je německá, odmítli mě právě kvůli absenci znalostí němčiny, přestože kvalifikaci mám. To místo je dodnes inzerované jako volné.“
-
Nezaměstnanost poukazuje na nevhodně řešený sociální systém
Práce pro ženy, které mají malé děti, bývá často nevýhodná v poměru výše platu k nákladům, které se zaměstnáním souvisejí. Jedná se především o stravné nebo náklady na dojíždění. Rozpočet ochudí i náklady na soukromou školku s delší otevírací dobou nebo placené hlídání, bez kterého se pracující mámy často neobejdou. Kombinace těchto faktorů ženy po rodičovské dovolené v mnoha případech odrazuje od hledání zaměstnání. Proto využívají možností sociálního systému nebo daňové slevy manžela na nepracující manželku. K podobnému řešení se uchylují i ženy s exekucemi nebo insolvencí.
Radka, 29 let, SOU bez maturity: „Zůstala jsem sama s dětmi a půjčkou. Tu jsme si vzali ještě s bývalým partnerem. Ten ji odmítl dál platit a já neměla dost na to, abych utáhla domácnost a dluh. Když jsem nastoupila do práce, padla na mě exekuce hned na první plat. Příjem mám po srážkách stejný, jako kdybych pobírala sociální dávky. Jenže jako nezaměstnaná bych nemusela denně řešit, kdo mi vyzvedne dítě ze školky.“
-
Největší poptávka je na nekvalifikované pracovní pozice
Tři pětiny vysokoškolsky vzdělaných lidí tvoří ženy, volná pracovní místa jsou však určena zejména uchazečům bez kvalifikace. V profesích vyžadujících vyskoškolský titul najdete nejvíce žen ve zdravotnictví, sociálních službách nebo ve školství. Ženy jsou sice schopné zvládat vyšší míru psychické zátěže oproti mužům, na fyzicky náročnou práci ale dlouhodobě nestačí. Nabídka práce je však z velké části zaplněna právě pozicemi, které jsou vhodné spíše pro muže.
Jana, 33 let, VŠ: „Jako absolventka oboru toxikologie jsem v našem regionu nenašla uplatnění. Zakotvila jsem ve státním sektoru v oblasti oodpadového hospodářství, jenže ve státním nejsou ty platy takové, abych si zaplatila víc než nezbytné životní náklady. Když se chci poohlédnout v soukromé sféře, je nabídka pro vysokoškoláky hodně omezená. A kvůli práci ve fabrice ve výrobě jsem nemusela studovat, i když bych tam brala mnohem víc peněz.“
-
Rozdíl mezi příjmy mužů a žen na srovnatelných pozicích činí průměrně 28 procent
Nerovnost platů mužů a žen ve stejných profesích je často diskutovaným tématem. Podle oslovených personalistů neexistuje diskriminační nerovnost mezd. Na vině jsou dle jejich vyjádření zcela jiné důvody. Ženy ve větší míře pracují na nekvalifikovaných pozicích, jako jsou prodavačky nebo uklízečky. Také mají, narozdíl od kolegů mužů, menší sebevědomí říct si o vyšší plat. Zvýšení mzdy nenahrává ani kariérní pauza během mateřské dovolené. Po návratu do zaměstnání soupeří ženy s mladšími a agresivnějšími kolegy. Ženy také setrvávají ve srovnání s muži na jedné pozici mnohem déle, proto je jejich cesta za vyšším platem pomalejší. Muži naopak lépe placené pozice aktivně vyhledávají v mnohem větší míře.
Andrea, 28 let, SŠ s maturitou: „Hned po maturitě jsem nastoupila na úřad, kde jsem dodnes. Zatímco můj kolega a dobrý kamarád má osobní ohodnocení dvakrát vyšší než já, mně za stejnou práci nepřidali. Když o tom nadhodím řeč, řekne mi nadřízená, že kolega pomáhá ostatním s technickými problémy na počítači. Od toho tam ale přeci máme ajťáky. Mrzí mě to, ale nevím, kam jinam bych šla, přijde mi, že nic neumím.“
Ženy nemají postavení živitele rodiny, plat pro ně nebývá důvodem pro změnu zaměstnání
V západní společnosti nemají ženy postavení živitele rodiny. U pohovorů samy při otázkách na mzdu uvádějí, že jsou jen přispěvatelkami do rodinného rozpočtu. Více jim tedy záleží na příznivé pracovní době a nenáročné náplni práce, než na výši mzdy. Jiné postavení mají samoživitelky nebo osamělé ženy, které pečují o malé děti bez partnera. Takové ženy sice kladou na výši mzdy důraz, preferují ale pracovní pozice s možností úpravy pracovní doby. Právě matky od malých dětí tvoří největší procento mezi uchazečkami o práci v Německu.
Práce pro ženy v Německu je z pohledu žen žijících poblíž hranic zajímavou především z pohledu větší nabídky práce na částečný úvazek. Při zkráceném úvazku si ženy mohou při minimální hodinové mzdě 10,88 euro vydělat zhruba 20 tisíc korun čistého. Protože mají nárok na Kindergeld, svůj příjem tak mohou navýšit o zhruba 5 tisíc korun za každé dítě měsíčně. S jedním dítětem si matky dovezou domů každý měsíc více než 25 tisíc korun čistého. Ty by však v České republice dostaly často za celý měsíc při hlavním pracovním poměru.
Náš blog
Ostatní uživatelé také hledali:
[/vc_column_text]