
Chcete si text nechat přečíst?
Za jakých podmínek mám nárok na diety v Německu?
Na přelomu roku jsme vám přinesli článek, kterým jsme vás informovali o tom, že diety v Německu jsou v roce 2020 vyšší až o čtyři eura. Diety jsou poskytovány tomu zaměstnanci, který vykonává pracovní činnosti mimo pracoviště uvedené v pracovní smlouvě. Nárok na ně ale vzniká při splnění dalších podmínek. Zatímco v České republice jsme zvyklí pobírat diety jako stravné za pracovní cestu mimo pracoviště v délce trvání nejméně 5 hodin, v Německu se osmihodinová pracovní doba považuje za běžnou pracovní dobu bez ohledu na to, kde pracovní činnosti vykonáváte. Nárok na diety tak v Německu vzniká až při překročení této pracovní doby.
Diety v Německu bývají zaneseny již do pracovní smlouvy
Zároveň však musí být nárok na diety deklarován písemně v pracovní smlouvě. Většina zaměstnavatelů vyplácí svým zaměstnancům příspěvky na stravování, ale pouze v případě, kdy zaměstnanec vykonává pracovní činnosti mimo pracoviště sjednané ve smlouvě, a to po dobu nejméně 8 hodin. Nárok na diety vzniká tomu zaměstnanci, který pracovní činnosti vykonává z rozhodnutí nadřízeného v jiném místě, než je uvedeno v pracovní smlouvě, a v délce trvání delší, než je obvyklá pracovní doba, tedy 8 hodin.
Příkladem budiž například pan Novák z Vejprt, který pracuje v Chemnitzu jako elektrikář. Společnost jej zaměstnává přímo ve své provozovně v Chemnitzu, místem výkonu pracovních činností je v pracovní smlouvě uveden právě Chemnitz. Společnost, která pana Nováka zaměstnává, přijme zakázku v Drážďanech. Na její zhotovení vyšle pana Nováka, kterému výjezd do Drážďan nařídí jako pracovní cestu. Protože se jedná o výkon pracovních činností mimo místo uvedené v pracovní smlouvě, má pan Novák nárok na příspěvky na stravné v rámci vnitrozemské služební cesty.

Než se vydáte na služební cestu, vyplatí se zjistit si, jak je to s nárokem na diety v Německu.
Samotné dojíždění do práce v jiném městě na nárok na diety nestačí
Na vznik nároku na diety tak není rozhodující dojíždění do zaměstnání z bydliště v jiném městě, jak je často chybně interpretováno, ale dojíždění za výkonem povolání do místa, které není uvedeno v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce. Zjednodušeně lze říci, že dojíždění do zaměstnání si každý zaměstnanec vybere dobrovolně, a proto samotné dojíždění ani dobrovolný pobyt v místě pracoviště nárok na diety v Německu nezakládá.
Nárok na diety v Německu až po osmi hodinách práce mimo pracoviště
Je také dobré si uvědomit, že někdy jsou pracovní cesty nedílnou součástí charakteru povolání. Obchodní zástupci nebo řidiči jsou toho typickým příkladem. Obdobně na tom mohou být i řemeslníci, například na stavbách budov nebo silnic. Před podpisem pracovní smlouvy si proto vždy pozorně přečtěte, zda místo výkonu povolání odpovídá charakteru Vaší činnosti. Pokud máte v pracovní smlouvě uvedeno, že místem výkonu povolání je například Berlín, pak nárok na diety v Německu získáte až tehdy, je-li Váš pobyt mimo místo výkonu dle smlouvy delší než obvyklá pracovní doba, tj. 8 hodin denně.
Diety jsou osvobozené od daně po dobu prvních 13 týdnů
Pokud však zaměstnavatel žádné příspěvky nevyplácí, přestože by na ně zaměstnanec nárok za určitých podmínek měl, je možné uplatnit tyto příspěvky v daňovém přiznání. Příspěvky na stravování jsou v Německu při nároku po dobu prvních 13 týdnů osvobozeny od daně v Německu, po 13 týdnech už je musí zaměstnavatel zdanit. Jedná se ovšem vždy o souvislých 13 týdnů, pokud je služební cesta přerušena na dobu delší než 4 týdny, po návratu zpět na vyslané pracoviště počíná běžet dalších 13 týdnů diet osvobozených od daně.

Nárok na diety v Německu je možné uplatnit také za celý rok v rámci daňového přiznání.
Diety v Německu je možné krátit, pokud dostal zaměstnanec bezplatně stravu
Vedle výše uvedené je důležité zmínit také to, že výše diet na den je maximální a může být krácena. Ke krácení diet v Německu dochází tehdy, je-li zaměstnanci poskytnuta bezplatná strava. Příkladem může být třeba zaměstnanec, kterého vyšle zaměstnavatel na vícedenní školení, které má charakter pracovní cesty. Zaměstnavatel na sebe převzal veškeré náklady na stravování i ubytování, zaměstnanci byla poskytnuta snídaně, oběd i večeře. Protože je zaměstnanec nemusel hradit ze svého, bude mu denní sazba za pracovní cestu snížena o 20 % za bezplatně poskytnutou snídani, a o dalších 40 % za bezplatně poskytnutý oběd a večeři.
Pro nárok na diety je rozhodující doba strávená mimo domov
Diety v Německu jsou vypláceny poněkud odlišně od diet v České republice. Zatímco v České republice se rozlišují tři výše náhrad podle tří různých délek trvání služební cesty, v Německu je to s dietami trochu jinak. Pro stanovení jejich výše je rozhodné především to, zda zaměstnanec v rámci pracovní cesty stráví mimo domov i noc. Pro jednodušší přehled uvádíme diety v Německu ve srovnání s dietami v Česku:
Výše diet v České republice:
Délka pracovní cesty (v 1 dni) | Soukromý sektor | Státní sektor |
5 až 12 hodin | 87 Kč | 87 - 103 Kč |
12 až 18 hodin | 131 Kč | 131 - 158 Kč |
18 až 24 hodin | 206 Kč | 206 - 246 Kč |
Výše diet v Německu
Délka pracovní cesty | Výše náhrady stravného |
8 až 24 hodin | 14 € |
více než 24 hodin | 28 € |
Pan Novák pracuje ve společnosti v Chemnitzu jako elektrikář. Zaměstnavatel přijme zakázku v Drážďanech a vyšle pana Nováka provést elektrikářské práce do Drážďan. Pan Novák do Drážďan přijede v pondělí v 9 hodin dopoledne, v Drážďanech přespí až do pátku, kdy ve 14 hodin odpoledne odjíždí zpět domů. Pan Novák má v této situaci nárok na 14 € za pondělí a pátek a 28 € za úterý, středu a čtvrtek, kdy se na služební cestě probouzel i usínal. Celkem panu Novákovi náleží 112 € na dietách.
Zkrátit diety o bezplatnou stravu je možné, i když ji zaměstnanec nevyužije
Německá legislativa ve věci krácení diet jako náhrad za stravu o bezplatně poskytnutá jídla uvažuje také situaci, kdy zaměstnanci vyslaný na služební cestu sice bylo bezplatně poskytnuto jídlo, ovšem tento zaměstnanec jídlo zdarma nevyužil. Podle německých zákonů nezáleží na tom, zda zaměstnanec stravu skutečně přijal či nikoli, rozhodující pro nárok zaměstnavatele snížit o tuto stravu výši diet plyne pouze ze skutečnosti, že zaměstnavatel toto jídlo pro svého zaměstnance obstaral.
Nezáleží přitom ani na důvodu, proč zaměstnanec toto jídlo nepřijal. Pokud se tedy dostanete do situace, že z nějakého důvodu nemůžete k jídlu usednout, nechte si jej třeba zabalit s sebou. Vyhnete se tak situaci, kdy si jídlo nakonec platíte ze svého a náhradu za tento výdaj za něj nedostanete. Výjimkou z krácení diet je samozřejmě situace, kdy je zaměstnanec sice ubytován v hotelu, ale stravu si musí hradit ze svého, protože hotel snídaně nebo jiná jídla k zaplacenému ubytování zdarma neposkytuje. To je však vždy uvedeno na vyúčtování ubytování, kterou musíte spolu s výkazem pracovní cesty předložit zaměstnavateli.
Náš blog
Ostatní uživatelé také hledali:
[/vc_column_text]
Ein Kommentar
Mám zájem oprace SME tři lidé naprace