Ten příspěvek by mohl zajímat i ostatní. Sdílej ho se svými přáteli!

Formulář A1 při práci v Česku a Německu: Kdy ho potřebujete

Publikováno: 31. května 2023, aktualizováno: 23. září 2026 – Bydlíte v Česku, pracujete v Německu a k tomu máte zaměstnání nebo podnikání také v České republice? Pak už nestačí jednoduché pravidlo, že sociální a zdravotní pojištění platíte v zemi, kde pracujete. Evropská pravidla musí určit jeden stát, jehož systém sociálního zabezpečení se na vás bude vztahovat. Potvrzením této příslušnosti je formulář A1.

Formulář A1 se používá při práci ve více členských státech, ale také například při dočasném vyslání pracovníka do zahraničí. Neznamená to však, že ho potřebuje každý český pendler. Pokud pouze bydlíte v České republice a každý den dojíždíte do jednoho zaměstnání v Německu, zpravidla podléháte německému systému sociálního zabezpečení. Samotné přeshraniční dojíždění ještě není důvodem pro A1. Evropská pravidla obecně stanovují, že přeshraniční pracovník platí sociální pojištění v zemi, ve které pracuje. Situace se mění ve chvíli, kdy skutečně vykonáváte výdělečnou činnost ve více státech.

Co je formulář A1?

A1 je evropský přenosný dokument, který potvrzuje, právním předpisům sociálního zabezpečení kterého státu podléháte. Nejde tedy o formulář, ve kterém si sami vyberete, zda chcete být pojištěni v Česku nebo v Německu. Stát příslušný pro vaše sociální zabezpečení se určí podle pravidel EU a A1 následně tuto skutečnost dokládá. ČSSZ svou elektronickou službu popisuje právě jako žádost o určení použitelných právních předpisů sociálního zabezpečení a vystavení potvrzení A1.

Základním principem evropské koordinace je, že na člověka se má v jednom okamžiku vztahovat systém sociálního zabezpečení pouze jednoho členského státu. Nemůžete si proto z jednoho zaměstnání odvádět sociální pojištění v Německu a z druhého nezávisle v Česku jen podle toho, kde jste peníze vydělali.

Kdy český pendler formulář A1 nepotřebuje

Nejčastější situace nastává, když bydlíte v České republice, zaměstnavatele máte v Německu a veškerou práci fyzicky vykonáváte v Německu. V takovém případě jste přeshraniční pracovník, ale nepracujete ve dvou státech. Standardně se na vás vztahují německé předpisy sociálního zabezpečení. Pro možnost čerpat zdravotní péči také v České republice pak může být důležitý formulář S1, nikoli A1. Více vysvětlujeme v článku Formulář S1 pro pendlery: Jak ho získat a používat v Česku.

Kdy naopak formulář A1 řešit

A1 je pro české pracovníky důležitý především tehdy, když se jejich výdělečná činnost skutečně odehrává ve více státech. Typickým příkladem je člověk, který má zaměstnání v Německu a současně druhé zaměstnání v Česku. Stejně tak může jít o zaměstnance německé firmy, který část týdne pravidelně pracuje z českého home office, nebo člověka zaměstnaného v Německu, který současně podniká v České republice. A1 se používá také při vyslání pracovníka zaměstnavatelem do jiného státu. To je ale jiná situace než běžné každodenní dojíždění za prací přes hranice.

Práce současně v Česku a Německu

Nejsložitější situace nastává, když jste zaměstnaní ve více členských státech. Evropská pravidla potom zohledňují mimo jiné vaše skutečné bydliště, rozsah práce vykonávané v jednotlivých zemích a sídla zaměstnavatelů. Pokud vykonáváte podstatnou část své práce v zemi bydliště, použijí se zpravidla předpisy této země. Za podstatnou část činnosti se obecně považuje nejméně 25 % pracovní doby a/nebo odměny. Posuzuje se přitom také předpokládaná situace v následujících 12 měsících.

Příklad: práce v Německu a brigáda v Česku

Představte si, že bydlíte v Česku, od pondělí do pátku pracujete pro německého zaměstnavatele a zároveň pravidelně pracujete pro českého zaměstnavatele. Pokud práce vykonávaná v České republice představuje podstatnou část vaší celkové zaměstnanecké činnosti, tedy obecně alespoň 25 %, mohou se na vás vztahovat české předpisy sociálního zabezpečení.

Pokud naopak v zemi bydliště podstatnou část práce nevykonáváte, nastupují další pravidla podle toho, kde mají jednotliví zaměstnavatelé sídlo. U člověka s jedním zaměstnavatelem v zemi bydliště a druhým zaměstnavatelem mimo ni může například připadnout příslušnost státu zaměstnavatele sídlícího mimo stát bydliště. Konkrétní situaci však musí posoudit příslušná instituce.

Pracuji v Německu a podnikám v Česku

Tohle je další častá situace českých pendlerů. Jestliže jste zaměstnaní v jednom členském státě a současně samostatně výdělečně činní v jiném, evropská pravidla obecně stanovují příslušnost k systému země, ve které vykonáváte zaměstnání. Pokud tedy pracujete jako zaměstnanec v Německu a vedle toho máte OSVČ v České republice, bude zpravidla rozhodující německý systém sociálního zabezpečení.

Ani v této situaci ale není správné souběh jednoduše ignorovat. ČSSZ má přímo samostatnou žádost určenou pro člověka, který vykonává zaměstnání a zároveň samostatnou výdělečnou činnost na území dvou nebo více států. Příslušnost k systému je potřeba oficiálně určit, protože podle ní se následně řeší odvody z jednotlivých výdělečných činností.

Ilustrační obrázek. Zdroj: Pexels

Co když podnikáte v Česku i Německu?

U člověka, který je samostatně výdělečně činný ve více členských státech, platí jiná pravidla než při kombinaci zaměstnání a podnikání. Pokud vykonává podstatnou část samostatné výdělečné činnosti ve státě svého bydliště, vztahuje se na něj zpravidla systém tohoto státu. Pokud nikoli, posuzuje se mimo jiné centrum zájmu jeho činnosti. Také pro OSVČ má ČSSZ samostatnou elektronickou službu pro určení použitelných předpisů a vystavení A1.

A1 a home office z České republiky

Pozor si musí dát také zaměstnanci německých firem, kteří bydlí v Česku a část týdne pracují z domova. Home office vykonávaný v České republice je z pohledu evropských pravidel prací vykonávanou v Česku. Pokud tedy pravidelně pracujete část týdne v Německu a část v českém home office, vykonáváte činnost ve dvou členských státech.

Za standardních pravidel se znovu sleduje hranice podstatné části činnosti. Pokud v zemi bydliště vykonáváte alespoň 25 % práce, mohla by se na vás začít vztahovat legislativa státu bydliště. Pro přeshraniční práci na dálku ale existuje důležitá výjimka.

Při 25 až méně než 50 % home office může zůstat německé pojištění

Česká republika a Německo jsou zapojeny do evropské Rámcové dohody o přeshraniční práci na dálku, která platí od 1. července 2023. Za splnění podmínek umožňuje zaměstnanci, který pracuje pro zaměstnavatele v jednom signatářském státě a z domova v jiném, požádat o zachování systému státu zaměstnavatele i tehdy, když z domova vykonává 25 % až méně než 50 % pracovní doby. ČSSZ výslovně uvádí, že dohoda se vztahuje také na přeshraniční telework mezi Českou republikou a Německem.

Příklad: Bydlíte v České republice, máte pouze německého zaměstnavatele a dva dny z pětidenního pracovního týdne pracujete z domova v Česku. To odpovídá přibližně 40 % pracovní doby.

Podle běžného pravidla 25 % by mohla vzniknout příslušnost k českému systému. Pokud ale splňujete podmínky Rámcové dohody a požádáte o její použití, může vám zůstat německý systém sociálního zabezpečení. Nejde však o automatické pravidlo pro jakoukoli práci z domova. Musí jít o přeshraniční práci na dálku splňující podmínky dohody a je potřeba příslušný postup administrativně vyřídit.

Co když pracujete z Česka méně než 25 % času?

Pokud máte jednoho německého zaměstnavatele, bydlíte v České republice a v Česku pravidelně vykonáváte méně než 25 % své práce, standardní pravidla zpravidla vedou k příslušnosti státu, ve kterém má zaměstnavatel sídlo, tedy Německa. Ani zde ale není rozumné odhadnout výsledek pouze podle vlastního výpočtu. Pokud pravidelně pracujete ve více státech, máte tuto situaci oznámit instituci sociálního zabezpečení v zemi bydliště.

Kdo rozhodne, kde budete pojištěni?

Pokud vykonáváte činnost ve dvou nebo více členských státech, evropská pravidla stanovují, že tuto skutečnost oznámíte instituci sociálního zabezpečení ve státě svého bydliště. U člověka skutečně bydlícího v České republice jde tedy o ČSSZ.

Instituce místa bydliště posoudí situaci, předběžně určí použitelné právní předpisy a komunikuje s institucemi ostatních dotčených států. Evropská pravidla tento postup výslovně stanovují pro osoby pracující ve dvou nebo více členských zemích. A1 je následně potvrzením toho, který systém sociálního zabezpečení se na vás vztahuje.

Jak požádat o A1 v České republice

ČSSZ dnes umožňuje žádost podat elektronicky prostřednictvím svého ePortálu. Služba se jmenuje Žádost o určení použitelných právních předpisů. Zaměstnanec nebo jeho zaměstnavatel prostřednictvím ní žádá o posouzení příslušnosti k systému sociálního zabezpečení a vystavení potvrzení A1. Elektronická služba je určena i pro situaci, kdy je člověk zaměstnancem a zároveň OSVČ. ČSSZ může při posuzování potřebovat informace o vašem bydlišti, zaměstnavatelích, pracovních smlouvách, místech výkonu práce a rozsahu práce vykonávané v jednotlivých zemích.

Co se stane s odvody, když A1 určí Česko nebo Německo

Výsledkem nemá být situace, kdy budete část sociálního zabezpečení platit v Česku a část v Německu. Evropské koordinační předpisy mají právě zajistit, aby se na člověka vztahoval jeden systém sociálního zabezpečení. Pokud se například zjistí, že se na vaši práci vztahují české právní předpisy, mohou povinnosti podle českého systému vzniknout také zahraničnímu zaměstnavateli. A obráceně, pokud se použijí německé předpisy, může mít zaměstnavatel z jiného státu registrační a odvodové povinnosti podle německého systému.

Evropská pravidla počítají s tím, že zaměstnavatel může mít povinnost registrovat se a odvádět pojistné i v jiném členském státě, než ve kterém má své sídlo. Není tedy správné předpokládat, že zahraniční zaměstnavatel odvody do druhé země neposílá a problém se vyřeší zvýšením srážek u druhého zaměstnavatele.

Formulář A1 neřeší daně

A1 se týká sociálního zabezpečení, nikoli daně z příjmů. To, že podle A1 podléháte například německému systému sociálního zabezpečení, ještě automaticky neznamená, že všechny své příjmy zdaňujete pouze v Německu. Daňová pravidla se řídí národní legislativou a smlouvami o zamezení dvojího zdanění a mohou vést k jinému výsledku než pravidla sociálního zabezpečení. Evropský portál Your Europe výslovně upozorňuje, že pravidla pro zdanění přeshraničních pracovníků se mohou výrazně lišit od pravidel určujících stát sociálního zabezpečení.

A1 není totéž co S1

Tyto dva formuláře se u pendlerů často zaměňují. A1 potvrzuje, kterému systému sociálního zabezpečení podléháte. S1 umožňuje za určitých podmínek registrovat nárok na zdravotní péči v zemi bydliště, přestože jste zdravotně pojištěni v jiném státě. Například člověk bydlící v ČR a zaměstnaný pouze v Německu může potřebovat S1 pro zdravotní péči v Česku, ale samotné každodenní dojíždění obvykle není důvodem k A1. Přehled dalších dokumentů najdete v článku Formuláře pro pendlery: Kdy potřebujete A1, S1, U1 nebo U2.

A1 při vyslání do Německa

A1 se používá také při vyslání, což je jiná situace než souběžná práce ve dvou zemích. Pokud například česká firma dočasně vyšle svého zaměstnance vykonávat práci do Německa, může zaměstnanec za splnění podmínek zůstat v českém systému sociálního zabezpečení. Při standardním vyslání může A1 potvrzovat zachování systému vysílající země až po dobu 24 měsíců. Právě vyslaní zaměstnanci se s kontrolou A1 setkávají často, protože dokument dokládá, že jsou řádně pojištěni v jiném členském státě.

Nejčastější otázky k formuláři A1

Potřebuji A1, když každý den dojíždím z Česka do práce v Německu?

Pokud máte pouze jedno zaměstnání v Německu a veškerou práci vykonáváte tam, samotné bydliště v Česku a dojíždění přes hranice obvykle neznamená, že potřebujete A1. Standardně podléháte systému země výkonu práce, tedy Německa.

Potřebuji A1, když mám práci v Německu a brigádu v Česku?

Takovou situaci je potřeba oznámit a určit, které právní předpisy se na vás vztahují. Výsledek závisí zejména na rozsahu práce v zemi bydliště a na sídlech zaměstnavatelů.

Co když pracuji v Německu a mám OSVČ v Česku?

Při zaměstnání v jednom členském státě a samostatné výdělečné činnosti v jiném se obecně použijí předpisy země zaměstnání. U zaměstnance v Německu tedy zpravidla německé předpisy. Souběh ale musíte oznámit a nechat příslušnost oficiálně určit.

Potřebuji A1 kvůli českému příjmu z pronájmu?

Ne kvůli samotnému pronájmu. A1 řeší příslušnost k systému sociálního zabezpečení při zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Daň z příjmů je samostatné téma.

Potřebuji A1 při home office v Česku?

Pokud pravidelně vykonáváte část práce pro německého zaměstnavatele z České republiky, jde o práci ve více státech a příslušnost k systému je potřeba řešit. Při přeshraničním teleworku v rozsahu 25 % až méně než 50 % pracovní doby může za splnění podmínek Rámcové dohody zůstat zachován systém státu zaměstnavatele.

Mohu si vybrat, jestli budu pojištěný v Česku nebo Německu?

Ne. Použitelné předpisy stanovují evropská koordinační pravidla podle vaší konkrétní pracovní situace. A1 výsledek potvrzuje.

Souběh práce ve dvou zemích řešte dříve, než vznikne problém

Pokud pouze dojíždíte z Česka do zaměstnání v Německu, situace bývá poměrně jednoduchá. Jakmile ale přidáte druhé zaměstnání, českou OSVČ nebo pravidelný home office z České republiky, může se změnit stát příslušný pro vaše sociální zabezpečení. Nesnažte se proto sami rozhodnout podle toho, kde vyděláváte víc nebo kde máte hlavní pracovní poměr. U práce ve více členských státech oznamte situaci instituci sociálního zabezpečení v zemi svého bydliště a nechte použitelné právní předpisy oficiálně určit. Formulář A1 pak slouží jako potvrzení, podle kterého systému mají být vaše přeshraniční pracovní aktivity z hlediska sociálního zabezpečení posuzovány.

Náš blog

První den práce ve výrobě v Německu: Od příchodu do konce směny

20/10/2026 , Petra

Informace, Kariéra

Nástup do nové práce je stresující sám o sobě, natož když vás čeká nová práce ve výrobě v Německu, kde...