
K práci v Německu ještě jednu v Česku? Ano, ale potřebujete formulář A1
Pracujete v Německu a máte možnost zajímavého přivýdělku v Česku? Nebo naopak? Právě teď se vydáváte na tenký led, na kterém se často chybuje. Mít dvě práce ve dvou zemích není jen tak, zvlášť když nemůžete být sociálně i zdravotně pojištěni ve dvou státech. Možná právě pro tuhle složitost mají pendleři tendence svůj pracovní poměr v Česku tajit. To vás ale ve finále může stát spoustu peněz nejen na pokutách, ale i na absenci nároku na náhradu mzdy v případě nemoci nebo nároku na důchod. Řešení je přitom jednoduché, stačí vyplnit formulář A1, kterým se určí jedna země, kde budete pojištěni. Pojďme se proto podívat, jak správně postupovat v případě, že chcete pracovat v Německu a v Česku chodit na brigádu – nebo naopak.
1. Zeptejte se svého šéfa, zda vám druhou práci povolí
Možná si říkáte, co je šéfovi do toho, co děláte mimo pracovní dobu. Jenže kromě jiného je váš zaměstnavatel vázán zákonem o pracovní době a nesmí vám například plánovat směny s odstupem menším než 11 hodin od vaší poslední směny. To platí i pro směny mezi různými zaměstnavateli. Pokud tedy skončíte v jedné práci v 16:30, není možné, abyste hned v 18:00 nastoupili třeba za bar. Ohlídat toto musíte nejen vy, ale i vaši zaměstnavatelé. Při takovém pracovním vytížení se totiž zvyšuje riziko pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a vaše následná pracovní neschopnost je potom věcí vašich zaměstnavatelů. Ti se proto dobrovolně nebudou vystavovat riziku popotahování ze strany státu za to, že vás nechají přebíhat z práce do práce.
Druhá věc, kterou musíte jako přeshraniční pracovník zaměstnaný ve dvou státech vyřešit, je určení příslušnosti k sociálnímu systému jedné země. Není totiž možné být přihlášen ke zdravotnímu a sociálnímu systému ve dvou státech současně. Z vaší mzdy budou ale oba zaměstnavatelé muset platit odvody. Proto je nutné stanovit jeden stát, kam budou odvody odcházet. A k tomu potřebujete potvrzení vašeho zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr.
2. Vyplňte společně formulář A1
Panují mylné domněnky, že formulář A1 je určen jenom živnostníkům. Ve skutečnosti existuje i verze pro zaměstnance a samozřejmě i pro osoby, co jsou v jedné zemi zaměstnáni na smlouvu a ve druhé pracují na živnost. Všechny formuláře přikládáme zde:
- Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení – pro OSVČ v ČR, které budou vykonávat svou živnost v Německu.
- Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení – pro zaměstnance, kteří si našli další zaměstnání na jakýkoli typ úvazku ve druhé zemi.
- Společná žádost zaměstnance, zaměstnavatele a OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení – pro osoby, které chtějí v jedné zemi pracovat na živnost a ve druhé být v zaměstnaneckém poměru.

Leze vám z té byrokracie hlava kolem?
3. Proč se vyplňuje formulář A1?
Jak jsme psali výše, není možné být současně sociálně a zdravotně pojištěn ve dvou zemích. Pokud máte hlavní pracovní poměr v Německu, máte zde i zdravotní a sociální pojištění a v České republice vás evidují už jen v rámci pomocného pojištění. Ve chvíli, kdy si najdete v Česku práci, jste povinni platit odvody na zdravotní pojištění. Jenže pokud už jste pojištěni v Německu, česká zdravotní pojišťovna od vás platbu nepřijme, protože vás jako pojištěnce neeviduje. Vy ale máte povinnost ze mzdy zdravotní pojištění odvést. Co teď?
Právě k tomu slouží formulář A1, kterým se určí, pod kterou zemi spadáte. V této zemi budete platit zdravotní pojištění i z příjmu, který získáte v zemi druhé. Zjednodušeně tedy nastane tento proces: Pracujete v Německu na hlavní pracovní poměr a v Česku si najdete práci na částečný úvazek. Zajdete za svým německým šéfem a zeptáte se ho, zda souhlasí s tím, abyste měli další práci. Pokud bude souhlasit, ve formuláři vám vyplní potvrdí požadované informace. Formulář A1 odešlete na příslušnou OSSZ dle vašeho trvalého bydliště, která z údajů uvedených ve formuláři A1 určí, která země bude odpovědná za vaše zdravotní a sociální pojištění, a tedy i za vaše platby.
V tomto případě to bude pravděpodobně Německo, pokud zde odpracujete nejvíce hodin a většina vašich příjmů pochází právě odsud. Čeští zaměstnavatelé ale zpravidla neposílají platby za sociální a zdravotní pojištění do zahraničí. Tyto platby vám tedy z českých příjmů nebudou odečteny, ale vaše německé odvody se o to zvýší.
4. Co všechno musím k formuláři A1 doložit?
Pendleři ve dvou zaměstnaneckých poměrech doloží následující dokumenty:
- Ověřená kopie pracovní smlouvy včetně všech změn a dodatků
- Ověřená kopie potvrzení o příslušnosti k právním předpisům vystaveného zahraniční institucí (pokud bylo vystaveno)
- Ověřená kopie dokumentů, na základě kterých pracuje v dané zemi (zvací dopis, potvrzení o stáži apod.) – pokud takové dokumenty existují
- Čestné prohlášení zahraničního zaměstnavatele, pokud pendler žádá o výjimku z příslušnosti k cziím právním předpisům
Pokud budete v jedné zemi pracovat a ve druhé vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, pak k uvedeným dokumentům přiložte ještě:
- Kopii oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti (živnostenského listu)
5. Do kdy musím formulář odevzdat OSSZ?
Tuto zákonnou povinnost musíte splnit do 30 dnů ode dne, kdy došlo k souběhu zaměstnání nebo k souběhu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti.
6. Hrozí něco v případě, že formulář A1 nedoložím?
Formulář A1 je nutné včas doložit hlavně v případě dlouhodobě vyslaných zaměstnanců. V případě kontroly totiž za absenci formuláře A1 hrozí vysoké pokuty nebo dokonce zákaz výkonu činnosti. Pokud tuto povinnost nesplníte jako pendler, dopouštíte se v případě nesplnění oznamovací povinnosti přestupku podle § 127 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, za který lze uložit sankci podle § 127 téhož zákona až do výše 20 tisíc korun.
Možná vás napadne, že se na neoznámení souběhu zaměstnání nikdy nepřijde, případně že je výše pokuty tak nízká, že se vám vyplatí zaplatit spíše ji, než odvody. Mějte ale na paměti, že v případě nemoci nebo úrazu dostanete nemocenské dávky vypočítané jen z jednoho příjmu. Problém u zaměstnanců také nastane s tím, že česká zdravotní pojišťovna nebude mít platbu odvodů ke komu přiřadit, neboť jako pendleři NEJSTE z pohledu české pojišťovny jejími pojištěnci. A v neposlední řadě, pamatujte, že v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se vždy zjišťují okolnosti jejich vzniku. Pokud je zjištěno porušení zákona, které přímo vede k úrazu nebo nemoci, pojišťovna v takovém případě nehradí náhrady mzdy! To se pochopitelně týká i porušení zákona o pracovní době.
Zde si dovolíme poznámku. V životě jste povinni jednat tak, abyste předcházeli vzniku pojistné události. Ať už to znamená, že neopustíte byt se zapnutým gulášem na plotně nebo že neusednete za volant pod vlivem návykových látek. Pojišťovny, a to jak zdravotní, tak soukromá, u které máte sjednanou pojistku, s tímto předpokladem pracuje. Pokud se tedy dobrovolně vystavíte riziku vzniku pojistné události, pojišťovna vám škody neuhradí. Pokud vás někdo do porušování zákona nutí, a to včetně zaměstnavatele, odmítněte se mu podřídit. Jde přeci o vaše peníze.