
Publikováno: 23. listopadu 2022 – Dojíždíte za prací do Německa? A víte, za jakých podmínek máte nárok na cestovní náhrady neboli diety? To, že dojíždíte do práce v Německu, zaměstnavateli samo o sobě neukládá povinnost vám na cesty přispívat. Někteří zaměstnavatelé to přesto dělají a Fahrgeld u nich najdete jako jeden z dobrovolných benefitů. Jestliže to ale není váš případ, pořád si můžete odečíst alespoň nějaké náklady na dojíždění a tím vám může vzniknout přeplatek na daních, tzv. Pendlerpauschale. Pak jsou tu ale situace, kdy vás zaměstnavatel za prací vyšle mimo obvyklé pracoviště. A tady už nastává otázka: Mám nárok na diety?
V každé pracovní smlouvě, kterou uzavřete, byste měli najít konkrétní informaci o místě vašeho pracoviště. Pokud jste třeba operátor výroby nebo recepční, ve smlouvě máte uvedenu adresu místa, kde své povolání vykonáváte. Jiný případ ale mají třeba obchodní zástupci. Zatímco někteří zaměstnavatelé specifikují jako pracoviště místo, kam se po dni plném schůzek uchýlíte se svým počítačem a kde vás mohou klienti zastihnout, jiní naopak žádné jedno pracoviště nespecifikují, ale považují za něj třeba celý region, po kterém se o pracovní době pohybujete. Jiní vám pracovišť nadefinují víc. Jenže právě vaše místo pracoviště určuje váš nárok na diety – anebo uplatnění daňového odpočtu v rámci paušálu na dojíždění, tedy Pendlerpauschale.

Jezdíte do práce veřejnou dopravou? Na jízdné si můžete uplatnit Pendlerpauschale. Jedete autobusem za klientem? Nejspíš jde o služební cestu. Záleží, co máte napsáno ve smlouvě jako pracoviště.
Služební cesta a diety
Pouze zaměstnanec vyslaný zaměstnavatel na služební cestu má nárok na diety. Právním výkladem je služební cesta definována jako časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Může se tedy stát, že vás zaměstnavatel vyšle třeba na školení nebo stáž mimo vaše obvyklé pracoviště, počítá se ale i cesta třeba na jinou pobočku, než ke které jste vázáni pracovní smlovou. V tomto případě už má povinnost uhradit vám cestovní náhrady, tedy diety, a to v závislosti na tom, kolik hodin na této služební cestě strávíte. Do této doby se započítává cesta tam i zpět na pracoviště, které máte uvedené ve smlouvě. Cestovní náhrady sestávají z několika částí, a to:
- jízdné – pokud cestujete vlastním autem, zaměstnavatel vám zaplatí 30 centů za kilometr jízdy tam i zpět, případně vám v plné výši proplatí jízdenku na autobus nebo vlak – jízdné se vyplácí vždy, nezáleží na tom, jak dlouho jste byli mimo pracoviště, ale jestli jste měli se služební cestou nějaké další náklady!
- stravné – zde záleží na tom, zda jste na služební cestě déle, než jak obvykle trvá vaše pracovní doba – stravné se vyplácí až tehdy, trvá-li vaše pracovní cesta déle než 8 hodin
- ubytování
- parkovací lístky, další poplatky
Jenže ne každé povolání má svoje jedno pracoviště, které když opustíte, začneme se bavit o služební cestě a nároku na diety. Někdy totiž v pracovní smlouvě není definována konkrétní adresa, ale celé město. Pokud máte tedy třeba jako asistentka v pracovní smlouvě uvedeno jako pracoviště pouze „Marienberg“ a jdete na poštu v témže městě, jedná se o běžnou pracovní pochůzku, protože se stále nacházíte v místě, kde pracujete. Kdybyste ale byli vysláni na pobočku v Bautzenu, pak by se jednalo o služební cestu, protože jedete mimo lokalitu, kterou máte uvedenou ve smlouvě.
Jedno pracoviště = Erste Tätigkeitsstätte
Mít jedno pracoviště je typické třeba pro kancelářské zaměstnance. Jako asistentka máte jasně definováno, kde pracujete, protože charakter vaší práce vyžaduje vaší přítomnost na jednom místě. Podobné to má třeba i operátor výroby, stroj, který obsluhuje, si jen tak někam nepřenese, a tak je jako jeho pracoviště určena ta adresa, na které se stroj nachází. Na cestu z domova na toto pracoviště, kde každý den fyzicky pracujete, si můžete uplatnit slevu na dani (Pendlerpauschale). Jinou povinnost ale zaměstnavatel nemá. V jakém případě je tedy uplatněn paušál a kdy se jedná o služební cestu s nárokem na diety, je patrné z následujícího obrázku (zvětšíte ho kliknutím na něj).
Pokud tedy pojedete na služební cestu, pro výpočet náhrad je důležité, zda jste na služební cestu vyrazili rovnou z domova, nebo zda jste napřed jeli do práce. Jedete-li nejprve do práce a teprve odsud vyrazíte na služební cestu, cestovní náhrady dostanete až za cestu z práce. Jestliže ale jedete rovnou z domova, pak se počítá čas i kilometry již od chvíle, kdy jste z domova vyrazili.
Jedno pracoviště, ale časté pochůzky mimo pracoviště
Pracujete třeba jako automechanik, který má pracoviště v jedné konkrétní dílně, ale čas od času je třeba vyrazit za klienty přímo k nim domů, protože přepravit auto k vám je zkrátka nemožné. Nebo jste obchodní zástupce, který má jednu svou kancelář, ale s klienty si sjednává schůzky na místech, která vyhovují jim. Typické jsou také poštovní doručovatelky, které si ráno na poště vyzvednou dopisy k doručení a v rámci své pracovní doby je roznášejí ve svěřeném úseku. I v tomto případě platí pravidla jednoho pracoviště, jak jsme uvedli v předchozím odstavci. I zde je ovšem nutné podívat se do smlouvy. Máte jako pracoviště konkrétní adresu firmy, nebo je ve smlouvě uvedeno celé město? V rámci města byste totiž žádný nárok na diety neměli. Teprve kdybyste vyrazili za klienty do sousední obce, museli byste vyplnit cestovní příkaz – a teprve tehdy by vám vznikl nárok na diety.
I zde záleží na tom, jak dlouho trvala vaše absence mimo pracoviště. Byli jste pryč tři hodiny i s cestou? Pak se vejdete do vaší pracovní doby a nemáte nárok na stravné. Přesto vám ale zaměstnavatel nahradí jízdné a případné poplatky, například parkovné, které s vaší pracovní cestou souvisely.
Pendlování mezi několika pracovišti
Tahle situace je typická třeba pro zaměstnance ve stavebnictví nebo pro řidiče z povolání, hlavně pro ty dálkové. Pracujete tam, kde je zrovna potřeba. Ve smlouvě máte obvykle uvedeno, že místem výkonu práce je celý region nebo dokonce celá země. Zatímco jeden den tedy usínáte v Chemnitzu, už za týden se probouzíte třeba ve Stuttgartu. I když tedy může být těžké určit, co je vaším pracovištěm a kdy vám tedy vzniká nárok na diety, zas taková věda to není. U řidičů je to jednoduché, ti mají dopravní podniky nebo nějaká depa, ve kterých si vyzvednou svůj dopravní prostředek a odkud tedy vyrážejí na cesty. Cestu do takového depa je tedy možné uplatnit v rámci Pendlerpauschale, cestu z depa už pak jako služební cestu.
Ovšem i tady si dejte pozor! Jste řidič MHD s pevnou pracovní dobou a místem výkonu povolání v konkrétním městě? Pak pracujete jen v rámci své pracovní doby, dopravní prostředek i pohonné hmoty dodává zaměstnavatel a spíte doma. V tomto případě tedy není na co uplatnit cestovní náhrady.
Žádné hlavní pracoviště
Jiná situace ale je, pokud pracujete na stavbách, které jsou poměrně daleko od sebe. Tady záleží především na tom, co váš zaměstnavatel stanoví jako místo, odkud budete na stavby vyrážet. Pokud se jedná o firmu, která má nějakou kamennou pobočku, obvykle může své dělníky nabírat ráno zde a společně s vámi odjet na stavbu. Domluva ale může být i taková, že vás vyzvedne doma, tedy pokud jste po cestě a zajížďka k vám není příliš velká. V tom případě se za začátek pracovní cesty považuje toto místo, kde vás zaměstnavatel naloží. To pak určuje váš nárok na diety.
Nebo na stavby jezdíte sami svým autem a jedete rovnou z domova? Či jedete svým autem napřed do práce a pak zase svým autem až na stavbu? Pokud se scházíte před služebkou na pracovišti, za tuto cestu do práce si můžete uplatnit Pendlerpauschale. Místo složitého vysvětlování vám odpovědi poskytne níže uvedená grafika, ze které bude hned jasnější, co je služební cesta a co ještě ne.
Agenturní zaměstnanci v Německu a pracoviště
Velké diskuze se v Německu vedou také kolem agenturních zaměstnanců, kteří mají obvykle agenturu jako zaměstnavatele a pracoviště podle toho, v jaké firmě (právě) pracují. Každý agenturní zaměstnanec, který s agenturou podepíše smlouvu, dostává jako přílohu smlouvy list s místem zařazení. Právě toto místo zařazení je bráno jako vaše pracoviště, tedy ono „erste Tätigkeitstätte“. Na cestu z domova do firmy, kde pracujete, si tak můžete uplatnit Pendlerpauschale. Pokud by vás tato firma ale poslala třeba na školení nebo na dočasnou výpomoc jinam, tedy na služební cestu, pak si uplatníte cestovní náhrady dle výše uvedených grafik.
Pokud ale váš pracovní poměr s firmou skončí a agentura práce vám nabídne novou pozici v jiné firmě, pak znovu dostanete list pracovního zařazení s novým pracovištěm. Ani v tomto případě se tedy nebude jednat o pendlování mezi vícero pracovišti, a tedy ani v tomto případě nejpůjde o služební cesty.
Práce pro jednoho zaměstnavatele na dvou místech
Na závěr je tu ještě jedna situace, která se ale stává poměrně často. Pracujete třeba jako prodavačka pro jednoho zaměstnavatele, který má dvě nebo více prodejen. Po vás chce, abyste od pondělí do středy pracovala na prodejně A a ve čtvrtek a v pátek na prodejně B. Jak to funguje v praxi? I v tomto případě musí být definováno jedno místo jako hlavní pracoviště neboli erste Tätigkeitstätte. To obvykle stanovuje zaměstnavatel a nemusí to být to pracoviště, kde jste nejčastěji! Pokud zaměstnavatel žádné první (hlavní) pracoviště nestanoví, považuje se za něj to pracoviště, které máte z domova nejblíže.
První pracoviště zároveň musí splňovat následující předpisy: pracujete v něm alespoň dva celé pracovní dny v týdnu nebo alespoň jednu třetinu dohodnuté pracovní doby. Pokud tedy půlku týdne strávíte v provozovně A a druhou v provozovně B, přičemž vaším prvním pracovištěm je provozovna A, pak se na cesty na provozovnu B vztahují cestovní náhrady dle platných právních předpisů (připomínáme, že stravné až po osmi hodinách!).
Pracuji daleko od domova, mám nárok na diety?
Téma práce v Německu s ubytováním je velké a jak se zdá, řeší ho mnoho (nejen) pendlerů. Našli jste si práci podle vašich představ, ale je příliš daleko na to, abyste mohli každý den dojíždět. Je zaměstnavatel povinen vám zajistit nebo alespoň proplatit ubytování? Odpověď je prostá: není. To, že si dobrovolně vyberete práci daleko od domova, s sebou také nese povinnost zajistit, že se do ní každý den včas dostanete. Jestli budete dvě hodiny dojíždět nebo si pronajmete garsonku kousek od práce, to už je čistě vaše rozhodnutí. Přesto existují zaměstnavatelé, kteří zaměstnancům poskytují benefity v podobě příspěvku na bydlení nebo mají ubytovny pro zaměstnance. Takové zaměstnavatele pochopitelně najdete i v Česku, spojuje je jediné: nárok na ubytování nebo příspěvek na jízdné není vymahatelný.
Stejné je to s dietami. To, že v Německu strávíte celý týden mimo domov, který máte v Česku, není samo o sobě důvodem, proč by měl zaměstnavatel proplácet vaše bydlení nebo cesty. Jiná situace ale je, že vás zaměstnavatel z Česka pošle do Německa, kde kvůli vzdálenosti strávíte celý týden. Pak už se o vás postarat musí. Rozhodující pro nárok na diety je tedy vždy vzdálenost mezi pracovištěm a místem, kam vás zaměstnavatel právě vyšle. Jen to dává vzniknout nároku na uplatnění cestovních náhrad.
Předpokládá se totiž, že služební cestu vždy nařizuje zaměstnavatel a pokud byste ji jako zaměstnanci odmítli, vystavujete se riziku, že o zaměstnání přijdete. Proto je taková služební cesta více méně nedobrovolná, a proto si ji přeci nebudete platit z vlastní kapsy. A od toho jsou právě diety. Jak daleko to ale máte z domova do práce, kterou jste si dobrovolně vybrali, to už je věc druhá a záleží čistě na vašem rozhodnutí. Přesto vám Německo na cestování přispívá alespoň formou Pendlerpauschale.