
Formuláře pro pendlery: Kdy potřebujete A1, S1, U1 nebo U2
Publikováno: 30. listopadu 2023, aktualizováno: 23. září 2026 – Pracujete v Německu, ale bydlíte v České republice? Pak se můžete setkat s formuláři A1, S1, U1 nebo U2. Každý z nich ale slouží k něčemu úplně jinému.
S1 řeší zdravotní péči v zemi bydliště, A1 určuje příslušnost k systému sociálního zabezpečení, U1 dokládá předchozí doby pojištění pro podporu v nezaměstnanosti a U2 umožňuje za určitých podmínek dočasně pobírat přiznanou podporu při hledání práce v jiné zemi. Starší články na internetu přitom stále pracují také s označeními E106, E301, E303, E401 nebo E411. Některé z těchto formulářů byly nahrazeny novějšími dokumenty, jiné už nejsou standardní součástí současných žádostí. V tomto přehledu vysvětlujeme, které dokumenty jsou pro české pendlery aktuální v roce 2026 a kdy je mohou potřebovat.
Kdo je pendler neboli přeshraniční pracovník?
Podle evropských pravidel je přeshraničním pracovníkem člověk, který pracuje v jednom státě a bydlí v jiném, přičemž se do země bydliště vrací zpravidla každý den nebo alespoň jednou týdně. Typickým příkladem je zaměstnanec, který bydlí v Chomutově, Děčíně nebo Liberci, pracuje v Německu a pravidelně se vrací domů do České republiky. Základním pravidlem je, že přeshraniční pracovník zpravidla podléhá systému sociálního zabezpečení země, ve které pracuje. U zdravotní péče a nezaměstnanosti však platí zvláštní pravidla.
A1, S1, U1 nebo U2? Rychlý přehled
| Formulář | K čemu slouží | Typická situace |
| A1 | Potvrzuje, ve kterém státě jste sociálně zabezpečeni. | Pracujete ve více státech, kombinujete zaměstnání a podnikání nebo jste vyslaný pracovník. |
| S1 | Umožňuje registrovat nárok na zdravotní péči v zemi bydliště. | Pracujete a jste pojištění v Německu, ale žijete v Česku. |
| U1 | Potvrzuje předchozí doby pojištění nebo zaměstnání pro účely podpory v nezaměstnanosti. | Skončíte s prací v Německu a žádáte o podporu v Česku. |
| U2 | Umožňuje za podmínek EU dočasně pobírat už přiznanou podporu při hledání práce v jiné zemi. | Pobíráte podporu v jednom státě a jedete hledat zaměstnání do druhého. |
Evropská komise používá tyto přenosné dokumenty pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení mezi členskými zeměmi EU.
Formulář S1: zdravotní péče v Česku i při pojištění v Německu
Formulář S1 je pro české pendlery jedním z nejdůležitějších dokumentů. Pokud bydlíte v České republice, ale pracujete pouze v Německu, zpravidla jste zdravotně pojištění v Německu. Přeshraniční pracovníci však mají právo čerpat zdravotní péči také v zemi svého bydliště. Právě k registraci tohoto nároku slouží formulář S1, který nahradil mimo jiné dřívější formulář E106.
Kde získáte formulář S1?
S1 si sami nevytisknete a nevyplníte jako běžnou žádost. O jeho vystavení požádáte zdravotní pojišťovnu, u které jste pojištěni v Německu, tedy svou Krankenkasse. Vystavený dokument následně slouží k registraci nároku na zdravotní péči u zdravotní pojišťovny v České republice. Po registraci můžete jako přeshraniční pracovník čerpat zdravotní péči jak v Německu, tak v České republice za podmínek platných v daném státě. Podrobný postup najdete v našem článku Formulář S1 pro pendlery: Jak ho získat a používat v Česku.
Je S1 totéž jako EHIC?
Ne. Evropský průkaz zdravotního pojištění EHIC a formulář S1 mají rozdílný účel. S1 registruje váš nárok na zdravotní péči v zemi, kde bydlíte, přestože jste zdravotně pojištěni v jiném státě. U českého pendlera tedy typicky umožňuje registrovat právo na zdravotní péči v České republice, zatímco příslušnost k systému zdravotního pojištění zůstává v Německu. Více vysvětlujeme také v našem průvodci zdravotním pojištěním v Německu.
Formulář A1: když pracujete nebo podnikáte ve více státech
A1 má úplně jinou funkci než S1. Formulář A1 potvrzuje, právním předpisům kterého státu v oblasti sociálního zabezpečení podléháte. Používá se například při vyslání pracovníka do jiného členského státu nebo v situacích, kdy člověk vykonává výdělečnou činnost ve více zemích. Samotné každodenní dojíždění z Česka do jednoho zaměstnání v Německu ještě neznamená, že musíte mít A1. Jestliže pracujete pouze v Německu, základním pravidlem je příslušnost k německému systému.
Situace se mění například tehdy, když současně:
- pracujete jako zaměstnanec v Česku i Německu,
- vykonáváte část zaměstnání z České republiky,
- máte zaměstnání v Německu a zároveň podnikáte v České republice,
- pracujete ve více členských státech,
- nebo vás zaměstnavatel dočasně vysílá pracovat do jiné země.
V takových případech je potřeba určit, právní předpisy kterého státu se na vás vztahují.
Co když pracujete v Německu a podnikáte v Česku?
Také souběh zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti ve dvou různých státech je potřeba řešit. Podle evropských pravidel platí u osoby, která je zaměstnaná v jednom členském státě a současně vykonává samostatnou výdělečnou činnost v jiném, obecně právní předpisy země, ve které vykonává zaměstnání. To ale neznamená, že není potřeba situaci oznámit a nechat příslušnost oficiálně určit.
V České republice umožňuje ČSSZ podat elektronickou Žádost o určení použitelných právních předpisů. Služba je určena také pro zaměstnance, kteří současně vykonávají samostatnou výdělečnou činnost. Výsledkem může být vystavení formuláře A1. Podrobněji jednotlivé situace vysvětlujeme v článku Formulář A1 při práci v Česku a Německu.
Potřebujete A1 kvůli pronájmu bytu nebo jinému pasivnímu příjmu?
Samotný příjem z pronájmu není totéž jako zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost pro účely těchto evropských pravidel. Formulář A1 řeší příslušnost k systému sociálního zabezpečení při výdělečné činnosti. Není tedy dokumentem, který byste potřebovali pouze proto, že vedle německého zaměstnání například pronajímáte nemovitost v České republice.
Formulář U1: když po práci v Německu žádáte o podporu
U1 se týká nezaměstnanosti. Dokument potvrzuje období pojištění nebo zaměstnání získaná v jiném členském státě, aby je úřad rozhodující o nároku na podporu mohl zohlednit. U1 nahradil starší formulář E301. Pro českého pendlera je důležitý zejména tehdy, když skončí zaměstnání v Německu a následně žádá o podporu v nezaměstnanosti v České republice.
Kde žádá pendler o podporu v nezaměstnanosti?
U skutečného přeshraničního pracovníka je rozhodující jeho bydliště. Pokud jste během zaměstnání pracovali v Německu, bydleli v České republice a vraceli se domů denně nebo alespoň jednou týdně, při úplné nezaměstnanosti žádáte o dávky v zemi bydliště, tedy zpravidla v České republice. Doby pojištění získané v Německu se ale při posouzení nároku mohou zohlednit. Právě k jejich doložení slouží U1.
Musíte U1 vždy získat sami?
Je praktické si o dokument U1 požádat, protože může zpracování žádosti urychlit. Pokud jej ale nepředložíte, neznamená to automaticky, že český úřad nemůže německé doby zaměstnání ověřit. Podle Evropské komise si příslušná instituce může potřebné informace vyžádat od instituce v jiné zemi elektronicky.
Formulář U2: když jedete hledat práci do jiné země
U1 a U2 se často zaměňují, přestože mají úplně jinou funkci. U2 neřeší předchozí zaměstnání. Umožňuje za určitých podmínek pokračovat v pobírání již přiznané podpory v nezaměstnanosti, když odjedete hledat práci do jiného státu.
Příklad: Jste evidováni v České republice, máte zde přiznanou podporu v nezaměstnanosti a chcete odjet hledat zaměstnání do Německa. Pokud splníte stanovené podmínky a český úřad vám vystaví U2, můžete po omezenou dobu pokračovat v čerpání české podpory a současně hledat práci v Německu.
Stejný princip funguje i opačným směrem u člověka, kterému vznikl nárok na podporu v Německu a který splňuje podmínky pro její export.
Jak dlouho lze podporu přes U2 pobírat v zahraničí?
Standardně lze podporu při hledání zaměstnání v jiné zemi exportovat na tři měsíce. Instituce, která podporu vyplácí, může za určitých podmínek tuto dobu prodloužit až na šest měsíců, není však povinna prodloužení schválit. Před odjezdem je potřeba o U2 požádat instituci, která podporu vyplácí, a po příjezdu se včas zaregistrovat u služeb zaměstnanosti země, ve které práci hledáte.
U1 versus U2: jaký je rozdíl?
Rozdíl lze shrnout jednoduše:
U1 = kde a jak dlouho jste předtím pracovali nebo byli pojištěni.
U2 = můžete dál pobírat už přiznanou podporu, když jedete hledat práci do jiné země.
U českého pendlera, který po ztrátě německého zaměstnání žádá o podporu v ČR, bude proto obvykle relevantní především U1, nikoli U2.
Co se stalo s formulářem E106?
Starý formulář E106 dnes nahradil dokument S1. S1 se používá jako potvrzení nároku na zdravotní péči v zemi bydliště u osoby, která je pojištěna v jiném státě. Evropský přehled formulářů jej výslovně uvádí jako nástupce formulářů E106, E109 a E121. Pokud tedy jako český pendler hledáte na internetu „formulář E106“, ve většině současných situací hledáte právě informace o S1.
A co formuláře E401 a E411 pro Kindergeld?
Se starými formuláři E401 a E411 se můžete stále setkat ve starších článcích o německých přídavcích na děti. Nepovažujte je ale za univerzální formuláře, které musí každý český žadatel o Kindergeld automaticky stáhnout, vyplnit a přiložit k žádosti. Bundesagentur für Arbeit dnes pro přeshraniční žádosti zveřejňuje především formuláře Antrag auf Kindergeld (KG1), Anlage Kind, Anlage Ausland (KG51) a v příslušných případech například potvrzení zaměstnavatele KG54.
Aktuální postup a dokumenty proto vždy ověřujte podle současných pokynů Familienkasse. Podrobnosti najdete v našem průvodci Kindergeld – přídavky na děti v Německu.
Jednoduše na závěr
Pokud pouze bydlíte v České republice a každý den dojíždíte do jednoho zaměstnání v Německu, budete nejčastěji řešit S1, abyste mohli registrovat nárok na zdravotní péči také v ČR. A1 se stává důležitým zejména v okamžiku, kdy vykonáváte výdělečnou činnost ve více státech nebo jste vysláni do zahraničí. U1 využijete především po skončení zaměstnání při řešení podpory v nezaměstnanosti. A U2 potřebujete až tehdy, když už máte podporu přiznanou a chcete ji za stanovených podmínek pobírat také během hledání práce v jiné zemi.
Nejčastější otázky
Potřebuji jako český pendler formulář A1?
Ne automaticky. Jestliže pouze bydlíte v Česku a pracujete v jednom zaměstnání v Německu, samotné přeshraniční dojíždění není důvodem pro A1. A1 je důležitý zejména při práci ve více státech, při souběhu různých výdělečných činností nebo při vyslání.
Potřebuji S1, když pracuji v Německu a bydlím v Česku?
Pokud jste zdravotně pojištěni v Německu a chcete mít jako přeshraniční pracovník registrovaný nárok na zdravotní péči také v zemi bydliště, používá se k tomu formulář S1.
Mohu mít současně české a německé zdravotní pojištění?
Evropská pravidla vycházejí z principu, že člověk podléhá právním předpisům sociálního zabezpečení pouze jednoho státu. S1 vám nevytváří druhé samostatné zdravotní pojištění v Česku, ale umožňuje zde registrovat nárok na zdravotní péči na základě pojištění v příslušném státě.
Potřebuji U1, když končím v Německu?
Pokud chcete v České republice žádat o podporu v nezaměstnanosti a potřebujete doložit německé doby zaměstnání nebo pojištění, U1 je vhodným dokumentem. Pokud jej nemáte, příslušné instituce si mohou potřebné údaje předat také elektronicky.
Je U2 německá podpora pro české pendlery?
Ne. U2 je povolení k dočasnému pokračování ve výplatě již přiznané podpory v nezaměstnanosti během hledání práce v jiném státě.
Kde zjistím, který formulář potřebuji?
Záleží především na tom, zda řešíte zdravotní pojištění, souběh práce ve více státech nebo nezaměstnanost. U zdravotního pojištění kontaktujte svou Krankenkasse a českou zdravotní pojišťovnu, u určení použitelných předpisů sociálního zabezpečení ČSSZ a při nezaměstnanosti příslušný úřad práce.


































