Publikováno: 14. července 2021 – I když koronavirus způsobil krizi na trhu práce, která ještě není u konce, stoupl počet nově obsazovaných pracovních míst o 20 procent oproti době před pandemií. Nejvýraznější změnou v profesních životech během lockdownu byla změna oboru, ve kterém lidé pracovali. Na nárůst počtu osob v produktivním věku, které přišly o práci, dokázaly rychlým náborem zareagovat velké společnosti typu obchodní řetězce, sklady nebo distribuční centra. Například společnost Amazon přijala jen za březen roku 2020 na šest stovek nových zaměstnanců. Valná většina z nich přišla z oborů gastronomie, hotelnictví a cestovního ruchu. Část uchazečů opouštěla oblast osobních služeb, která byla lockdownem taktéž silně zasažena.
Noví zaměstnanci mohou pomoci firmám najít cestu z krize
Podle Tobiase Zimmermanna, experta na trh práce ve společnosti Stepstone, závisí budoucnost firem především na zaměstnancích, kteří dokáží generovat zisky. Aby bylo možné oživit ekonomiku společností, měly by firmy podle Zimmermannova doporučení již nyní investovat do náboru vzdělaných zaměstnanců, kteří společnostem mohou pomoci najít cestu zpět na výsluní. Které obory jsou tedy nyní v Německu nejhojněji obsazovány?
Bez zaměstnanců na nejnižším stupni hierarchie by nefungoval nikdo
Celých pět procent všech nabídek práce zaujímají řemesla, výrobní pozice a služby. Bez nich by to zkrátka nešlo. Sebelepší projekťák může přijít se sebepokrokovější vizí, pokud ji ale nemá kdo realizovat, je k ničemu. Pozice jako operátor výroby, svářeč, zámečník a další mají na trhu práce nenahraditelné zastoupení – a také neochvějnou jistotu práce. Pokud totiž firma koronavirus přežila, přežije mnohé další. Jen musí včas a správně zareagovat na změny na trhu.
Marketing a komunikace: můžeš umět cokoli, když nejsi vidět, jako bys nebyl
Na šestém místě v soutěži o nejvíce inzerovaných nabídek práce v Německu patří oblasti marketingu a komunikace. Firmy po restartu musí být vidět. Marketéři pomáhají firmě nalézat novou identitu a šířit ji do povědomí veřejnosti. Odborníci na komunikace pak tento brand vytvořený marketéry dopilují k dokonalosti a výsledkem je společnost, která se vám vybaví jako první, když se řekne…
Finance pomohou firmám vyléčit finanční specialisté
Neméně zásadní jsou pro budoucnost jednotlivých firem také zaměstnanci v oblasti financí. Účetní, kontroloři, ti všichni jsou potřeba všude tam, kde se vede, aby dohlíželi na tok peněz. Potřeba jsou ale i tam, kde se nevede. Jejich úkolem totiž není jen správně odvést daně, ale také hledat způsoby, jak společnosti pomoci ušetřit náklady a vygenerovat vyšší zisky. Koneckonců, právě sledování, kam teče nejvíce peněz, může firmě ušetřit nemalé finance a namísto jejich vyhazování vytvořit finanční rezervy, čímž si firmy zajistí, že budou mít na výplaty i v době, kdy objem výroby znovu klesne.
Noví zaměstnanci pro obchody – hlavně ty online
Necelou desetinu inzerovaných míst a třetí místo k tomu zabírají inzerce na obsazení pozic v oboru nákupu a prodeje. Pandemii totiž obecně vévodily online nákupy. Největší zájem mezi provozovateli e-shopů a platforem na online nákupy byl o brigádníky, kteří by pokryli vytíženost obchodů. Většina e-shopů v době pandemie vykazovala zisky srovnatelné se zisky v předvánoční době, kdy počet objednávek oproti zbytku roku prudce vzrůstá. Předpokládá se, že významná část kupní síly již v prostředí online nakupování zůstane. A protože e-shopy se neobejdou nejen bez skladníků či zaměstnanců, kteří objednávky zpracovávají, ale i s přepravou objednaného zboží, není divu, že i oblast logistiky je jednou z pěti oblastí, kterým se v Německu aktuálně daří lépe, než v době před covidem.
Počítače, software, internet: obor budoucnosti
Velký boom zažilo během pandemie digitalizování procesů a přenos pracovního prostředí domů, do kanceláří homeofficů. To by se neobešlo bez IT specialistů a software vývojářů. Poptávka po nich zaujímá 16 procent všech inzerátů práce, které v Německu aktuálně najdete, a obor IT je tak druhým nejobsazovanějším. IT specialisté měli v době, kdy se digitalizovalo snad úplně vše, plné ruce práce. A protože si nejen velké firmy, ale i běžní lidé navykli s online prostředím pracovat, rozšiřují společnosti svá IT oddělení o další pracovníky.
Největší zájem je v Německu o schopné manažery
Víte ale, které pozice jsou v Německu obsazovány v polovině roku 2021 nejvíce? Koronavirus způsobil, že na prvním místě s přehledem a krásnými 18 procenty umístil zájem o inženýry a technická povolání. Projektoví manažeři, elektrotechnici, servisní technici a jiní odborníci s manažerskou praxí jsou aktuálně nejcennějším artiklem na trhu práce v Německu. A proč právě oni? Schopný manažer totiž dokáže odhalit nedostatky, které firmu připravují o zakázky či zaměstnance, a tedy i o peníze. A právě o peníze jde v době krize především.
Zdravotnictví v Německu nemělo lidi ani před pandemií
V některých zdrojích se můžeme dočíst, že v době pandemie vzrostla poptávka po zdravotních sestrách, pečovatelkách a dalších pracovnících v oboru zdravotnictví. Podle Zimmermanna ale byl nedostatek zaměstnanců ve zdravotnictví již před pandemií, koronavirus na něj akorát více upozornil. Větší zájem je nicméně o laboranty či biochemické specialisty. Poptávka po zdravotních sestrách či pečovatelkách je totiž stále stejná.
Aby firmy našly vhodné zaměstnance, zvyšují platy nad úroveň standardu
Podle Zimmermanna má koronavirus a jeho výše popsané pozitivní dopady na trh práce v Německu další velké plus: Souboj firem o zaměstnance totiž zvedne i platy. Podle průzkumu, který společnost Stepstone provedla v prosinci roku 2020, tři ze čtyř společností uvedly, že nedostatek zaměstnanců u nich představuje akutní problém. Jedním z opatření, jak se krizi vyhnout, tak podle jejich slov bylo právě navýšení mezd. Vyšší mzdy totiž nejen přilákají nové uchazeče, ale udrží i stávající zaměstnance. Devět z deseti respondentů přitom uvedlo, že jsou ochotni změnit pracovní místo, pokud by nabídka práce byla atraktivnější.
Zaměstnanci jsou loajálnější, jak ukázal koronavirus. Hlavně kvůli strachu o místo
Koronavirus také způsobil, že zaměstnanci jsou vůči zaměstnavatelům loajálnější, než se obecně předpokládalo. V době pandemie razantně ubylo výpovědí podaných ze strany zaměstnanců. Zaměstnanci také byli ochotni přeorganizovat směny a vyjít tak vstříc kolegům, kteří v běžném režimu pracovat nemohli. Hlavní motivací pro loajalitu ale byla především obava ze ztráty zaměstnání a obtížného hledání nové práce.
Firmy se schopným vedením cestu z krize znají a budoucnosti se nebojí
A jak to bude s vývojem trhu práce do budoucna? Velkou šanci na úspěch mají firmy, které dokázaly zareagovat na změny na trhu. Ekonomicky prosperovaly především ty společnosti, které dokázaly rychle pozměnit zaměření své výroby podle aktuální poptávky. Většina firem, které koronavirus přežily, pracovala podle krizových plánů, které měly zpracované již z doby pandemie SARS nebo ptačí chřipky. Díky těmto plánům už totiž firmy přesně věděly, kteří zaměstnanci mohou pracovat ze svých domovů, které procesy lze digitalizovat i jaká přijmout bezpečnostní opatření proti šířící se nákaze. To jim umožnilo investovat do budování nových obchodních vztahů namísto chaotického řešení nastalé situace či dokonce zastavení provozu.