Publikováno: 24. července 2023 – Pracujete v Německu a chystáte se založit rodinu? Takové situace se v životě dějí a každý zaměstnavatel, v jehož týmu pracují ženy, s tím musí počítat. Aby se zaměstnavatelé nemohli vyhnout zákonné povinnosti postarat se o svou těhotnou zaměstnankyni, existuje pro těhotné ženy zvláštní ochrana před výpovědí. Neplatí to ale bez výjimky. Je totiž nutné brát v úvahu, že těhotenství právě najaté ženy může komplikovat chod na pracovišti. Nejen těhotné zaměstnankyně mají v Německu svá práva. Určitá ochrana se vztahuje i na jejich zaměstavatele, kteří se nesmí cítit zneužiti ze strany žen v očekávání.
Těhotné a pracovní právo v Německu
Těhotné ženy mají v rámci pracovního práva zvláštní ochranu. Týká se to zejména výpovědi, zákony na ochranu těhotných žen totiž pamatují i na jejich pracovní život. Těhotné ženy však nemají jen práva, ale i povinnosti, které musí dodržovat.
Těhotné mají zvláštní ochranu před výpovědí
Zásadně není možné v průběhu těhotenství vypovědět pracovní poměr podle § 17 zákona o ochraně matek. Matku chrání zákon před výpovědí ze strany zaměstnavatele až do čtyř měsíců po porodu. Cílem je zajištění finančního zabezpečení a ochrana těhotné ženy před psychickým zatížením v důsledku výpovědi. Má se zotavit a vytvořit vztah mezi matkou a dítětem bez toho, aby musela řešit jakékoli trable v práci. Mateřská dovolená od zdravotní pojišťovny a příspěvek od zaměstnavatele ji finančně zajišťují v době zákazu práce (tj. v období před porodem a po něm). Základní zákon chrání matku v článku 6 odst. 4 německé Ústavy. Tam se uvádí: „Každá matka má nárok na ochranu a péči společnosti.“ Ani matka sama ani zaměstnavatelé nemohou tedy přehlížet předpisy.
Výjimky při výpovědi těhotné zaměstnankyně
Pro zaměstnavatele platí zákaz výpovědi od okamžiku, kdy pracovnice informuje zaměstnavatele o svém těhotenství. Výpověď je také neplatná, pokud žena zjistí těhotenství do 14 dnů ode dne, kdy výpověď obdržela. Zaměstnavatel má navíc povinnost upravit pracovní podmínky tak, aby těhotné ženě umožnil bezpečně a v klidu pracovat. Tato úleva se vztahuje na fyziologické i psychologické aspekty. Těhotné ženy tedy nesmějí vykonávat fyzicky těžkou práci ani práci v prostředí, které je stresuje.
Neplatí však bezvýhradně, že těhotné ženy nelze propustit z pracovního poměru. Pokud jejich chování na pracovišti nahrává výpovědi z pracovního poměru, může být taková výpověď platná. Důvody výpovědi však nesmí souviset s těhotenstvím a zaměstnavatelé k tomu potřebují souhlas příslušného orgánu (krajské úřady, krajská prezidia nebo živnostenský úřad). Přehled příslušných dohledových orgánů v jednotlivých spolkových zemích je k dispozici na internetových stránkách Federálního ministerstva rodiny, seniorek, žen a mládeže. Platná výpověď má písemnou podobu a obsahuje právně přípustný a schválený důvod pro ukončení pracovního poměru.
V praxi jsou takové případy velmi vzácné, protože je velmi obtížné prokázat, že výpověď byla udělena nezávisle na těhotenství. Důvody opravňující k výpovědi obvykle neexistují. Příkladem by mohl být bankrot zaměstnavatele. Zaměstnavatel může být povinen zaplatit finanční náhradu, pokud ukončí pracovní poměr bez potřebného souhlasu příslušného orgánu. V závislosti na tom, zda má budoucí matka stálé zaměstnání nebo je zaměstnána jako takzvaná vyslaná zaměstnankyně, se uplatňuje zásada rovného zacházení v rámci zásady rovného odměňování (Equal Pay).
Oznamovací povinnost těhotné zaměstnankyně
Pro zvláštní právní ochranu matky je samozřejmě důležité, aby zaměstnavatel byl informován o jejím těhotenství. Podle § 15 zákona o ochraně matek je tedy těhotná žena povinna oznámit těhotenství a předpokládaný datum porodu. Jakmile je matce skutečně známo, že je těhotná, měla by to neprodleně oznámit zaměstnavateli. Právní povinnost těhotné ženy neprodleně oznámit těhotenství hraje také roli v souvislosti s určitými povinnostmi vůči zaměstnavateli, například pokud má klíčovou pozici ve společnosti, která vyžaduje delší zaškolení. Také pokud kvůli těhotenství platí zákaz zaměstnání (například v souvislosti s noční prací), je včasné oznámení těhotenství zvlášť důležité.
Pokud těhotná žena poruší tuto povinnost těhotenství oznámit, může vůči ní zaměstnavatel uplatnit své nároky. Například může zaměstnavatel požadovat potvrzení o těhotenství a předpokládaném termínu porodu od lékaře. Takto potvrzený předpokládaný termín porodu je důležitý pro výpočet dalších lhůt, jako je třeba datum nástupu na mateřskou dovolenou. Aby se přihlédlo ke zvláštní situaci těhotné ženy, předpokládá se, že těhotenství a tedy i ochrana před výpovědí začínají již 280 dní před stanoveným předpokládaným termínem porodu. Spolkový soud pro práci toto potvrdil rozsudkem ze dne 24.11.2022 (spisová značka 2 AZR 11/22). Díky této tzv. domněnce je ochrana před výpovědí pro těhotné zaměstnankyně často platná již před samotným začátkem těhotenství.
Výpověď během těhotenství v Německu
Chce-li těhotná žena podat výpověď, nemusí se řídit ochrannými ustanoveními stanovenými v zákoně o ochraně mateřství.
Otěhotnění během zkušební doby v Německu
Článek 17 zákona o ochraně mateřství se vztahuje i na období zkušební doby. Těhotná pracovnice nesmí dostat výpověď ani během zkušební doby. Během obvykle šestiměsíčního zkušebního období lze jinak propustit bez udání důvodů s dvoutýdenní výpovědní lhůtou. V případě těhotenství je to však jinak.
Na co je třeba dát si pozor!
V případě těhotenství ve zkušební době platí několik důležitých věcí, které je třeba vzít v úvahu. Zjednodušené právo na výpověď, které usnadňuje vypovídání oběma stranám smlouvy v zkušební době, neplatí během těhotenství. Zkrácená výpovědní lhůta a výpověď bez uvedení důvodů jsou v rozporu se zákonem o ochraně matek. Ochrana těhotné ženy je totiž vyšším právním zájmem. V tomto případě zákon o ochraně mateřství převyšuje právo na výpověď v zkušební době. Výpověď z pracovního poměru tedy nemůže dostat ani žena ve zkušební době. Pokud se zaměstnankyně v zkušební době stane těhotnou, zaměstnavatel ji může vypovědět až od okamžiku, kdy se dozvěděl o těhotenství, a to pouze za předpokladu, že příslušný orgán udělí výslovný souhlas s výpovědí až do čtyř měsíců po porodu.
Pokud zaměstnavatel v rozporu s vlastním povědomím o těhotenství ukončí pracovní poměr, taková výpověď je neplatná, pokud budoucí matka oznámí své těhotenství zaměstnavateli do dvou týdnů od obdržení výpovědi. Po následné rodičovské dovolené má žena stále ochranu před výpovědí. Celkově lze říci, že zjednodušené právo na výpověď během zkušební doby je podřízené ochraně matky.
Může mi šéf prodloužit zkušební dobu v důsledku těhotenství?
Zkušební doba trvá v rozmezí tří až šesti měsíců. Podle § 622 Občanského zákoníku (BGB) však zkušební doba nesmí trvat déle než šest měsíců. Po uplynutí těchto šesti měsíců není možné zkušební dobu prodloužit. Pokud byla dohodnuta kratší zkušební doba, lze po dohodě zkušební dobu prodloužit až na celkovou délku šesti měsíců. Tato možnost musí být předem zanesena v pracovní smlouvě a lze ji využít ve chvíli, kdy zaměstnanec během zkušební doby onemocní. O délku trvání jeho pracovní neschopnosti pak lze zkušební dobu prodloužit. Těhotenství však zaměstnavatele k prodloužení zkušební doby neopravňuje. Zkušební doba nesmí být prodloužena ani v případě, že těhotná zaměstnankyně ve zkušební době onemocní a v její pracovní smlouvě není uvedena klauzule o možnosti prodloužení zkušební doby o dobu pracovní neschopnosti. Těhotenství tedy není důvodem pro prodloužení zkušební doby.
Výpověď zaměstnankyně bez povědomí zaměstnavatele o jejím těhotenství
Pokud zaměstnankyně dostane výpověď a až poté zjistí, že je těhotná, má dva týdny na to, aby o svém těhotenství zaměstnavatele informovala. Po uplynutí této lhůty vstupuje výpověď v platnost. Existuje však výjimka, a to v případě, kdy se zaměstnankyně dozví o svém těhotenství až později. V takovém případě může ihned informaci o těhotenství dodatečně oznámit a získat plnou ochranu před výpovědí. Základním předpokladem úspěšného napadení výpovědi ale je, že zaměstnankyně byla těhotná již v okamžiku výpovědi (BAG 15.11.1990 AP č. 17 k § 9 MuSchG 1968).
FAQ: Otázky a odpovědi
Co se stane, když žena otěhotní během zkušební doby?
Pokud zaměstnankyně otěhotní během zkušební doby, vztahuje se na ni ochrana dle zákona o ochraně mateřství. Zákon ji tedy chrání stejně jako při těhotenství mimo zkušební dobu. Šest týdnů před porodem a osm týdnů po porodu nastupuje na mateřskou dovolenou.
Kdo platí náhradu mzdy během zákazu práce (Beschäftigungsverbot) ve zkušební době?
V rámci zákazu práce náhradu mzdy platí zaměstnavatel nadále plnou mzdu. Plnou mzdu vyplácí zaměstnavatel také v případě, že je žena přeřazena na jinou pracovní pozici, kterou může vykonávat i při svém těhotenství, pokud je obvyklá mzda na takové pozici nižší.
Kdy musíte zaměstnavateli říci, že jste těhotná?
Během těhotenství a nejméně čtyři týdny po porodu existuje ochrana před výpovědí podle zákona o ochraně mateřství, ustanovení § 17. Podmínkou je, že zaměstnavatel o těchto okolnostech ví nebo se o nich dozví nejpozději do dvou týdnů od doručení výpovědi.
Shrnutí
Pro mnoho žen i zaměstnavatelů je téma těhotenství v souvislosti s pracovním právem spojeno s otázkami a nejistotou. Existují však jasné předpisy, které tuto záležitost objasňují. Jisté je, že budoucí matky jsou v souladu s německým právem chráněny různými způsoby, především prostřednictvím zákona o ochraně mateřství. Proto stojí za to znát příslušná práva a povinnosti, aby se nezanedbaly lhůty a nekomplikoval se život dalších zúčastněných stran.