
Chcete si text nechat přečíst?
Pracovní neschopnost v Německu dává zaměstnancům práva i povinnosti
Tématu pracovní neschopnost v Německu jsme se již věnovali, přesto se toto téma zdá nevyčerpatelné. Svědčí o tom nejasnosti, které v otázce pracovní neschopnosti pendlerů v Německu panují.
Za pracovní neschopnost se v Německu označuje stav, kdy nemoc nebo úraz brání zaměstnanci ve výkonu povolání. Ať už jsou důvody pro pracovní neschopnost jakékoli, obecně platí, že ten, kdo je nemocný, nepatří na pracoviště. Tím spíše v současné době, kdy je hrozba nákazy vysoká, představuje nezanedbatelné riziko pro zdraví a může vést až k úplné odstávce provozu.
O pracovní neschopnosti však nerozhodujete vy, ale váš lékař. Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti má povahu úředního dokumentu a jako takové s sebou nese práva i povinnosti pro obě strany. Ten, kdo své povinnosti nedodržuje, riskuje důsledky v souladu s pracovním právem, které mohou vést až k výpovědi. Výpověď z pracovního poměru ostatně můžete dostat i během trvání pracovní neschopnosti.
Co znamená pracovní neschopnost v Německu?
Do pracovní neschopnosti se dostává zaměstnanec, který v důsledky své zdravotní situace není schopen vykonávat svou náplň práce nebo je toho schopen pouze s dalším rizikem zhoršení svého zdravotního stavu.
Za neschopného práce ale může být považován i člověk bez zaměstnání, pokud není schopen vykonávat ani lehké práce za svěřený časový úsek. Stejně tak je za práci neschopnou považována osoba, jejíž zdravotní stav sice umožňuje výkon práce, nicméně se předpokládá, že stávající činnosti povedou v dlouhodobém měřítku ke zhoršení zdravotního stavu. Pro lepší názornost, pokud řemeslník trpí bolestí ramene, se kterou ovšem může nadále pracovat, ale riskuje tím zranění rozsáhlejšího nebo vážnějšího charakteru, již tento řemeslník spadá do kategorie práce neschopných.
Jaké jsou uznatelné důvody pro nárok na pracovní neschopnost?
To, co vede k pracovní neschopnosti jednotlivce, může být velmi rozmanité. Nejčastějšími důvody jsou krátkodobá onemocnění nebo náhlé úrazy. Z takových se zdravý zaměstnanec poměrně rychle vyléčí a může se vrátit zpět k výdělečné činnosti. Vedle uvedených krátkodobých důvodů existují však ještě důvody dlouhodobé, které pro zaměstnance představují mnohem větší zátěž. Jedná se nejen o vleklá a závažná onemocnění, ale i o psychické problémy, jako jsou deprese nebo syndrom vyhoření.
Zásadní informací však je, že o pracovní neschopnosti rozhoduje lékař. Typicky, úředník může běžně pracovat i se zlomenou nohou. Znamená to tedy, že ne každý úraz nebo nemoc automaticky znamená pracovní neschopnost.

Necítíte se dobře? Při krátkodobých nemocech je lepší zůstat v pracovní neschopnosti. Nejen kvůli sobě, ale i kvůli ostatním kolegům.
Jak se v Německu vyplácí náhrada mzdy v době pracovní neschopnosti?
Na ochranu zaměstnanosti funguje v Německu poměrně rozsáhlý propracovaný systém zákonů. Jeden ze zákonů, zákon o náhradách mzdy v době dnů pracovního klidu a pracovní neschopnosti, upravuje právě nárok zaměstnanců na vyplácení mzdových náhrad během léčby nemoci nebo úrazu.
Prvních 6 týdnů: zaměstnavatel
Tento zákon určuje, že po dobu prvních 6 týdnů pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel. Podmínkou však je, aby pracovní poměr trval déle než 4 týdny (s výjimkou státního sektoru) a pracovní neschopnost nesmí být způsobena vlastní vinou. Nárok na výplatu pracovní neschopnosti nemá ten, jehož pracovní poměr byl na nějakou dobu pozastaven – například během trvání rodičovské dovolené nebo v době neplaceného volna.
Od 6 do 78 týdnů: Krankenkasse
Pokud pracovní neschopnost trvá déle než 6 týdnů, přechází povinnost vyplácet peníze na příslušnou Krankenkasse. Legálně pojištěné osoby pak po dobu maximálně 78 týdnů dostávají na účet nemocenské dávky ve výše až 90 procent předchozího čistého příjmu. Povinností zaměstnavatele je v tomto případě zaslat příslušné Krankenkasse potvrzení o příjmech pojištěného, ze kterého Krankenkasse vypočítá nárokovatelnou výši nemocenských dávek.
Pracovní neschopnost trvající déle než 78 týdnů
Ptáte se, co se bude dít, když bude vaše pracovní neschopnost trvat déle než 78 týdnů? Po tolika týdnech přestává Krankenkasse vyplácet nemocenské dávky. Tento počet týdnů byl vypočítán jako doba, kterou nemocní potřebují k vyléčení vleklých nemocí nebo následků vážných úrazů. Pokud zdravotní stav zaměstnance neumožňuje ani po uplynutí této doby návrat k výkonu povolání, pak je zaměstnanec považován za trvale práce neschopného a je třeba, aby hledal uplatnění v jiném oboru. V krajním případě pak nastává čas na zvážení invalidního důchodu.
Příspěvek na doléčení
Některé nemoci nebo úrazy vyžadují další lékařskou péči nebo rehabilitace. K nim dochází zpravidla tehdy, kdy akutní fáze nemoci nebo úrazu pominula, ale pacient ještě musí zůstávat v péči odborníků na tzv. doléčení. Pokud zaměstnanec není v této fázi schopen pracovat, může žádat u Spolkové agentury práce o takzvaný přechodný příspěvek. Jeho výše se pohybuje od 60 do 75 procent předchozí čisté mzdy.
Jaké povinnosti plynou z pracovní neschopnosti pro zaměstnance?
Než uvedeme výčet povinností, považujeme za důležité upozornit vás, že vaše povinnost dodržovat zákony nesouvisí s výplatou nemocenských dávek. V praxi to vypadá tak, že přestože neobdržíte výplatu nemocenských dávek z jakéhokoli důvodu, vaše povinnost dodržovat předpisy platí i nadále.
Oznamovací
V případě pracovní neschopnosti je zaměstnanec povinen neprodleně informovat zaměstnavatele. „Neprodleně“ v tomto případě znamená v první den nemoci a před začátkem pracovní doby. Využít k tomu může telefon, SMS i e-mail. Pokud nejste sami tuto povinnost splnit, požádejte své blízké, aby tak učinili za vás. Zaměstnavateli rovnou sdělte předpokládanou dobu trvání pracovní neschopnosti. Sporná je povinnost sdělit diagnózu: Tuto povinnost subjektivně nemáte, neboť se jedná o citlivý údaj o vaší osobě. Objektivně však máte povinnost informovat zaměstnavatele o onemocnění, které je vysoce nakažlivé a mohlo by znamenat riziko pro zaměstnavatele z důvodu možného šíření nákazy na pracovišti. V otázce uvedení diagnózy ještě sdělujeme, že diagnóza je povinným údajem na rozhodnutí o trvání dočasné pracovní neschopnosti. Váš zaměstnavatel se ji tedy dozví, i když mu ji sami nesdělíte.
Dokládací
Zaměstnanec v pracovní neschopnosti je povinen doručit zaměstnavateli rozhodnutí o trvání dočasné pracovní neschopnosti do tří dnů ode dne jeho vystavení lékařem. Na některých pracovištích může být kolektivní smlouvou tato povinnost zkrácena na první den trvání pracovní neschopnosti. Tato povinnost však nemusí platit pro všechny zaměstnance stejně. Spolkový pracovní soud v minulosti rozhodl ve prospěch zaměstnavatele, který tuto povinnost uložil pouze konkrétnímu zaměstnanci.

Ne každý úraz vás dělá práce neschopným. Při sedavých zaměstnáních zlomená noha nejspíš nevadí, pokud ale stojíte celý den na nohou, nárok na pracovní neschopnost máte.
Co se dokládá zaměstnavateli na počátku pracovní neschopnosti?
Za důkaz pracovní neschopnosti se v německém právním prostředí považuje pouze rozhodnutí o trvání dočasné pracovní neschopnosti vystavené lékařem. Německé Krankenkasse akceptují i české neschopenky, ty však musí obsahovat údaje podle německého práva, takže svého ošetřujícího lékaře v Česku informujte, že musí být neschopenka platná v Německu. Jaké údaje musí obsahovat, se dozvíte v tomto článku.
Od počátku roku 2020 vystavují lékaři v České republice elektronické neschopenky. V Německu však stále ještě platí neschopenky papírové. K online systému přistoupí až od roku 2021. Ještě dnes není jasné, zda bude přenos neschopenek fungovat i na mezinárodní úrovni. Čeští lékaři vám však po upozornění, že neschopenku dokládáte v Německu, i nadále vystaví její tištěnou verzi.
Může se stát, že na pracovní neschopnost nemám nárok, ačkoli nemůžu pracovat kvůli zdravotnímu stavu?
Ano, může. Zdravotní pojištění totiž funguje obecně jako finanční krytí při léčbě nemocí nebo úrazů, které jste si nezpůsobili vlastní vinou. Nevztahuje se tedy na léčbu komplikací, ke kterým došlo vinou kosmetických operací nebo zkrášlovacích zákroků, které jsou z pohledu zdravotního pojištění považovány za lékařsky zbytečné. Příkladem budiž například plastická operace prsou, tetování nebo piercing, na které tělo pacienta reaguje třeba zánětem nebo alergickou reakcí. Pojišťovna také neproplácí nemocenské dávky za úraz nebo nemoc, kterou si pacient přivodil při páchání trestné činnosti nebo pod vlivem návykových látek.
Utrpěl jsem pracovní úraz v Německu, jak k tomu zaměstnavatel přistupuje?
Za pracovní úraz je považován úraz, který si zaměstnanec způsobil během pracovní doby a při výkonu povolání. V Německu je za pracovní úraz považována i dopravní nehoda, jíž je zaměstnanec účastníkem během cesty z nebo do zaměstnání. Pro případ pracovních úrazů je pro pojištěnce u jeho Krankenkasse vyčleněn fond úrazového pojištění, ze kterého jsou hrazena následná pojistná plnění pokrývající léčbu, zdravotní pomůcky nebo rehabilitace. Povinností zaměstnavatele je v tomto případě nahlásit pracovní úraz u příslušné zdravotní pojišťovny nejdéle do tří dnů ode dne, kdy k úrazu došlo. Den, kdy k úrazu došlo, se však nepočítá. Neprodleně je však třeba hlásit pojišťovně pouze úmrtí nebo vážné nehody.
Náš blog
Ostatní uživatelé také hledali:
[/vc_column_text]